Rakousko odhalilo ruského špiona v armádě. Pracoval pro Moskvu od devadesátých let

Zahraničí ČTK Zahraničí, ČTK
Aktualizováno 10. 11. 2018 18:17
Rakousko si předvolalo ruského velvyslance ve Vídni a ministryně zahraničí Karin Kneisslová zrušila plánovanou návštěvu Moskvy.
Rakouská ministryně zahraničí Karin Kneisslová a ruský prezident Vladimir Putin.
Rakouská ministryně zahraničí Karin Kneisslová a ruský prezident Vladimir Putin. | Foto: Reuters

Stalo se tak kvůli případu nyní penzionovaného plukovníka, který během služby v armádě 20 let působil jako špion ve službách Moskvy. Informace o výzvědné činnosti tohoto muže dostalo Rakousko ze zahraničí, uvedla agentura APA.

Podezřelý byl v noci na sobotu zatčen. Nyní se čeká na rozhodnutí, zda na něj bude uvalena vyšetřovací vazba. 

"Pokud se současné podezření potvrdí, bude to znamenat závažnou zátěž pro bilaterální vztahy mezi Rakouskem a Ruskem," cituje APA Kneisslovou, kterou do úřadu ministryně zahraničí nominovali prorusky orientovaní svobodní (FPÖ). Ministryně kvůli této aféře zrušila návštěvu Moskvy plánovanou na prosinec.

"Vztah mezi Ruskem a Evropskou unií se tímto nezlepší. Špionáž je nepřijatelná, " řekl kancléř Sebastian Kurz. Na otázku, zda Vídeň zvažuje vyhoštění ruských diplomatů, odpověděl, že další postup vláda projedná s evropskými partnery. "Případ ukazuje, že i po skončení studené války musíme upevnit naši bezpečnostní síť uvnitř Rakouska," uvedl ministr obrany Mario Kunasek.

Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov řekl, že ho informace o tomto případu "nepříjemně překvapily". O rakouském plukovníkovi podezřelém ze špionáže prý nic neví.

Ruské ministerstvo zahraničí předalo rakouskému velvyslanci protest. Moskva se diví, že rakouští partneři - namísto projednání svého podezření diplomatickými kanály - raději poskytli senzační informace médiím a veřejně požadují ruské vysvětlení. Tyto kroky Vídně, založené na podezřeních bez jakýchkoliv důkazů, zkomplikovaly vzájemné vztahy, vyznačující se až dosud pozitivní dynamikou, zdůraznila ruská diplomacie podle agentury TASS.

Agentura Reuters připomíná, že Rakousko letos nenásledovalo příklad ostatních členů EU, kteří se připojili k Británii a USA a vyhostili několik ruských diplomatů, když Londýn obvinil Moskvu z odpovědnosti za otravu bývalého dvojího agenta Sergeje Skripala a jeho dcery v Anglii. Kancléř Kurz řekl, že toto rozhodnutí bylo v souladu se zásadou rakouské neutrality a s tradicí, kdy se Rakousko snaží udržovat dobré vztahy se zeměmi po obou stranách bývalé železné opony.

Podle deníku Kronen Zeitung začal nyní 70letý muž ze Salcburku se špionáží pro Moskvu už v 90. letech. Rusové mu dodali potřebné technické vybavení a on jim pak co dva týdny předával informace týkající se rakouského letectva, dělostřeleckých systémů nebo situačních hodnocení. V posledních letech poskytoval údaje o migraci v Rakousku nebo vytvořil osobnostní profily mnoha vysoce postavených příslušníků rakouské armády. Za své služby pro Moskvu prý získal 300 000 eur (7,8 milionu Kč).

Podle deníku Die Presse muž nevyzradil Rusům žádné přísně utajované informace. Prý šlo spíše o zprávy dostupné na armádním intranetu a z jeho okolí. Armáda tuto věc nicméně nadále vyšetřuje.

Případ vyšetřuje i státní zastupitelství kvůli podezření z vyzrazení státního tajemství. Experti zkoumají elektronická zařízení, která důstojník používal, včetně jeho laptopu. Prý o své činnosti obsáhle vypověděl a vše přiznal.

Rakouská opozice v pátek uvedla, že "bezpečnostním rizikem" pro Rakousko je samotná vládní FPÖ a její dobré kontakty s Ruskem. Tato krajně pravicová protiimigrační strana obsadila mimo jiné ministerstvo vnitra a obrany.

Prezidentovy výroky jsou hned katapultovány do ruského mediálního prostoru, říká Roman Máca z Institutu pro politiku a společnost. | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

Další zprávy