Sakellaropulosová při hlasování v parlamentu dostala 261 hlasů. Stačilo přitom, aby ji ve 300členném parlamentu podpořilo 200 zákonodárců. Do prezidentského úřadu ji navrhla vládní strana Nová demokracie premiéra Kyriakose Mitsotakise, kandidátku ale podpořila i hlavní opoziční strana SYRIZA.

Budoucí prezidentka byla od října 2018 předsedkyní Státní rady, což je řecký nejvyšší správní soud. I do této funkce byla zvolena jako první žena v historii.

Řecký prezident má spíše ceremoniální úlohu. Jeho funkční období je pětileté.

Premiér Mitsotakis označil zvolení Sakellaropulosové za symbol "nové éry" a jednoty národa. "Dokazuje to, že se Řekové umí v důležitých otázkách spojit," řekl Mitsotakis novinářům po hlasování parlamentu. Dodal, že doufá v efektivní spolupráci s opozicí také v budoucnu.

Sakellaropulosová už před volbou uvedla, že její nominace je "vzdáním pocty jak justici, tak moderní řecké ženě". Podle řeckých médií je výběr ženy do čela země jasným signálem, že věci v Řecku se mění.

Zastoupení žen ve vedoucích funkcích v Řecku je stále nízké. Podle loni zveřejněného průzkumu evropského statistického úřadu Eurostat zaujímají ženy v Řecku jen 32 procent všech manažerských pozic, což je pod unijním průměrem (36 procent). Česká republika dopadla v tomto průzkumu ještě hůř (29 procent); údaje jsou ale z roku 2017.