Vyvinutá za pouhých devět měsíců a do konce roku ve výrobě – to je nová britská raketa, která míří na Ukrajinu a má dostřel, který bohatě stačí na zasažení Moskvy. Britský zbrojní gigant přepsal pravidla hry – raketu vyvinul za rekordní dobu a její cena je zhruba patnáctkrát levnější než u střel Storm Shadow, které Britové Ukrajině dodávají.
Válka na Ukrajině naplno obnažila největší slabinu západních arzenálů: obrovskou cenu a hlemýždí tempo výroby pokročilých zbraní. Střely jako Storm Shadow/SCALP odvádějí skvělou práci, ale jedna stojí přes tři miliony dolarů a jejich zásoby jsou omezené. Pokud má Ukrajina (nebo v budoucnu Západ) v opotřebovávacím konfliktu uspět, potřebuje zbraň, kterou lze vyrábět masově, levně a rychle. Přesně to je filozofie projektu Brakestop, ze kterého střela Crossbow vzešla.
Za vývojem stojí společnost MBDA – evropský raketový hegemon, který vznikl spojením raketových divizí britského BAE Systems, francouzského Airbusu a italského Leonarda. Je to v podstatě technologický klub, který má monopol na ty nejvyspělejší střely v Evropě.
U projektu Crossbow ale udělala MBDA revoluční věc: ignorovala byrokratické armádní zakázky. Vývoj financovala z vlastních zdrojů a vsadila na rychlost. Namísto zakázkového vývoje každého šroubku poskládala raketu jako stavebnici z již existujících vojenských subsystémů a běžně dostupných komerčních komponentů (tzv. COTS).
Crossbow navíc osadili zjednodušeným proudovým motorem, který se svou koncepcí blíží pohonům pro pokročilé drony či modelářská letadla. Výroba je tak řádově levnější a hlavně nesrovnatelně rychlejší.
Druhou technologickou finesou je navigace. Aby raketa nebyla závislá na vojenských GPS modulech, které ruské systémy elektronického boje na frontě masivně ruší, dostal Crossbow systém TERCOM (rozpoznávání terénu podle obrazu). Střela letí nízko při zemi, opticky snímá krajinu pod sebou a porovnává ji s mapou v paměti. Ruské rušičky družicového signálu jsou tak proti ní naprosto bezmocné.
Výsledkem je ze země odpalovaný systém s třistakilovou bojovou hlavicí a doletem přesahujícím 800 kilometrů. Pro představu: z východoukrajinské fronty je to do Moskvy zhruba 500 kilometrů. Crossbow tak dá v budoucnu Ukrajině do ruky další prostředek schopný drtit ruská velitelská stanoviště, logistické uzly a sklady munice hluboko v týlu.
Mohlo by vás zajímat: Ukrajinské drony zasáhly 3. června v Kronštadtu u Petrohradu ruskou raketovou korvetu Bojkij
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
Změnily válku v Černém moři. Teď je poprvé nasadily Spojené státy proti Íránu
Spojené státy a Írán o víkendu pokračovaly ve vzájemných útocích. Americká armáda uvedla, že zasáhla desítky cílů, včetně systémů protivzdušné obrany, radarových stanovišť a vybavení určeného pro rakety a drony. USA při útoku na Írán poprvé nasadily také námořní drony, zbraň, která si během posledních let vydobyla významné místo ve válce na Ukrajině.
ŽIVĚ Američané útočili na íránské vojenské cíle, odveta mířila na základny USA
Americká armáda v noci na pondělí oznámila další salvu úderů proti Íránu. Velitelství amerických sil v oblasti CENTCOM v pondělí ráno oznámilo, že armáda zasáhla íránské systémy protivzdušné obrany, pobřežní radarové systémy, raketové a dronové kapacity a malé čluny. Íránské revoluční gardy hlásí odvetné údery na americké základny v Jordánsku, Bahrajnu a Kuvajtu.
Vědci varují před nečekaným problémem. Jediné přistání může „otrávit“ celý Měsíc
Návrat člověka na Měsíc může mít nečekanou daň. Podle nové studie totiž výfukové plyny z přistávajících kosmických lodí mohou během několika měsíců zamořit i vědecky nejcennější místa na povrchu Měsíce. Právě tam přitom vědci doufají najít chemické stopy, které by mohly prozradit, jak před miliardami let vznikl život na Zemi.
Vyšetřování vraždy bývalé britské ministryně převzala protiteroristická policie
Britská ministryně vnitra Shabana Mahmoodová oznámila, že policie prověřuje několik možných motivů útoku. Widdecombeová, které bylo 78 let, byla ve čtvrtek nalezena mrtvá ve svém domě v obci Haytor na jihozápadě Anglie. Policie uvedla, že utrpěla vážná zranění, příčinu smrti ale nezveřejnila.
Kdo byl tajemný Paser? Archeologové přináší nové poznatky o egyptské historii
Archeologové odkryli 3000 let starou hrobku poblíž města Luxor, které se nachází v jižní části Egypta. S odvoláním na nedělní prohlášení egyptského ministerstva cestovního ruchu a památek to napsala agentura AFP. Hrobku patřící muži jménem Paser objevila nizozemská výprava z univerzity v Leidenu v thébské nekropoli v oblasti Gurna, západně od známého pohřebiště.