Moskva - Na Rusko se snáší radioaktivní spad. Země umírá v jaderné agónii. Raketová sila jsou zničena.
Ponorky s jadernými raketami leží na dně Barentsova moře. Budoucnost Ruska je přesto zachráněna. Má totiž zbraň poslední odvety.
Tou zbraní, která by klidně mohla hrát hlavní roli v podobně laděném katastrofickém filmu, je takzvaný raketový vlak. V dobách Sovětského svazu železniční raketový komplex maskovaný jako obyčejná vlaková souprava, který se pohyboval v evropské částí Ruska.
Teď se má na scénu vrátit - vylepšený a v modernizované podobě.
Obávaný Moloděc
Když se sovětský raketový vlak 15P961 Moloděc v druhé polovině 80. let objevil na kolejích, odpovídalo to atmosféře doby. Americký prezident Ronald Reagan vyhrožoval Moskvě "hvězdnými válkami", z reprobeden se vinul song švédské skupiny Europe The Final Countdown, mullet byl hitem kadeřnických salonů a na obou stranách železné opony se chronicky obávali jaderného pekla.
"Železniční raketový komplex Moloděc byl zařazen do výzbroje v roce 1987. Do rozpadu Sovětského svazu armáda disponovala 12 vlakovými soupravami, každá z nich vezla odpalovací zařízení s třemi balistickými raketami. Dosah rakety byl 10 tisíc kilometrů," vysvětlil pro Aktuálně.cz Vladimir Jevsejev, místopředseda ruského Institutu SNS.
Raketový komplex byl maskován jako nákladní vlak na přepravu mražených potravin. Kvůli mimořádné váze - každá raketa vážila více než 100 tun - celou soupravu musely táhnout tři lokomotivy.
"Komplex měl jeden vážný nedostatek. Raketa nemohla být odpálena z libovolného místa, ale pouze z předem připravených pozic se solidním betonovým základem. Na obyčejné trase se při startu rakety kolejnice prohýbala metr a půl hluboko," upozorňuje vojenský expert.
Z výzbroje ruské armády byl raketový vlak Moloděc definitivně stažen v roce 2005 v rámci dohody o snížení počtu strategických zbraní START II. V následujících letech byly všechny soupravy sešrotovány, kromě dvou.
Jednoho z posledních Molodců lze najít v petrohradském železničním muzeu.
Zbraň posledního soudu
O obnovení projektu se začalo mluvit před čtyřmi roky. A znovu v souvislosti s reminiscencemi na studenou válku a mocenské soupeření mezi Moskvou a Washingtonem.
"Vycházíme z toho, že musíme být připraveni na zásadní jadernou odpověď. To znamená, že někdo na nás zaútočil jadernými zbraněmi a my na útok odpovídáme. Je jasné, že hovoříme o USA. Během prvního úderu přijdeme o raketová sila a letiště. Rovněž budou zasaženy námořní základny s raketonosnými ponorkami. Těch nemáme tolik a pouze malá část jich plní úkoly v moři," popisuje Jevsejev hypotetickou situaci jaderné války.
Zatímco Spojené státy sází v případě jaderného konfliktu spíš na balistické ponorky, Rusko se orientuje na mobilní pozemní raketové komplexy.
K lednu letošního roku měla ruská armáda 18 mobilních komplexů Topol-M a 63 modernějších komplexů Jars, které mají Topoly v budoucnu plně nahradit.
"Dodatečnou odpovědí na americkou jadernou hrozbu mohou být právě raketové vlaky," vysvětluje logiku návratu k železničním komplexům expert.
Vlak číslo nula
První zkoušky železničních raketových komplexů by se měly uskutečnit koncem letošního roku. Komplex Barguzin, jak se má ruský raketový vlak nové generace nazývat, bude podle Jevsejeva důstojnou náhradou Molodců.
"Jaký bude rozdíl oproti Molodci? V soupravě nebudou tři rakety, ale šest. Rakety budou moci startovat přímo z trasy. Komplex dostane rakety na bázi Jarsu a budou o polovinu lehčí než raketa, kterou měl Moloděc. Síla jedné rakety bude 100 kilotun," říká ruský specialista.
Ruské strategické jaderné síly podle něj nedostanou víc než pět vlakových souprav, tedy 30 železničních odpalovacích zařízení s raketami. Vlak číslo nula, jak se železniční komplexy dříve označovaly, by měl být do výzbroje ruské armády zařazen v roce 2020.
Na koleje chce i Čína
Rusko není jediná země, která plánuje do výzbroje zařadit raketové vlaky. S podobnou myšlenkou přišel i Peking. Koncem loňského roku americký online deník The Washington Free Beacon s odkazem na Pentagon uvedl, že Čína zkušebně odpálila z železniční platformy novou raketu označovanou jako DF-41.
Vladimir Jevsejev uvedl, že se jedná o čínskou variantu ruského Topolu-M. Termonukleární balistická raketa na tuhé pohonné látky podle něj může vážit okolo 50 tun a nese několik menších a lehkých hlavic.
Pozemní mobilní verze používá šestinápravové šasi vyrobené v Bělorusku.
Železniční varianta komplexu podle experta zatím trpí stejnými neduhy jako sovětský Moloděc. "Je ale nutné vzít v potaz, že v případě raketových vlaků, podobně jako v případě balistických raket vypouštěných z ponorek, je Čína technologicky pozadu," upozorňuje Jevsejev.
Podle informací amerického deníku by měla mít samotná raketa DF-41 dosah až 14,5 tisíce kilometrů. Tradiční verze raket budou pravděpodobně ještě letos rozmístěny na základně Sin-jang v provincii Che-nan na západě země.
Poslední test rakety DF-41, který se uskutečnil letos v dubnu, vyvolal napětí mezi Čínou a Spojenými státy.
