Atény – Řekové se zjevně bojí opustit eurozónu. Přes všechny strasti, které přinesla šestiletá recese a tvrdá úsporná opatření, si podle nejnovějšího průzkumu přeje dál platit eurem čtyřiasedmdesát procent obyvatel země.
Rozhodnout se může brzy. 25. ledna se konají předčasné parlamentní volby a tentokrát půjde skutečně o to, zda se Řecko v eurozóně udrží. Favoritem voleb je Koalice radikální levice (SYRIZA), která odmítá pokračovat v úsporné politice a chce požádat svět (tedy Evropskou unii, eurozónu a Mezinárodní měnový fond), aby Aténám podstatnou část dluhu jednoduše odpustil a vymazal.
Ale – pozor – SYRIZA chce přesto zůstat v eurozóně. Otázkou je, zda jsou tyto cíle slučitelné.
Obvykle dobře informovaný německý týdeník Der Spiegel napsal, že německá vláda už netrvá na udržení Řecka v eurozóně. Situace je dnes jiná než na přelomu let 2008 a 2009, a pokud by jeden člen odešel, prý by to neznamenalo velký otřes.
Mluvčí kancléřky Angely Merkelové Steffen Siebert sice tyto informace dementoval a uvedl na tiskové konferenci, že Berlín má stále zájem na řeckém členství. "Mít zájem" ovšem není zcela totéž jako snažit se něco udržet za každou cenu…
Francouzský prezident François Hollande řekl, že záleží na samotných Řecích, zda chtějí být součástí zóny jednotné evropské měny.
"Nemá cenu nyní spekulovat o tom, jestli Řecko bude, nebo nebude členem eurozóny. Řekové mají právo a možnost rozhodnout si sami o svém osudu," řekl Hollande. Což znamená, že ani Francie nebude nikoho přemlouvat a prosit, aby neodcházel (mluvčí Evropské komise Annika Breidthardtová naproti tomu v pondělí uvedla, že členství v eurozóně je neodvolatelné).
SYRIZA Alexise Tsiprase zastává názor, že řadoví Řekové už si vytrpěli dost a éra růstu nezaměstnanosti (nyní pětadvacet procent), krachů firem, škrtů v penzích a výdajích na zdravotnictví i školství či zvyšování daní musí skončit.
Řecko čerpá pomoc od Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu od roku 2010. Dosud dostalo 240 miliard eur.
SYRIZA nechce plnit tvrdé podmínky dohody. Chce dohodu novou. Autor ekonomického programu SYRIZY Jannis Milios, který o sobě prohlašuje, že je marxista, chce odepsání padesáti procent řeckého dluhu.
Tsipras ale s blížícími se volbami přece jen ustupuje od radikalismu a tvrdí, že chce jednat s věřiteli a zároveň zachovat pro Řecko euro.
Vše ale nakonec může rozhodnout faktor strachu. Už před minulými volbami v červnu 2012 to s koalicí pravicové Nové demokracie a levicového Panhelénského socialistického hnutí (PASOK) nevypadalo v průzkumech dobře.
Ale obavy mnoha Řeků z toho, že bez dohody s Bruselem může být ještě hůře, zplodily vládu, která prosadila kruté škrty. I tehdy to dlouho vypadalo, že radikální levice vyhraje, ale nestalo se.
A teď? SYRIZA v průzkumech stále vede. Novou demokracii by podle deníku Eleftheros Typos porazila jen o tři procenta (třicet ku sedmadvaceti). Podle ústavu pro výzkum veřejného mínění Palmos Analysis vede dokonce o více než sedm procent.
PASOK, kdysi nejsilnější strana, je ale zřejmě definitivně v koncích. Nedosahuje v průzkumech ani pět procent a jeho výrazná tvář – bývalý premiér Jorgos Papandreu – založil novou stranu Hnutí pro změnu.
I když radikální levice nezvítězí, akceschopná vláda se bude sestavovat velmi obtížně. Podle průzkumů skončí na třetím místě extrémně pravicový Zlatý úsvit a za ním komunisté.
