Od našeho zvláštního zpravodaje - "Ilegální migrace? Zvládli jsme ji," hlásá volební heslo bývalého rakouského kancléře Sebastiana Kurze a jeho lidovců (ÖVP). V neděli si Rakušané vybírají nové poslance, volební místnosti se uzavřou v 17:00. Právě Kurz podle průzkumů suverénně zvítězí. Hlavní otázkou je, s kým bude vládnout.
Už před dvěma lety tento dnes 33letý politik s přehledem vyhrál, a to i díky důrazu na posilování kontrol na hranicích. Zároveň tvrdil, že byl jedním z architektů dohody Evropské unie s Tureckem o zadržování a navracení migrantů na jaře 2016. Podle průzkumů mu důvěřuje až 35 procent voličů.
Migrace sice neválcuje volební diskuse jako před dvěma lety, ale důležitým tématem zůstala. Nadále ji vytahuje hlavně krajně pravicová populistická strana svobodných (FPÖ). "Volí ji nejen lidé, kteří uvěřili laciným politickým frázím, ale i ti, kteří se cítí ztraceni, přišli o práci a příjem," myslí si bývalá novinářka liberálního deníku Der Standard Elisabeth Steinerová.
Danke für die Zustimmung! Jetzt gilt es die gute Stimmung am 29. September auch in Stimmen umzuwandeln. Klarheit schaffen. Für #Österreich. 🇦🇹 #Elefantenrunde pic.twitter.com/NhY3349l5w
— Volkspartei (@volkspartei) September 22, 2019
Steinerová mezi lety 2008 a 2012 odkryla praktiky v dnes už zavřeném zařízení pro migranty ve Wölfnitzu na jihu Rakouska.
"Lidé tam žili na samotě, vysoko na kopci, odstřihnutí od civilizace. Nepřišli do kontaktu s němčinou. Žili v nelidských podmínkách. Šlo o politické gesto, které mělo ukázat, že nepatří do rakouské společnosti," řekla Steinerová serveru Aktuálně.cz.
S tehdejším korutanským hejtmanem Jörgem Haiderem podle ní začaly časy, kdy se v Rakousku začalo otevřeně pracovat s nenávistí. "Do středu společnosti se dostalo to, co bývalo na okraji," tvrdí.
Steinerová dnes provozuje ve Weitensfeldu na jihu země hostinec, ve kterém v pokojích nahoře žije zhruba 20 žadatelů o azyl. Pocházejí ze Sýrie, Afghánistánu i Iráku. Také si tu můžete dát lahvové pivo, džus nebo řízek.
Obavy místních rozptýlily nejen debaty s majitelkou před pěti lety. Dokonce i místní politici protiimigrační FPÖ přiznávají, že malý dům, kde se netvoří vyhraněné skupiny, funguje a že se neobjevily žádné konflikty. Zatímco migranti čekají na rozhodnutí o jejich nároku na azyl, pomáhají majitelce hostince.
Na příspěvcích na ubytování a stravu od státu podle Steinerové vydělat rozhodně nejde. "Možná v nějakých větších zařízeních, kde lidé dostanou nanejvýš toustový chleba k večeři," tvrdí.
"Budu dělat cokoliv"
Příznivci FPÖ mnohdy argumentují, že jim migranti seberou práci, nebo naopak, že pracovat nebudou. Steinerová připouští, že někdy se do Evropy chtějí dostat ekonomičtí migranti i lidé, se kterými mohou být problémy. Zároveň ale tisíce těch, kteří pomoc potřebují a budou za azyl vděční. V Rakousku navíc v řadě profesí chybí lidé.
Bývalá novinářka ukazuje na šestatřicetiletého fitness trenéra Ammara Ahmeda. Mluví o něm jako o zlaté duši podniku. Podle ní před devíti lety přežil atentát na mešitu v Pákistánu se stovkou obětí. Muslim z hnutí Ahmadíja pak utekl před stále sílícími útoky proti němu a jeho komunitě.
"Udělal jsem si jazykový kurz a budu dělat cokoliv," říká otec tří dětí. Ty zůstaly se ženou v Pákistánu a přišly by, pokud by v Rakousku mohl zůstat. První žádost nedopadla dobře, teď má na pomoc právníka a požádal podruhé.
Že se proevropský Sebastian Kurz stane v 33 letech podruhé kancléřem, pochybuje málokdo. Všechno se soustředí na něj, o čemž vypovídají i plakáty v korutanských ulicích nebo jeho jméno jako obří nápis na svahu u dálnice směrem na Klagenfurt.
"Vzal migraci vážně, a ne tolik populisticky," tvrdí jeho spolustraník Werner Mattersdorfer, místostarosta korutanské obce Deutsch-Griffen.
