Atény - Evropská unie zvyšuje tlak na Řecko, aby se pokusilo nalézt vlastní zdroje financování státního dluhu a nesnažilo se hledat další pomoc v zahraničí.
To, že nový úvěr od EU teď nepřipadá v úvahu, dalo Aténám ústy ministrů financí a hospodářství Wolfganga Schäubleho a Philipa Röslera jasně najevo také Německo.
Řecko potřebuje v srpnu na splátky starších dluhů 12,5 miliardy eur, jinak nebude mít na výplaty státních zaměstnanců. Brusel ale Aténám peníze z dřívějších úvěrů poskytne pouze za předpokladu, že vláda konzervativního premiéra Antonise Samarase přestane trvat na posunutí termínu, k němuž má deficit státního rozpočtu dostat pod tři procenta HDP.
Spolková kancléřka Angela Merkelová se podle deníku Süddeutsche Zeitung proto nechala na jednání své vlády slyšet, že je vyloučeno, aby před Bundestag předstoupila s řeckou žádostí o další záchranný balíček.
Po první půjčce ve výši 110 miliard eur z roku 2010, schválila EU Řecku letos v březnu další pomoc ve výši 120 miliard eur. Krátce předtím se soukromí věřitelé dohodli na odpuštění části řeckého dluhu ve výši 107 miliard eur.
Řecko dluží i nadále přibližně 260 miliard, jeho závazky v zahraničí však neustále rostou.
"Pokud dojde k prodlení, musí to Řecko dohnat samo," prohlásil Schäuble. Podle Röslera "strašák řeckého výstupu z eurozóny, (kterým mávaly Atény), ztratil již dávno svůj půvab".
Trpělivost s Řeckem začíná ztrácet také Mezinárodní měnový fond (MMF), jenž se na půjčkách Aténám podílí společně s EU a Evropskou centrální bankou (ECB).
Začarovaný kruh
Už před červnovými volbami naznačovaly všechny tři strany současné vládní koalice, že se budou snažit sjednat zmírnění drastických rozpočtových škrtů, na nichž se s Bruselem výměnou za odpuštění části dluhu dohodla úřednická vláda Lukase Papadimose.
Ta se s EU dohodla původně na tom, že pod tři procenta HDP srazí Řecko svůj rozpočtový schodek do poloviny roku 2014. Samaras teď hovoří o létě 2016.
Úspory znamenající zmrazení důchodů, snížení platů a masivní propouštění ve státním sektoru vyvolaly v zemi bouřlivé protesty a vedly k vzestupu do té doby marginální Koalice radikální levice. Ta jen těsně prohrála červnové volby.
Řecko se ale díky úsporám pohybuje v bludném kruhu. Škrty znamenají snižování koupěschopnosti obyvatelstva, a tím i spotřeby, a mají za následek nižší příjmy do státního rozpočtu. Jen za první čtvrtletí letošního roku poklesl výběr DPH v různých položkách o 10 - 20 procent.
Další škrty, snižování platů a důchodů, s nimiž počítají rozpočtové úspory ve výši 11,5 miliardy eur, naplánované na léta 2013-2014, by řadoví řečtí občané jen těžko strávili.
Průměrné platy klesly za poslední tři roky až o třetinu a činí dnes okolo 1200 eur, ceny potravin a nájmy zůstávají zato stejné. Daňoví kontroloři přitom upozorňují, že daňové úniky, zejména od osob samostatně výdělečně činných, činí nejméně třicet miliard eur. To je polovina daňových příjmů státu.
Ty dále sráží recese, která loni dosáhla 4,8 procenta HDP a letos má znovu přesáhnout čtyři procenta.
Někteří ekonomové proto hovoří o tom, že nejúčinnějším řešením by bylo přijmout požadavek Koalice radikální levice a řecký dluh umazat definitivně.
Vysoké důchody
Od vstupu země do eurozóny v roce 2002 rostly pravidelně platy, zejména ale důchody, které se jen v letech 2004 - 2006 zvedaly o 3 až 4 procenta ročně. Dnes činí osmdesát procent průměrné mzdy ve státním sektoru, tedy přibližně tisíc eur.
Faktem ale je, že zatímco nejnižší řecký důchod (445 eur) představuje dvě třetiny nejnižšího německého důchodu, ten nejvyšší (2536 eur) přesahuje nejvyšší německý důchod o více než čtyři sta eur.
Velkou nevoli vzbudily ve zbytku EU informace o tom, že řecké rodiny v řadě případů vybírají důchody i na osoby, které už nežijí. Jak přiznal předseda představenstva největší zdravotní a důchodové pojišťovny v zemi IKA Rovertos Spyropulos, vyplácí se na třicet tisíc důchodů v důsledku nemoci či vysokého věku na základě plných mocí.
Pokud by všech třicet tisíc Řeků, na něž jsou vedeny, bylo již po smrti, znamenalo by to, že si jejich příbuzní nechají ze státní kasy vyplácet tři miliardy eur.
Daleko vyšší ztrátu pro stát znamená vysoký počet nezaměstnaných. Ti dnes v zemi představují 22,5 procenta práceschopné populace, tedy přibližně 1,2 milionu osob. Na podporách tak řecká vláda vyplatí za rok něco mezi 7 a 9 miliardami eur. Tratí navíc na nižších daňových příjmech.
Nevyplnily se rovněž naděje, které řecká vláda vkládala do privatizace státních a polostátních firem, zejména dodavatele zemního plynu Depa a provozovatele plynovodů Desfa, jež měla letos vynést nejméně tři miliardy eur, a zalepit tak alespoň zčásti díry ve státním rozpočtu
Jeho výdajová stránka loni činila 107,9 miliardy eur, což je více než polovina HDP země.
Řecko se tak čím dál víc blíží ke zlomovému bodu, jehož se tolik obává populace jedenáctimilionové země, méně už ale zbytek EU: výstupu z eurozóny a návratu k drachmě. Ten by znamenal, že kupní síla obyvatelstva by zakrátko po opuštění společné evropské měny klesla až o šedesát procent.
