Rasistická vražda rozbouřila Portugalsko. Známého herce zabil veterán bojů v Africe

Martin Novák Martin Novák
6. 7. 2021 14:08
Portugalský herec Bruno Candé měl ve zvyku procházet se o víkendech ulicemi lisabonské čtvrti Moscavide se svým labradorem. Měl svá pravidelná místa, kde na chvíli poseděl.
Herec Bruno Candé.
Herec Bruno Candé. | Foto: Facebook Bruna Candého

Devětatřicetiletý umělec se v Portugalsku narodil, jeho rodiče tam přišli za prací a lepším životem z bývalé Portugalské Guineje, která se po získání nezávislosti v roce 1974 přejmenovala na Guineu-Bissau.

Candé byl úspěšný. Měl tři malé děti, v divadle i televizi dostával role, chystal se napsat knihu. K tomu se už ale nedostal. Loni 25. července v jednu hodinu odpoledne k němu přistoupil šestasedmdesátiletý Evaristo Marinho a zblízka jej čtyřikrát střelil z pistole do krku a do prsou. Candé se skácel k zemi mrtvý, na střelce se vrhli kolemjdoucí a drželi ho u země, než přijela policie.

Vrah Evaristo Marinho dostal 22letý trest vězení.
Vrah Evaristo Marinho dostal 22letý trest vězení. | Foto: wikimedia/cmjornal.pt

Případ otřásl Portugalskem, protože útočník se netajil svým rasismem a černošskému herci před činem opakovaně vyhrožoval. Minulý týden justice kauzu uzavřela. Marinho jde do vězení na 22 let za úkladnou vraždu.

Jen tři dny před střelbou se objevil na stejném místě a svědci slyšeli, jak Candému vyhrožuje. Říkal mu, ať se vrátí tam, odkud přišel, že mu znásilní matku a že má doma zbraň z války v Angole. Z konfliktu v šedesátých a sedmdesátých letech, ve kterém se portugalská armáda snažila udržet nadvládu Lisabonu v této africké kolonii, jejíž většina obyvatel ale chtěla nezávislost.

Bouře

Candého neteř později vypověděla, že hercovi tento důchodce vyhrožoval už dříve. "Říkal, že s tím nemůže nic dělat, protože jde o starého člověka," citovala ji portugalská média.

Čin vyvolal v Portugalsku velkou bouři. Konaly se demonstrace odsuzující rasismus a žádající trestání jeho projevů. Organizace SOS Racismo uvedla, že lidé tmavé pleti pocházející z bývalých kolonií (hlavně Angoly, Mosambiku a Guineje-Bissau) čelí v Portugalsku útokům, které ale média a policie ignorují. Policejní vyšetřovatelé zpočátku vraždu neřešili jako rasisticky motivovanou, názor změnili až po výpovědích několika svědků.

Demonstrace proti rasismu v Lisabonu.
Demonstrace proti rasismu v Lisabonu. | Foto: Reuters

Šéf portugalské krajní pravice, předák strany Chega! (v překladu Dost!) José Ventura zorganizoval protidemonstrace, jejichž účastníci odmítali tvrzení, že v Portugalsku existuje rasismus. Situace se začala vymykat kontrole: budovu, ve které sídlí SOS Racismo, oblehli muži s bílými maskami a hořícími pochodněmi. Poslankyně parlamentu černé pleti dostaly urážející a rasistické e-maily.

Ventura letos v lednu kandidoval v prezidentských volbách a skončil třetí se ziskem necelých dvanácti procent hlasů.

Vyšetřování potvrdilo, že vrah Evaristo Marinho bojoval ve válce v Angole v řadách portugalské armády. "Zabil jsem tam několik takových, jako je on," uvedl ve výpovědi, v níž nepopíral, že herce Bruna Candého zastřelil.

Krvavý konflikt v Angole

Válka v Angole se vedla krutě z obou stran, včetně vyvražďování a mučení. Tehdejší portugalský autoritářský vládce António de Oliveira Salazar nechtěl za žádnou cenu dovolit rozpad portugalské koloniální říše a posílal do Afriky vojáky a zbraně. "Skloňte hlavy, nebo zemřete," vzkazoval angolským povstalcům, kteří bojovali za nezávislost na Lisabonu.

"Koloniální válka vedená za salazarovské diktatury zanechala v tehdejších portugalských vojácích hlubokou stopu, asi jako v Američanech válka ve Vietnamu," řekla Aktuálně.cz portugalistka Šárka Grauová, která působí na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Podle ní současné projevy rasismu v Portugalsku souvisí více s aktuální debatou o rasové diskriminaci, která se vede i v jiných zemích, spíše než s dědictvím války v Angole nebo Guineji. "I když současná situace v někom asi probouzí stará traumata," dodala Grauová.

Demonstrace proti rasismu v Lisabonu.
Demonstrace proti rasismu v Lisabonu. | Foto: Reuters

Portugalská novinářka Marta Vidalová v souvislosti s vraždou Condého vyzvala k přehodnocení historického pohledu na portugalskou minulost. Objevitelské výpravy a obrovské vzepětí země v patnáctém století podle ní přineslo i surovost v obchodování s otroky. "Portugalsko bylo zodpovědné za zotročení nejvíce lidí ze všech koloniálních mocností," uvádí Vidalová.

Šárka Grauová se domnívá, že veřejné mínění v zemi v tomto ohledu není jednotné. "Portugalci se snaží minulost tak trochu přepsat takzvaným konceptem lusofonie. To znamená ideou portugalsky mluvících zemí, které dokáží spolupracovat na základě společného jazyka. Někteří Portugalci v tom samozřejmě vidí pokračování koloniálního ducha na jiný způsob," říká portugalistka.

 

Právě se děje

Další zprávy