Rakušané ho mají za "ideálního zeťáka". Do čela vlády míří nedostudovaný právník Kurz

ČTK ČTK
29. 9. 2019 17:55
Tehdy sedmadvacetiletý Sebastian Kurz se před šesti lety jako nejmladší šéf diplomacie v EU stal novou hvězdou rakouské i evropské politiky. Kariéra vídeňského rodáka ale zamířila ještě výš, v roce 2017 dovedl tradiční lidovce - byť v lehce pozměněném hávu - k vítězství ve volbách a následně usedl do kancléřského křesla.
Foto: Reuters

Do čela vlády se nyní nejspíše vrátí, jeho strana po nedělním hlasování podle všeho opět získá nejvíc mandátů v rakouském parlamentu.

Kurz - pro své mládí přezdívaný "Wunderwuzzi" neboli zázračné dítě - tak pokračuje v politické ofenzívě, kterou zahájil po svém zvolení do čela lidovců v červenci 2017. Jako šéf tradiční strany, jedné z opor rakouské politiky a dlouholetého účastníka velkých koalic se sociálními demokraty, si vymínil mnohem širší kompetence, než měli jeho předchůdci. Prosadil tak rovnoměrné zastoupení žen a mužů na kandidátkách, do kterých mohl osobně zasahovat, nebo nominaci řady nestraníků.

Nejviditelnějšími změnami bylo nahrazení tradiční lidovecké černé módnější tyrkysovou barvou a také jméno, se kterým šla Rakouská lidová strana v říjnu 2017 do voleb. Na lístku stálo Kandidátka Sebastiana Kurze - Noví lidovci, aby každý volič na první pohled poznal, kdo se uchází o jeho hlas. Kurz přes své mládí výrazně boduje zejména u voličů starších 45 let, pozorovatelé často tvrdí, že pro mnoho Rakušanů nedostudovaný právník představuje typ "ideálního zeťáka".

Jeho úspěšnou kariéru nicméně provázely také kroky, kvůli kterým se stal terčem kritiky, zejména od liberálněji zaměřené části společnosti. Ministrem zahraničí byl Kurz jmenován jen krátce před vypuknutím migrační krize, během které se Rakousko potýkalo s přívalem až stovek tisíc uprchlíků. A politik, který v letech 2011 až 2013 jako mladý tajemník pro integraci na ministerstvu vnitra zavedl řadu vstřícných kroků vůči menšinám, nasadil po roce 2015 tvrdší kurs.

V únoru 2016 zahájil Sebastian Kurz kontroverzní iniciativu, v jejímž důsledku zavřely s aktivní podporou Rakouska své hranice migrantům Makedonie a Srbsko, přes které proudilo dále na Západ nejvíce lidí. Kurz se tehdy otevřeně postavil proti politice německé kancléřky Angele Merkelové, což mu - spolu s faktickým zastavením toku uprchlíků a migrantů, kterému výrazně pomohla i dohoda mezi Německem a Tureckem - vyneslo politické body u jeho krajanů.

Podle kritiků ovšem Kurz pragmaticky využil společenského napětí a strachu k získání hlasů, přičemž více než koketoval s rétorikou, která byla do té doby doménou pravicově populistické Svobodné strany Rakouska (FPÖ). "Bez imigrace a uprchlíků by jeho kariéra nestoupala tak rychle," objevilo se například na komentářových stránkách německých novin. A někdejší šéf liberální rakouské strany NEOS Matthias Strolz označil svého politického soupeře za "oportunistu bez vize".

Tato kritika se ale příliš neodráží na Kurzově popularitě u voličů, mezi kterými je podobně oblíbený jako před dvěma lety. Tehdy jeho lidovci jasně vyhráli s 31,5 procenta hlasů, nyní první odhady ukazují na výsledek ještě o několik procentních bodů lepší. Otázkou je ovšem podoba budoucí koalice. Kurzova první vláda utvořená s FPÖ padla letos na jaře kvůli korupčnímu skandálu vicekancléře a předsedy Svobodných Heinze-Christiana Stracheho. Možných cest je několik, včetně menšinové vlády.

Téměř jisté ale je, že to bude právě Sebastian Kurz, kdo bude kabinet sestavovat a bude tak určovat podobu rakouské politiky. "Nikdy jsem nechtěl být politikem z povolání," tvrdil přitom ještě před pár lety Kurz, který 27. srpna oslavil třiatřicáté narozeniny. Správě věcí veřejných se paradoxně věnuje celý svůj aktivní život. Do lidovecké mládežnické organizace vstoupil ještě během studií na gymnáziu v roce 2003, o šest let později se pak vyšvihl do jejího čela.

Kvůli politice dokonce syn středostavovských rodičů zanechal studia práv. Ve 24 letech byl zvolen do zastupitelstva Vídně a také radním. Poté přišel post státního tajemníka pro integraci na ministerstvu vnitra a v roce 2013 překvapivé jmenování ministrem zahraničí, které Kurzovi otevřelo cestu na vrchol rakouské politiky.

