Řecko může ušetřit na zbrojení. Nechce, bojí se Turků

Martin Novák Martin Novák
16. 6. 2015 12:18
Řecko je paradoxně jednou z mála zemí, která plní závazky NATO ohledně výdajů na zbrojení. Při jednání o dluzích s věřiteli to ale nepomůže.
Řecká prezidentská garda.
Řecká prezidentská garda. | Foto: Reuters

Atény – Nechce-li řecká vláda sahat na důchody a platy nebo snižovat výdaje na školy a nemocnice, má možnost při jednání s věřiteli ustoupit jinam, aby zabránila bankrotu či nucenému odchodu z eurozóny.

Sáhnout na peníze armádě.

Na letošní rok řecký rozpočet na vojenské zbrojení činí 3,25 miliardy eur. Minulý týden podle listu Frankfurter Allgemeine Zeitung předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker právě armádní škrty navrhoval řeckému premiérovi Alexisi Tsiprasovi namísto dalšího snížení důchodů.

Reakce Tsiprase na návrh není známa. Pro Řeky jde ale o velmi citlivou otázku.

Vojenské výdaje drželi vždy vysoké kvůli Turecku. Dlouholetému soupeři, ze kterého mají fobii, přestože jsou obě země od padesátých let členy NATO.

Dodnes mnozí Řekové tvrdí, že Turecko je jedním z hlavních zdrojů řeckých problémů a že za dluhy mohou i nákupy zbraní, které Atény musely pořizovat v západní Evropě a Spojených státech kvůli turecké hrozbě.

Přestože se řecko-turecké vztahy v posledních letech zlepšily a politici obou zemí nehovoří tak útočně jako v minulosti, rezignovat úplně na obranu Řecko zkrátka nechce, krize nekrize.

Přitom výdaje na obranu přece jen poklesly. Ještě v osmdesátých letech vojenský rozpočet země činil astronomických 6,2 procenta HDP. Loni to bylo "jen" 2,2 procenta HDP, což je ale stále jedno z nejvyšších čísel v Evropě.

Paradoxně je Řecko jednou ze čtyř zemí NATO, která plní závazek přijatý loni na summitu Aliance ve Walesu: Držet nebo zvýšit armádní výdaje nad dvě procenta HDP. A ještě paradoxnější je, že závazek přijaly členské státy kvůli Rusku a jeho počínání na Ukrajině, přičemž Řecko patří v NATO k zemím, které jsou Rusku nakloněny ze všech nejvíce.

Křeslo ministra obrany Tsipras svěřil lídrovi menší koaliční strany Nezávislí Řekové Panosi Kammenosovi, který vystupuje razantně proti ústupkům vůči Evropské komisi a Mezinárodnímu měnovému fondu.

Šéf Helénské nadace pro evropskou a zahraniční politiku Tanos Dokos předpovídá, že zásadní šetření v tomto resortu zřejmě nebude. "Řecko se bude muset zajímat o nové bombardéry, protože Turecko kupuje letouny F-35. A řecká armádní plavidla jsou už na hranici životnosti," uvádí analytik.

Řecká vláda v noci na dnešek znovu zopakovala, že nepředloží věřitelům žádné nové návrhy, a jednání o uvolnění další finanční pomoci ve výši 7,2 miliardy eur pro Řecko jsou tak zablokovaná.

Zástupci Evropské unie, Evropské centrální banky a Mezinárodního měnového fondu všechny dosavadní plány Atén považují za nedostatečné. Množí se názory, že bankrot Řecka a jeho odchod z eurozóny jsou už nevyhnutelné.

Většina Řeků si ale opuštění eurozóny nepřeje a podle čerstvého průzkumu agentury GPO 67,8 procenta obyvatel země soudí, že vláda nakonec učiní ústupky a dohodu s věřiteli uzavře.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 38 minutami

Berlín koupí 15 000 bytů od firem Vonovia a Deutsche Wohnen, město za ně zaplatí 2,4 miliardy eur

Město Berlín koupí za 2,46 miliardy eur (62,2 miliardy Kč) téměř 15 000 bytů od společností Vonovia a Deutsche Wohnen, které nabízejí nájemní bydlení. Firmy to v pátek oznámily v tiskové zprávě. Akvizice přichází jen několik dní před volbami do zastupitelstva německého hlavního města, a nedostatek bytů a rychle rostoucí nájmy se staly žhavým předvolebním tématem. Spolu s volbami do městského zastupitelstva se má konat i poradní referendum o vyvlastnění obou bytových společností.

Deutsche Wohnen prodá městu 10 700 bytů, Vonovia pak 4250 bytů. Vonovia je v Německu největší firma zaměřená na pronájem bytů a nyní je v procesu převzetí svého menšího konkurenta Deutsche Wohnen. Spojením obou podniků má vzniknout bytový gigant zhruba s 550 000 byty v hodnotě více než 80 miliard eur.

S cílem získat pro transakci politickou podporu, obě společnosti slíbily, že omezí pravidelné zvyšování nájmů v Berlíně. Rovněž nabídly k prodeji městu zhruba 20 000 bytů za dvě miliardy eur. Skupina, která stojí za vyhlášením referenda, ale tyto návrhy kritizovala a v pátek zopakovala nesouhlas s transakcí. Ta byla oznámena v květnu.

Ředitel Vonovie Rolf Buch ale tvrdí, že cena je spravedlivá. "Tímto prodejem bytového fondu v Berlíně městským bytovým podnikům plníme hlavní slib daný berlínskému senátu. Prodáváme byty za spravedlivou cenu."

Transakce je v hlavním městě Německa považována za největší svého druhu za dlouhou dobu. Fond obecních bytů se zvýší přibližně na 355 000, což je zhruba pětina z 1,67 milionu nájemních bytů v Berlíně. 

Zdroj: ČTK
Další zprávy