Vídeň - Rakouský kancléř Sebastian Kurz ve čtvrtek při setkání se zahraničními novináři odmítl kritiku své země kvůli údajně příliš restriktivnímu přístupu k migrační problematice. Připomněl, že osmimilionové Rakousko jen loni přijalo zhruba 150 000 lidí.

"Vždy jsem trochu iritován, když nám někdo dává lekce, když nám kážou jiní, kteří přijali jen zlomek toho, co my," řekl Kurz. Zatížení Itálie, kam nyní přilouvá nejvíce migrantů ze severní Afriky, je podle něj jen jedním z pohledů na migrační problematiku. Výrazné zatížení nesou i země jako je Německo, Švédsko či Rakousko, kam migranti následně směřují a kde lidé s právem na azyl hodlají často strávit zbytek života.

Kurz, který vede v nynější koaliční vládě rakouské lidovce, zároveň zdůraznil, že země EU musí v první řadě hledat společné evropské řešení. "To podle mne prospěje úplně všem," poznamenal.

Rakousko se jako nová předsednická země Evropské unie pokusí dál posunout jednání o reformě unijního azylového systému, které se táhne už několik let. "Povinností předsednictví je na reformě dál pracovat. Ale rád bych řekl, že to bude složitá práce, protože dohodu nebylo možné najít v minulých letech. A teď nemáme důvod si myslet, že něco v příštích měsících půjde rychleji," poznamenal Kurz.

Dodal také, že země je v případě potřeby připravena reagovat vlastními kroky na německý plán, který má řešit takzvaný druhotný pohyb migrantů přes německou hranici.

Zdůraznil zároveň, že cílem Vídně je udržet existenci schengenského prostoru volného pohybu uvnitř EU. K tomu je však podle názoru rakouské vlády potřeba v první řadě zajistit účinnou ochranu vnější hranice bloku. "My jsme výrazně přispěli k tomu, že nastala změna v tom, jak lidé na evropské úrovni o migraci přemýšlejí. Bojovali jsme o to roky," podotkl Kurz.

"Německo je tou zemí, která v této chvíli plánuje svá národní opatření. My s nimi jednáme, ale prosím pochopte, že jde o německá rozhodnutí, která si možná vyžádají naši reakci," řekl Kurz novinářům.

Rakousko by podle diplomatů nejspíš reagovalo zpřísněním režimu přinejmenším na své jižní hranici s Itálií, kam nyní připlouvá největší počet migrantů snažících se dostat do dalších evropských zemí. Citlivá by byla v této souvislosti především situace ve frenkventovaném Brennerském průsmyku.

Rakousko chce kvůli zlepšení ochrany vnější hranice unie také prosazovat podporu zemí, které mají tento úkol na starosti, pomoc například jejich policejním silám či námořnictvu. Podle názoru Vídně je také nutné co nejrychleji posílit mandát, rozpočet, vybavení i personál unijní pobřežní a pohraniční stráže tak, aby mohla těmto zemím skutečně účinně pomáhat.