"Máme oficiální videa, kde Turci říkají uprchlíkům, ať útočí na řeckou policii," popisuje deníku Aktuálně.cz situaci Kostas Pliakos, zpravodaj stanice CNN v Řecku.
Podle nejnovějších zpráv z oblasti, kde hranici mezi Řeckem a Tureckem tvoří řeka Evros, zaútočili v pátek turečtí policisté na své řecké protějšky slzným plynem. Přispívají tak k eskalaci v místech, kde se od minulého týdne uprchlíci snaží překonat řeku i plot s ostnatým drátem a vstoupit tak na půdu EU.
Kostas Pliakos v oblasti pracuje jako novinář už od roku 2015. Zažil začátek uprchlické krize, vyvolané válkou v Sýrii a nepokoji v dalších zemích mimo Evropu. "Ta situace se nedá srovnávat. Tehdy neexistovala dohoda mezi EU a Tureckem. Hranice nebyla zavřená tak, jako je dnes, a migrace nebyla celoevropský problém," je přesvědčený reportér.
Naráží tak na dohodu, kterou lídři evropských zemí uzavřeli s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem v březnu 2016. Na jejím základě měla Ankara zadržovat uprchlíky, kteří by se pokoušeli dostat dál na západ, za což Evropa Turecku platila. Erdogan ale spolupráci na konci února vypověděl.
Podle Pliakose i řeckých úřadů na Erdoganovu výzvu zareagovali zejména Afghánci, Pákistánci, Syřané, Somálci i samotní Turci. Rozhodli se údajně otevřenou hranici, kterou v posledních letech střeží ostnatý drát, překročit.
Podle informací řeckých úřadů Turci uprchlíky v jejich snahách podporují. "Máme videa a fotografie od řecké policie a také novinářů, na kterých jsou vidět Turci, jak radí uprchlíkům, aby zaútočili na řecké policisty, nebo jak jim pomáhají přestříhat hraniční plot," popisuje řecký novinář.
Podle svých slov také viděl různé konverzační skupiny v aplikacích Telegram a WhatsApp, kde lidé z Istanbulu podporují další, aby se vydali k hranici. "Na hlavním tahu do Athén jsou připravené autobusy," líčí.
Nejsou záznamy
Dostat se na řeckou stranu a tím i půdu EU se ale podaří jen zlomku lidí, déle než chvíli jich tam zůstává ještě méně. "Policie oficiálně za poslední týden zadržela asi 250 lidí. Putují buď do vězení, nebo se pracuje na jejich návratu do Turecka nebo do jejich země původu," vysvětluje Pliakos.
V minulých letech podle něj na řecké straně operovaly pašerácké skupiny, které uprchlíky vozily do velkých měst jako Athény, Alexandropolis nebo Soluň. Převaděči na řecké straně ale nyní zmizeli. Každý, kdo hranici překročí, se musí postarat sám o sebe.
Většinu běženců tak okamžitě zatlačí zpět řecká policie nebo armáda, takže se v oficiálních záznamech neobjeví. Podle agentury Reuters to bylo od konce minulého týdne víc než 30 tisíc lidí. Turecké zprávy o bezmála 150 tisíci lidech, kteří do Řecka úspěšně odešli, Athény odmítají.
Podle Pliakose navíc mnoho uprchlíků záměr překročit hranici postupně vzdává. "Teď jsou na turecké straně většinou mladí muži. Hodně rodin, které přijely na začátku, se vrátilo do Istanbulu už po několika málo dnech," vysvětluje reportér.
Řekové hranici udrží i silou
Turecko se nyní chce kvůli údajně násilnému zacházení Řecka s migranty obránit na Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku. Tvrdí mimo jiné, že řecká policie zastřelila nejméně jednoho migranta, což řecká vláda označila za lež. Řecko již dlouhodobě kritizují lidskoprávní organizace za špatné podmínky v přeplněných uprchlických táborech.
Obě strany mezitím na hranici posílají víc ozbrojených sil. Na řecké straně také už delší dobu operují nelegální ozbrojené skupiny místních, které útočí na uprchlíky, dobrovolníky i novináře. Jedním z napadených byl i novinář Pliakos.
"Skupinky v Evrosu (městě nedaleko hranice, pozn. red.) hlídají každou noc. Hledají migranty, které odevzdávají policii nebo je sami vozí zpět do Turecka. Já jsem viděl, jak jednoho zadrželi a uhodili. Řekl jsem jim, ať přestanou. Oni viděli, že mám v ruce mobil, a mysleli, že je nahrávám - což nebyla pravda -, a zaútočili na mě," popisuje.
Athény mezitím také oznámily, že během několika dnů postaví na severu země uzavřené centrum pro migranty, kteří do země vstoupili po 1. březnu. Tedy poté, co Erdogan vypověděl dohodu. Chce je okamžitě posílat pryč z Řecka. Země posiluje také ochranu svých ostrovů v Egejském moři.
Reportér Kostas Pliakos věří, že pokud by Řecko chtělo, hranici podél řeky Evros udrží silou. "Má početné námořnictvo a 40 tisíc mužů v armádě," vypočítává. Podle něj ale bude napětí pomalu ustupovat. "Není v ničím zájmu, aby se situace eskalovala," je přesvědčený.
O řešení mezitím usiluje Evropská unie. V pátek o něm jednají unijní šéfové diplomacie v chorvatském Záhřebu. "Musí co nejdřív přimět Turecko, aby dohodu začalo zase respektovat, přesvědčit Erdogana, že je EU ochotná za ty lidi platit," říká novinář. Uprchlíků přijalo Turecko jen ze Sýrie kvůli tamní válce asi 3,7 milionu.
Evropské země se již také dohodly, že do Řecka pošlou další jednotky, které by posílily evropskou pohraniční stráž Frontex. Ta má mimo jiné se zvládáním migrace pomáhat. Podle už dříve schváleného plánu by se měla v příštích sedmi letech rozšířit z několika stovek asi na 10 tisíc příslušníků.
Humanitární pomoc a až 50 policistů nyní nabízí také Česko prostřednictvím ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD). Premiér Andrej Babiš (ANO) přitom v minulosti Frontex opakovaně označil za zbytečný.