"Umí dobře oslovovat lidi a výborně mluví. Rozhodně přinesl do strany čerstvý vzduch," hodnotí Kurze lidovecká starostka Ottenschlagu nedaleko českých hranic Christa Jagerová. Oponenti mu však vyčítají, že v minulé vládě pustil k moci krajně pravicové populisty. Rakouská média mu v době, kdy se stal nejmladším šéfem vlády v historii EU, přezdívala Wunderwuzzi (významem "multitalent").
.@KURIERat reports Pamela Rendi-Wagner will lead the Social Democrats into September's elections because no one else -- Hans Peter Doskozil, Wolfgang Katzian, Doris Bures -- wants to do it. https://t.co/HbDwg38Moe
— Liam Hoare (@lahoare) May 28, 2019
Kdo se spojí s Kurzem?
Ve volbách chybí to, na co bývalo Rakousko zvyklé - skutečný kancléřský duel. Vítěz je jasný a bude záležet, jak dopadnou ostatní. V průzkumech se na druhé příčce umisťují střídavě populisté z FPÖ a sociální demokraté (SPÖ). Velké koalice složené ze sociálních demokratů a lidovců vládly do roku 2017 téměř jedenáct let. Bývaly ale plné sporů a podle politologů účelové.
Nová předsedkyně SPÖ Pamela Rendiová-Wagnerová případné jednání s Kurzem nevylučuje. Vládu s populisty ovšem odmítá.
"Byla výbornou ministryní zdravotnictví. Převzala stranu ve chvíli, kdy ji nikdo nechtěl řídit. Hodili ji do vody. Na začátku udělala pár chyb, třeba když v rozhovoru řekla, že je proti dědické dani, která ale byla v programu strany. Teď je skvělá," chválí ji dvacetiletá studentka Maja Höggerlová, která vede štýrskou organizaci Socialistické mládeže, spřízněné s SPÖ.
Kampaň před volbami provázely spíš osobní útoky než souboj myšlenek, tvrdí experti oslovení agenturou ČTK. Mezi tradiční témata napříč stranami patřily daně, péče o lidi ve stáří, ceny nájemného nebo boj se změnami klimatu. Toho se chopili nejen lidovci a sociální demokraté, ale především zelení.
Před dvěma lety se do parlamentu nedostali, teď mohou získat až 13 procent a zajistit si nejlepší výsledek v historii. Ve hře je tak i trojkoalice lidovců, zelených a liberální strany NEOS. Rakousko ale od roku 1947 nemělo vládu tří stran. "A navíc příkopy mezi konzervativní lidovci a zelenými jsou relativně velké," uvedl politolog Markus Wagner.
U veřejnosti byla navíc předchozí pravicová vláda Kurzových lidovců s populisty z FPÖ celkem oblíbená. K pravděpodobným scénářům proto patří i její znovuzrození.
Aféra, která potopila vládu
Minulá vláda padla letos v květnu poté, co bylo zveřejněno tajně pořízené video z doby před volbami v roce 2017, na kterém je tehdejší šéf FPÖ a pozdější vicekancléř Heinz-Christian Strache. Na nahrávce ze španělského ostrova Ibiza hovoří s ženou, která se vydávala za neteř ruského oligarchy. Tématem bylo možné nezákonné financování FPÖ a také přidělování státních zakázek výměnou za volební pomoc.
Strache kvůli skandálu odešel z vlády i čela strany. Kurz poté odvolal i ministra vnitra Herberta Kickla, který byl v době pořízení videa generálním tajemníkem FPÖ. V kabinetu byl jedním z nejvýraznějších politiků s ostrou protiimigrační rétorikou.
Kickl rád mluví provokativně. Na jeho plakátech například stojí, že bez svobodných půjde Kurz doleva. Na adresu sociálních demokratů vzkázal, že ti dostanou 25 procent ne ve volbách, ale nanejvýš během letních slev. Sociálním demokratům i svobodným průzkumy přisuzují zhruba 20 procent hlasů.
V korutanském Deutsch-Griffenu letos ve volbách do Evropského parlamentu získala FPÖ přes 55 procent hlasů. Nikde v Rakousku to nebylo víc. Aféra Ibiza se ale podle starosty obce za tuto stranu Michaela Rainera omluvit nedá.
Nyní stojí v čele FPÖ exministr dopravy a neúspěšný prezidentský kandidát Norbert Hofer, jehož podporoval i Miloš Zeman. Podle Rainera je otevřený, komunikativní a liberálnější, na rozdíl od "ideologického hardlinera" Kickla, který přitahuje voliče "ještě víc zprava". Ostatně Kicklovo jméno Kurz v možné příští vládě jednoznačně odmítl.
