Na kosti zakopané pod podlahou místní kaple narazil už před několika měsíci řecký architekt a restaurátor Phaidon Hadjiantoniou, který v oblasti prováděl opravy. Na poloostrově působí téměř čtyřicet let a podle svých slov se tu nikdy s ničím podobným nesetkal.
S nálezem se proto obrátil na antropology. Ti o objevu kostí, z nichž některé zřejmě náležely ženám, informovali minulou neděli v Soluni.
RT @thedivanetwork: Possible find of female bones in Mount Athos raises eyebrows - The Guardian https://t.co/xCtGGbRjWz #Dating #Relationship pic.twitter.com/znk6MMWE7g
— Markus (@MarkusMannee) December 16, 2019
Podle americko-řecké antropoložky Laury Wynn-Antikasové, která kosti nyní zkoumá, jsou některé z nich tak malé, že nemohou patřit mužům.
"V nálezu byly mimo jiné předloketní, holenní a křížová kost, které se od ostatních velmi lišily svou morfologií. Zatímco ostatní kosti byly mnohem robustnější a byly součástí mužské kostry, tyto tři vzhledem ke své velikostí zjevně patřily ženskému skeletu," popsala pro britský deník The Guardian Wynn-Antikasová.
Podle ní vyvolává objev řadu otázek. "Počínaje tou, o jakou ženu asi mohlo jít," uvedla Wynn-Antikasová.
Mniši, kterých na Athosu v současnosti žije kolem 2500, zakázali ženám přístup na posvátnou horu a do přilehlé oblasti na severu Řecka už v době vzniku mnišského státu. Traduje se, že ženy je prý mohly rozptylovat a svádět k hříchu. Vše bylo dovedeno do takového extrému, že sem nesmí vkročit ani žádné samice živočichů s výjimkou koček.
Zákaz platí i teď, přestože ho Evropská unie v minulosti prohlásila za nelegální. Turistkám, které by při cestování zatoužily Athos navštívit, hrozí vězení. Paradoxem je, že podle křesťanů daroval Ježíš Kristus toto území právě ženě - své matce Panně Marii.
Jak se na Athosu mohly ocitnout kosterní pozůstatky jedné nebo více žen, je pro vědce záhadou. Restaurátor Hadjiantoniou spekuluje, že mohly patřit manželce jednoho z mnichů, který žil v klášteře se svými dvěma syny v 16. století. Napsal to řecký server Greek Reporter.
Hadjiantoniou také připomíná, že historie pamatuje několik období, během kterých sami mniši nabídli ženám azyl. To když zrovna na svém území čelily invazi nebo třeba revoluci. Šlo ale o velmi vzácné případy, upřesnil odborník pro list The Guardian.
Například v roce 1854 se na Athos uchýlila skupina mladých dívek, které utíkaly před makedonským povstáním, jež pohltilo i Chalkidiki. V polovině 14. století zase zákaz porušila choť srbského cara Štefana Dušana, o století později manželka byzantského císaře Jana VIII. Palaiologose.
Hadjiantoniou na kosti narazil v kapli, v níž se konají pohřební ceremonie věřících laiků. Podle vědců sem ale kosti někdo přesunul z původních hrobů. Proč, to odborníkům není jasné. Všimli si však, že části lidského těla byly přemístěny s extrémní opatrností.
Experti už na podzim uskladnili kosti do Národního centra vědeckého výzkumu Demokritos v Aténách, kde je podrobí takzvané radiokarbonové metodě datování, díky které zjistí stáří kostí. Tento proces může podle nich trvat zhruba čtvrt roku.
"Určit jejich stáří bude klíčové. Poskytne nám to informace o tom, jací to byli lidé," dodává antropoložka Wynn-Antikasová.
