reklama
 
 

Rakušanka nalezena po osmi letech. Živá

24. 8. 2006 7:03
Vídeň - Osm let poté, co byla jako malá dívka unesena, se Natasche Kampuschové podařilo svému únosci utéci. Uvnitř: VIDEO

Náhlého šťastného vyústění se ve středu dočkal jeden z "pomníčků" rakouských kriminalistů. V dolnorakouském Strasshofu se překvapivě objevila mladá žena, která o sobě vypověděla, že se jí právě podařilo uniknout ze zajetí ve sklepě pod garáží, kde byla držena celých osm let. Policie označený dům prohledala, únosci se ale podařilo uprchnout. Podle nejnovější informace spolkové kriminální policie, kterou přinesla agentura APA, spáchal sebevraždu skokem pod vlak.

Unesena v roce 1998

Mladá žena zanedbaného vzhledu, kterou objevila ve své zahradě jedna ze sousedek, se identifikovala jako Natascha Kampuschová. Desetiletá dívka tohoto jména byla v březnu 1998 unesena při cestě do školy. Totožnost dlouho pohřešované dívky už potvrdili při přímém setkání její rodiče, kriminalisté ji ale ještě ověřují na základě vzorků DNA. Výsledek testů má být k dispozici v nejbližších hodinách. Podle vyšetřovatelů je ale stále pravděpodobnější, že jde skutečně o Kampuschovou.

Policistům se zatím dívku podařilo identifikovat díky jizvě, kterou má nyní 18letá mladá žena na stejném místě jako tehdy desetileté děvčátko. Kromě toho se v jejím vězení našel cestovní pas na jméno Natascha Kampusch.

Kampuschovou držel celých osm let v zajetí v úkrytu pod garáží čtyřiačtyřicetiletý zpravodajský technik Wolfgang P. Ještě před příchodem policie do domu se mu podařilo uprchnout v automobilu, po kterém policisté intenzivně pátrali. Únosce nakonec spáchal sebevraždu, když se ve středu večer vrhl pod rychlík na Severním nádraží ve vídeňské čtvrti Leopoldstadt. Identifikován byl podle vzhledu, kromě toho měl prý u sebe klíčky od auta, jímž prchal a které policisté nalezli zaparkované v podzemních garážích ve Vídni. Totožnost sebevraha mají ještě potvrdit testy DNA.

Na bezpečném místě

Pravděpodobnou Nataschu Kampuschovou převezli vyšetřovatelé na "bezpečné místo". Tam byla podrobena prvním výslechům členy speciálně ustavené vyšetřovací komise, je jí poskytována lékařská péče i pomoc psychologů.

"Mladé ženě se daří přiměřeně okolnostem," řekl na středeční večerní tiskové konferenci ředitel Spolkového kriminálního úřadu (BKA) Herwig Haidinger. Z prvních výpovědí dívky prý vyšetřovatelé zatím nezískali žádný náznak sexuálního zneužívání. Jak ale řekl agentuře APA Erich Zwettler z BKA, trpí osvobozená žena "silným stockholmským syndromem". Jde o určitý paradox v chování, kdy si zajatci vytvářejí sympatie vůči svým únoscům. Poprvé byl tento syndrom popsán u rukojmích bankovních lupičů, kteří v roce 1973 přepadli banku v centru Stockholmu.

Psychický nátlak

V průběhu vyšetřování stále jasněji vychází najevo, že únosce Kampuschovou po celou dobu zajetí neizoloval dokonale od okolního světa. Svědci vypověděli, že mladou ženu tu a tam vídali. Očividně však nikdy nepožádala o pomoc. V prvních letech zajetí Natascha nikdy nebyla mimo dům. V poslední době prý ale se svým věznitelem občas chodila dokonce na nákup, byla ale natolik zastrašená, že se nikdy neodvážila od něj hnout ani na metr. Podle Gerharda Reischera z ředitelství dolnorakouské kriminální policie byla pravděpodobně až do konce vystavena psychickému násilí. "Především v prvních letech svého zajetí musela asi dívka leccos vytrpět," soudí Reischer.

Policie ve středu prohledala dům, v němž byla dívka držena, i dům únoscovy matky ve Vídni. Na vídeňské adrese byl zaregistrován vůz, červené BMW, jímž pachatel podle Kampuschové ujel.

K domu ve Strasshofu v okrese Gänserdorf se policisté přibližovali velmi obezřetně, protože se obávali případných nastražených trhavin. Kampuschová totiž řekla, že její věznitel podle vlastních slov spí na granátech, což jí očividně namlouval, aby ji zastrašil. Žádné výbušniny ale nebyly v domě nalezeny a také elektronické zabezpečovací zařízení byly povětšinou atrapy.

Život v cele

"Cela", v níž byla Kampuschová držena, se nacházela v garáži, v montážní jámě o rozměrech čtyři krát tři metry, upřesnil Reischer . Zhruba polovina tohoto prostoru byla oddělena zdí, v níž byl průchod 50 na 50 centimetrů. Ten byl zastavěn těžkým, zvukotěsným trezorem pokaždé, když pachatel nebyl v domě. V "cele" o výšce 1,6 metru našli kriminalisté sklápěcí lůžko a police s dětskými knížkami až po současnou literaturu.

Dům, který se stal Natasche Kampuschové vězením, patří únoscově matce, která prý svého syna poměrně často navštěvovala. Nejméně jednou se s ní setkala i Natascha, přičemž jí únosce přítomnost dívky vysvětlil jakousi smyšlenou historkou. O únosu matka vůbec nic nevěděla, řekl Reischer.

Náhodný útěk

K úniku na svobodu pomohla Kampuschové ve středu neuvěřitelná náhoda. Wolfgang P. měl totiž toho dne jednání o pozemku a zapomněl ji před odchodem zavřít.

Věznitel Kampuschové byl elektrotechnik, který dříve vlastnil firmu na výrobu poplašných zařízení, nebo v ní byl zaměstnán. Dům, kde osm let věznil unesenou Nataschu, působí podle policistů dojmem, že to byl velký puntičkář, úzkostlivě udržující pořádek.

autor: čtk | 24. 8. 2006 7:03

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama