Rakousko čeká nejvíc žadatelů o azyl od srpna 1968

ČTK Zahraničí ČTK, Zahraničí
2. 6. 2015 12:10
Ministerstvo vnitra původně předpokládalo, že bude mít o azyl v této alpské zemi letos zájem 50 000 lidí, svůj odhad ale zvýšilo o dalších 20 000.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Evropská komise

Vídeň - Rakousko v letošním roce očekává nejvyšší počet žadatelů o azyl od invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968 a od potlačení protisovětského povstání v Maďarsku v roce 1956.

S odvoláním na rakouské úřady to píše agentura APA.

Ministerstvo vnitra původně předpokládalo, že bude mít o azyl v této alpské zemi letos zájem 50 000 lidí, svůj odhad ale zvýšilo o dalších 20 000 očekávaných žádostí.

Revidovaná prognóza vychází ze zvýšeného počtu uprchlíků, kteří se v posledních měsících na Vídeň s žádostí o azyl obrátili. V porovnání s ostatními evropskými zeměmi čelí Rakousko podle ministerstva vnitra spolu se Švédskem nejvyššímu počtu azylantů na počet obyvatel.

Za uplynulý týden 1781 nových žádostí

Jen v uplynulém týdnu zaznamenaly úřady 1781 žádostí, za celý květen pak 6240 a od začátku roku 20 620 žádostí.

Z dostupných statistik nelze zjistit, zda Rakousko v nedávné minulosti pečovalo o podobně vysoký počet běženců, jaký Vídeň letos očekává. Záznamy ministerstva vnitra, které jdou zpětně do roku 1980, to však nevykazují. Nejvyšší počty azylantů do Rakouska přišly v letech 1981 (34 500 žádostí), 2002 (39 300 žádostí) a 2003 (32 400 žádostí).

Mimo statistiky pak stojí zhruba 90 000 obyvatel Bosny a Hercegoviny, které Rakousko v 90. letech přijalo v reakci na válečný konflikt v jejich vlasti. Tito uprchlíci ale o azyl požádat nemuseli, dodala APA.

V nedávné historii tak nejvyšší příval běženců nastal po krvavém potlačení maďarského povstání proti diktatuře, kdy do Rakouska v letech 1956 a 1957 přišlo na 180 000 lidí, a po invazi Varšavské smlouvy v čele se Sovětským svazem do Československa v roce 1968. Tehdy se podle APA přes hranice vydalo 162 000 lidí.

Evropa v současné době čelí masivnímu přílivu běženců. Důvodem jsou nestabilita, násilnosti a válečné konflikty v jejich rodných zemích. Především Itálie a Řecko, které běženci považují za vstupní bránu do Evropy, se kvůli tomu potýkají s velkými potížemi.

Evropská komise proto navrhuje část běženců z obou zemí přerozdělit mezi ostatní státy EU. Někteří členové evropské osmadvacítky systém kvót ostře odmítají. Je mezi nimi i Česko, na něž by podle tohoto plánu připadlo 1328 azylantů.

 

Právě se děje

před 10 minutami

Brescia podlehla Turínu, Matějů si dal vlastní gól

Fotbalisté Brescie neudrželi v 31. kole italské ligy vedení na hřišti FC Turín a prohráli 1:3. Domácí zaveleli k obratu po vlastním gólu Aleše Matějů, který odehrál celé utkání. Do zápasu zasáhl i jeho spoluhráč Jaromír Zmrhal, jenž se dostal do hry v 61. minutě.

Jakub Jankto odehrál 82. minut, porážce Sampdorie Janov 0:2 na hřišti rozjeté Atalanty Bergamo ale nezabránil. Ladislav Krejčí zůstal při porážce Boloně 1:2 se Sassuolem celý zápas na lavičce náhradníků.

Nešťastný moment prožil Matějů v 48. minutě, kdy ho za stavu 1:0 ve prospěch Brescie trefil zblízka do zad Lorenzo De Silvestri a míč se odrazil mimo dosah brankáře Jesseho Joronena. O deset minut později dokonal obrat nejlepší střelec "Býků" Andrea Belotti a pojistku přidal druhý útočník Simone Zaza.

Brescia tak nenavázala na vítězství z minulého kola proti Veroně a z předposlední příčky ztrácí na záchranu sedm bodů. Turín se posunul na 14. pozici.

Italská fotbalová liga - 31. kolo:

FC Janov - Neapol 1:2 (49. Goldaniga - 45.+1 Mertens, 66. Lozano), Fiorentina - Cagliari 0:0, AS Řím - Parma 2:1 (43. Mchitarjan, 57. Veretout - 9. Kucka z pen.), Bergamo - Sampdoria Janov 2:0 (75. Toloi, 85. Muriel), Boloňa - Sassuolo 1:2 (90.+1 Barrow - 41. Berardi, 57. Haraslín), FC Turín - Brescia 3:1 (48. vlastní Matějů, 58. Belotti, 86. Zaza - 21. Torregrossa).

Další zprávy