


Ve spalujícím horku středomořského léta se mohou požáry změnit v bezprostřední ohrožení během několika minut. V roce 2018 se o tom přesvědčilo Řecko - a za strašlivou cenu. Požár, který vypukl východně od Atén, se šířil neuvěřitelnou rychlostí a připravil o život více než 100 lidí.

O pět let později se obrovský požár prohnal odlehlou řeckou přírodní rezervací; šlo o největší lesní požár, jaký byl kdy v Evropské unii zaznamenán, napsala agentura AP.
Nyní se Řecko rozhodlo obrátit o pomoc k nebi s pomocí speciální konstelace satelitů, která sleduje požáry. Tyto satelity se mohou v budoucnu stát modelem pro celý kontinent v době, kdy Evropa směřuje k větší nezávislosti v oblasti kosmických technologií.
V květnu byly na nízkou oběžnou dráhu vypuštěny čtyři satelity, z nichž každý je menší než příruční zavazadlo. Řecko se tak stalo první zemí na světě, která do svého národního systému hašení požárů zapojila specializovanou satelitní konstelaci.
Satelity, které vyrobila německá společnost OroraTech, jsou vybaveny tepelnými senzory navrženými tak, aby detekovaly nové požáry už o šířce pouhých čtyř metrů, čímž předčí tradiční satelity, které dokážou zaznamenat pouze požáry zhruba od velikosti 150 metrů.
Zatímco Evropa bojuje s nejnovější vlnou spalujícího vedra, vysoké teploty předznamenávají sezónu lesních požárů. Řecké vnitrozemí bývá tradičně vyschlé na troud a s více než stovkou ostrovů jsou požáry v této zemi obrovskou výzvou.
Jakmile dojde ke vzplanutí požáru, dostanou odpovědné osoby varování v podobě satelitních dat zpracovaných umělou inteligencí, která rovnou spočítá polohu, velikost a intenzitu požáru. Pokud hoří více požárů najednou, jsou data v reálném čase klíčová, aby mohli hasiči rozhodnout o způsobu zásahu.
„Například pokud v celém Řecku hoří deset požárů a v některých případech je sálavý výkon ohně nižší, pak těmto ohniskům požáru nebudete dávat přednost a upřednostníte při zásahu jiná,“ uvedla plukovnice hasičského sboru Zisoula Ntasiouová, viceprezidentka Mezinárodní asociace hasičských a záchranných služeb (CTIF).
Tepelné senzory zachycují také solární panely, horké střechy továren a sluncem rozpálené skalní stěny, ale modely AI jsou navržené tak, aby tyto falešné poplachy odfiltrovaly ještě předtím, než se výstrahy dostanou k záchranným službám, uvádějí představitelé zapojení do programu protipožárních satelitů.
Řecko zaznamenalo v roce 2024 nejteplejší léto v historii a loni třetí nejteplejší. „Globální teplota stoupá. To způsobuje, že se požáry mění co do intenzity i ničivosti,“ řekl agentuře AP Joannis Lanturis, vedoucí řeckých operací společnosti OroraTech. „Naše modely se tomu musí přizpůsobit. Musí být rychlejší. Musí být přesnější,“ dodal.
Satelity s tepelnými senzory doplňují detekční schopnosti dronů a pozemních senzorů; obojí Řecko rozšířilo od katastrofy v roce 2018, která si vynutila zásadní přepracování reakce na lesní požáry. Satelitní konstelace pomáhá vyplnit mezery v pokrytí mezinárodních satelitů, odhalovat požáry v odlehlých oblastech a vytvářet podrobnější modely chování ohně.
Tepelné satelity využívá řada zemí, ale Řecko je prvním státem, který je plně integroval do svého systému hašení požárů. Samotné satelity představují počáteční fázi širšího úsilí podporovaného Evropou.
Řecko ve spolupráci se třemi evropskými společnostmi buduje rozsáhlejší pozorovací síť, která kombinuje teplotní satelity, radarové satelity schopné vidět skrz mraky i kouř, a optické satelity, které pořizují velmi detailní snímky povrchu Země.
Celkové náklady na tuto síť činí 200 milionů eur (asi 4,85 miliardy korun) a je financována z prostředků EU. Do konce roku se plánuje vypuštění dalších satelitů.
A v Aténách i po celé Evropě už odborníci uvažují o využití podobné sítě i pro účely daleko přesahující detekci požárů. Budoucí systémy mohou podporovat hraniční dohled, správu zemědělských plodin, reakci na katastrofy i plánování v souvislosti s vlnami veder.
Jedním z úkolů má být také identifikace městských tepelných ostrovů, což je jev, kdy je městská zástavba a její centrum znatelně teplejší než přilehlé venkovské okolí. Zjištění těchto oblastí úřadům umožní efektivněji nasazovat chladicí centra a záchranné služby.
Tyto ambice navazují na strategický posun směřující k větší technologické nezávislosti. Evropské vlády, znepokojené ruskou válkou na Ukrajině a napjatými transatlantickými vztahy, snižují svou závislost na zahraničních technologiích. A kosmická infrastruktura se stala pilířem těchto snah.
Řecká satelitní síť je součástí evropské iniciativy, jejímž účelem je propojit nosné rakety, navigační systémy, sítě pro pozorování Země a zabezpečené komunikační systémy do soběstačnějšího technologického ekosystému. Cílem je překročit rámec pasivního využívání satelitních snímků a vyvinout systémy pro rozhodování v téměř reálném čase, které pomohou vládám zvládat krize v okamžiku, kdy k nim dojde.
Letošní žhavé řecké léto bude první zkouškou.



Spojené státy omezily v minulých dnech Ukrajině využívání družicového systému Starshield na přímý pokyn Bílého domu. Napsala to v pátek agentura Reuters s odvoláním na dva americké činitele. Ukrajinští představitelé si tento týden stěžovali na omezení systému využívaného například k navádění dronů, ve čtvrtek se však už podle nich jeho činnost zlepšila.



Martin Nečas pomohl v NHL hokejistům Colorada třemi přihrávkami k výhře 5:2 nad Pittsburghem. Sedmadvacetiletý útočník byl prvním českým hráčem v soutěži, který nasbíral v sezoně deset bodů (4+6). David Pastrňák překonal jednou Lukáše Dostála a navrch přidal přihrávku při výhře Bostonu 4:2 v Anaheimu. Na dva góly vítězů přihrál Pavel Zacha.



Americký prezident Donald Trump v pátek podepsal exekutivní příkaz, kterým pozastavuje uplatňování nového rozsáhlého balíku sankcí namířených proti ruské ekonomice. Kongresu sdělil, že je to v národním zájmu Spojených států, píše agentura AP.



Šedesátá léta přinesla do Československa uvolnění, skvělé snímky Jiřího Menzela, Františka Vláčila či Miloše Formana, divadla malých forem i západní filmové a hudební hity. Vzpomenete si, co u nás tehdy hýbalo kinosály, televizí i jevištěm?



Našli způsob, jak na cestách ušetřit za ubytování, a přitom si dopřát pořádný luxus. Britové Ellen Carterová a Connor Gill bydleli v domě s vlastním kinem a posilovnou i ve vile s bazénem v Budapešti. Za noc nezaplatili ani libru. Společně už navštívili osmnáct zemí, jejich recept na levnější cestování má ale i své podmínky.