 

Právě se děje

před 4 hodinami

Při dvou útocích v syrské provincii Idlib zemřelo nejméně 21 lidí

Při dvou útocích v syrské provincii Idlib dnes zahynulo nejméně 21 lidí. Ostřelování uprchlického tábora na severozápadě Sýrie nedaleko turecké hranice si vyžádalo 15 obětí a nálet na povstalci držené město dalších šest mrtvých. Informovala o tom exilová Syrská organizace pro lidská práva (SOHR), která získává zprávy od svých informátorů v Sýrii.

Podle SOHR stojí za útokem na uprchlický tábor syrská vládní vojska. Další množství lidí bylo při ostřelování zraněno. K útoku došlo nedlouho poté, co jiný nálet na povstalci držené město Maarat Numán rovněž v provincii Idlib usmrtil nejméně šest osob. O tomto útoku informovala organizace SOHR a rovněž dobrovolnická organizace Bílé přilby, která v povstaleckých oblastech pomáhá zraněným.

V provincii Idlib od konce srpna platí křehké příměří oznámené Moskvou. Do té doby během ofenzivy, kterou zahájila v dubnu syrská armáda, zahynula téměř tisícovka civilistů a na 400.000 lidí muselo opustit své domovy, uvedla nedávno OSN.

před 5 hodinami

Spojené státy začaly udělovat licence firmám pro obchodování s Huawei

Americké ministerstvo obchodu ve středu začalo udělovat některým firmám omezené licence pro obchodování s čínskou společností Huawei Technologies. Informovala o tom agentura Reuters. Washington v květnu zařadil tuto čínskou společnost na černou listinu. V pondělí resort potřetí prodloužil takzvanou dočasnou všeobecnou licenci, která umožňuje limitované obchodování s Huawei, bez něhož se neobejdou operátoři provozující komunikační sítě na americkém venkově.

"Ministerstvo vydává tyto omezené licence, jimiž povoluje limitované a konkrétně vymezené aktivity, které nepředstavují významné riziko pro národní bezpečnost anebo pro zahraniční zájmy Spojených států," uvedl resort obchodu v prohlášení.

Zatím není jasné, které produkty mohou americké společnosti největšímu výrobci telekomunikačních zařízení na světě prodávat. Čínský technologický gigant, který je zároveň druhým největším výrobcem chytrých telefonů na světě, především čeká, zda licenci dostane Google, který by pak mohl dodávat svůj operační systém Android a aplikace do nových přístrojů Huawei, napsala Reuters. Internetová společnost Google věc odmítla komentovat.

před 5 hodinami

Jaškin bodoval v KHL už v jedenáctém utkání v řadě

Český útočník Dmitrij Jaškin bodoval v Kontinentální lize už v jedenáctém utkání za sebou a se dvěma asistencemi patřil ke strůjcům vítězství Dynama Moskva 4:3 v prodloužení na ledě Dinama Riga. Omský rodák se nejprve podílel v 57. minutě na vyrovnávacím gólu a po jeho individuální akci dokonal Vadim Šipačov obrat pouhou sekundu před koncem prodloužení.

Šestadvacetiletý Jaškin navíc už posedmé za sebou zaznamenal minimálně dva kanadské body. V povedené jedenáctizápasové sérii trvající od 19. října zaznamenal 23 bodů (8+15) a s celkovou bilancí 13+19 si upevnil druhé místo v hodnocení produktivity soutěže za Šipačovem (9+27). Dynamo vyhrálo čtvrtý zápas za sebou a je druhé v Západní konferenci s čtyřbodovou ztrátou na CSKA Moskva.

před 6 hodinami

Končící předseda Evropské rady Tusk byl zvolen do čela Evropské lidové strany

Bývalý polský premiér Donald Tusk, který v posledních letech stál v čele Evropské rady, byl ve středu v Záhřebu zvolen kongresem Evropské lidové strany (EPP) do čela tohoto uskupení, sdružujícího evropské středopravé strany. EPP zůstává nejsilnější stranou v Evropském parlamentu.

"Za žádných okolností nesmíme přenechat oblast bezpečnosti a pořádku politickým populistům, manipulátorům a autokratům, kteří se snaží namluvit lidem, že svoboda není slučitelná s bezpečností," zdůraznil Tusk, který byl jediným kandidátem na předsedu EPP. "Neobětujeme hodnoty, jako jsou občanské svobody, právní stát a slušnost ve veřejném životě, na oltář bezpečnosti a pořádku, protože to není třeba, prostě se (vzájemně) nevylučují. Ten, kdo to není schopen přijmout, se fakticky vylučuje z naší rodiny," řekl.

Tusk v předvolebním projevu na kongresu ostře zaútočil proti autokratickým a populistickým vůdcům, aniž by vyslovil jméno maďarského premiéra Viktora Orbána a dalších evropských vůdců "tvrdé linie", poznamenala agentura AP.

Zdroj: ČTK
Další zprávy