


Soud na řeckém ostrově Lesbos dnes 24 bývalých humanitárních pracovníků zprostil obžaloby z napomáhání nelegální migraci a vytvoření zločinecké organizace v letech 2016 až 2018, za což hrozily tresty až dvacet let vězení. Informovala o tom agentura AFP, podle níž soud verdikt zdůvodnil tím, že jejich cílem nebylo páchat trestné činy, ale poskytovat humanitární pomoc.

Proces kritizovaly lidskoprávní organizace Human Rights Watch (HRW) či Amnesty International, podle kterých obžalovaní pouze pomáhali lidem v nouzi.
V procesu, který začal loni 4. prosince, byli stíháni Řekové i několik cizinců, včetně nyní třicetileté bývalé syrské plavkyně Sáry Márdíníové, která už několik let žije v Německu, kde dostala azyl. Márdíníová a její sestra Jusra, rovněž plavkyně, utekly před občanskou válkou ve své vlasti a v roce 2015 se proslavily tím, že táhly k ostrovu Lesbos člun s uprchlíky, jemuž selhal motor. Zachránily tak dvě desítky běženců.
Jusra v roce 2016 soutěžila na olympijských hrách v Riu de Janeiro a později se stala velvyslankyní dobré vůle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). Příběh sester Mardíníových se dostal na titulní stránky novin po celém světě a stal se i inspirací pro film Netflixu Plavkyně (2022).
Mezi obžalovanými byl i německo-irský občan Sean Binder. "Většinu času jsem trávil tím, že jsem sledoval tureckou pevninu vzdálenou několik mil, kde pašeráci naháněli lidi do lodí a posílali je na noře," řekl Binder stanici Euronews ke svému dřívějšímu působení na Lesbu. "Dávali jsme pozor, zda neuslyšíme křik či nezachytíme tísňové volání. Pravidelně jsem komunikoval s pobřežní stráží a informoval úřady v přístavu, když jsme vyrazili na moře," dodal.
Skupina obžalovaných spolupracovala s řeckou nevládní organizací Mezinárodní středisko pro nouzovou pomoc (ERCI), která působila na ostrově Lesbos do roku 2018. V tom roce místní úřady některé její spolupracovníky zatkly. Tři měsíce strávila tehdy ve vazbě i Márdíníová či Binder.
V lednu 2023 řecký soud zastavil trestní stíhání pro obvinění ze špionáže, jemuž tito lidé čelili proto, že podle prokuratury odposlouchávali vysílání řecké pobřežní stráže a používali falešnou armádní poznávací značku na autě, aby se dostali do uzavřených oblastí na Lesbu.
Řecké ostrovy v Egejském moři zažívaly velkou migrační vlnu v letech 2015 a 2016, kdy z Turecka do EU utíkali zejména Syřané před válkou ve své zemi. V roce 2015 dorazilo na řecké ostrovy podle UNHCR na 857.000 běženců a rok nato asi 173.450 migrantů. Migrační vlnu výrazně zmírnilo Turecko díky dohodě s EU, která za to Ankaře poslala několik miliard eur. Předloni se přes moře do Turecka dostalo asi 54.400 migrantů a loni 41.720.



Nový íránský duchovní vůdce Modžtaba Chameneí byl zraněn a pravděpodobně znetvořen, řekl v pátek na tiskovém briefingu Pentagonu americký ministr obrany Pete Hegseth. Zpravodajský server BBC uvedl, že nejsou k dispozici žádné důkazy, podle kterých byl íránský duchovní vůdce znetvořen. Íránská státní televize ale už dříve Modžtabu Chameneího označila za zraněného ve válce.



Bělorusko od Ruska koupilo raketový systém Orešnik, řekl v pátek podle tiskové agentury Belta běloruský prezident Alexandr Lukašenko. Tyto střely středního doletu mohou nést jaderné zbraně a některá média je označují jako hypersonické. „Děkujeme (ruskému prezidentovi Vladimiru) Putinovi, jde o jeho osobní pomoc,“ dodal Lukašenko. Přitom připustil, že koupě Orešniku byla „trochu dražší“.



Americké letectvo přišlo nad západním Irákem o tankovací letoun KC-135. Podle amerického velení došlo k incidentu, aniž by na letoun někdo pálil. K sestřelení letounu se ale hlásí proíránské milice v Iráku.



Polsko bude čerpat prostředky na modernizaci a posílení své armády z unijního programu SAFE navzdory tomu, že prezident Karol Nawrocki vetoval zákon určující podmínky týkající se takové půjčky. Řekl to v pátek premiér Donald Tusk. Politici polské proevropské vládní koalice rozhodnutí národněkonzervativního prezidenta ostře kritizují.



Carina Edlingerová dnes získala ve stíhacím sprintu biatlonistek první české zlato na zimní paralympiádě od roku 2002. Druhá zrakově postižená česká reprezentantka Simona Bubeníčková dojela v Teseru do cíle třetí, ale po úpravě času ji z bronzové pozice na čtvrtou příčku odsunula Němka Leonie Maria Walterová.