Ze sporu Ruska a Ukrajiny může být větší konflikt, říká polský exministr zahraničí

Martin Ehl Martin Ehl
28. 11. 2018 19:42
Nový ruský útok na Ukrajinu, při kterém Rusové o víkendu stříleli na ukrajinské lodě v Kerčském průlivu a následně je zadrželi, může mít více důvodů. Moskva chce ale každopádně dostat Ukrajinu pod kontrolu, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz bývalý polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski. Podle něj je konečným cílem ruského prezidenta Vladimira Putina i jeho amerického protějšku Donalda Trumpa rozbít Evropskou unii.
Radoslaw Sikorski, bývalý polský ministr zahraničí.
Radoslaw Sikorski, bývalý polský ministr zahraničí. | Foto: Radek Vebr

Jak vidíte situaci na Ukrajině a dění v Kerčském průlivu, kde Rusové zadrželi trojici ukrajinských lodí? Je to pokus o něco nového ze strany Ruska?

Je to pokus o několik věcí. Zaprvé je ruské vedení vzteklé kvůli rozhodnutí Konstantinopole uznat autonomii ukrajinské pravoslavné církve. Zadruhé prezident Vladimir Putin musí občas dát ruské společnosti dávku nacionalistického heroinu, když už nemůže zvýšit životní standardy.

A zatřetí se evidentně nesmířil se ztrátou Ukrajiny. Určitě mu dochází, že Krym je infrastrukturálně odstřižený od vody, od silnic. Takže to může být i pokus vybojovat tlak na Mariupol (ukrajinské město nedaleko ruských hranic - pozn. red.) a celou východní Ukrajinu. Zablokování přístavu v Mariupolu by mělo pro Ukrajinu vážné hospodářské důsledky. A také to může být pokus o ovlivnění prezidentských voleb na Ukrajině, které se mají konat příští rok.

Jak to je ale doopravdy, nevíme. Můžeme jen spekulovat.

Může z toho být nějaký větší konflikt?

Samozřejmě že může. Vojenští analytici říkají, že Rusko rozmístilo své mechanizované divize kolem Ukrajiny tak, jako by se připravovalo na koncentrovaný útok na Kyjev. Rozmístění vojenských jednotek je drahý byznys, vždy se to dělá s nějakým cílem.

Co je podle vás hlavním cílem Putina na Ukrajině?

Včlenění Ukrajiny do Euroasijské unie. Kolem roku 2010 Putin opustil plán ekonomické integrace se Západem, a tak zkouší vytvořit vlastní uskupení, které by Rusko vedlo. Ukrajina je nezbytnou součástí. Být jen s Kazachstánem, Běloruskem a Arménií je málo.

Jsou největší hrozbou pro Evropu právě Putin a jeho plány? Nebo čeho se máme v Evropě nejvíce bát v oblasti bezpečnosti?

Ruské peníze pomohly vyhrát referendum o brexitu, ruské peníze a akce na internetu pomáhají nacionalistům ve Francii, Itálii, Polsku… Říká se, že i u vás. Logika je dost jasná a srozumitelná.

Evropská unie je vůči Rusku gigantem, ale každá z členských zemí EU je sama o sobě malá, a tak by bylo jednoduché poslat je proti sobě. Takže prezident Putin a bohužel nyní i americký prezident Trump by rádi Evropskou unii rozdělili.

Máme v Donaldu Trumpovi ve Spojených státech spolehlivého spojence, o něhož se můžeme opřít?

V červenci mnou otřásla tisková konference v Helsinkách, na níž prezident Trump řekl, že věří více Putinovi než FBI. A teď v úterý Trump uvedl, že se mu nelíbí, co se děje v Kerčské úžině. Kdyby se podobný konflikt odehrál mezi Ruskem a Polskem, tak doufám, že by byl jednoznačnější a kategoričtější.

Opravdu v Polsku vznikne stálá americká vojenská základna (nyní Polsko hostí americké ozbrojené síly a jednotky NATO, které rotují i mezi Pobaltím - pozn. red.)?

Usilují o to už různé polské vlády. Já sám jsem podepsal dohodu o jedné americké základně. V Polsku jsme doufali, že bude v Česku druhá. U nás měly být rakety, u vás radar. Ten ale nebude a u nás bude mnohem menší protiraketová základna.

Bavíme se o tom, zda by se americká rotační přítomnost nemohla změnit například podle norského vzoru: umístit u nás vybavení pro vojáky, kteří by dorazili, kdyby se něco dělo. Myslím, že nové členské země potřebují výraznou přítomnost spojenců, aby dokázaly odstrašovat. Ale ne zase tolik, aby snížily vlastní bezpečnost. Kdyby to byla třeba jedna nebo dvě brigády na členský stát, tak by Rusko nemělo právo být znepokojené a my bychom měli větší jistotu.

Video: Putin chce dělat problémy a udržovat konflikt, je to opotřebovávací válka, říká Novák

Rusko posiluje svoje vojenské i námořní síly v oblasti, Putin Ukrajincům nikdy nepromine, že chtějí jít vlastní cestou, vyhovuje mu udržovat konflikt | Video: DVTV, Martin Veselovský
 

Právě se děje

před 44 minutami

Končící předseda Evropské rady Tusk byl zvolen do čela Evropské lidové strany

Bývalý polský premiér Donald Tusk, který v posledních letech stál v čele Evropské rady, byl ve středu v Záhřebu zvolen kongresem Evropské lidové strany (EPP) do čela tohoto uskupení, sdružujícího evropské středopravé strany. EPP zůstává nejsilnější stranou v Evropském parlamentu.

"Za žádných okolností nesmíme přenechat oblast bezpečnosti a pořádku politickým populistům, manipulátorům a autokratům, kteří se snaží namluvit lidem, že svoboda není slučitelná s bezpečností," zdůraznil Tusk, který byl jediným kandidátem na předsedu EPP. "Neobětujeme hodnoty, jako jsou občanské svobody, právní stát a slušnost ve veřejném životě, na oltář bezpečnosti a pořádku, protože to není třeba, prostě se (vzájemně) nevylučují. Ten, kdo to není schopen přijmout, se fakticky vylučuje z naší rodiny," řekl.

Tusk v předvolebním projevu na kongresu ostře zaútočil proti autokratickým a populistickým vůdcům, aniž by vyslovil jméno maďarského premiéra Viktora Orbána a dalších evropských vůdců "tvrdé linie", poznamenala agentura AP.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

První fáze obchodní dohody USA a Číny možná letos nebude. Rozhovory se podle Reuters komplikují

Spojené státy a Čína možná nedokončí první fázi obchodní dohody letos, ale až v příštím roce. Agentuře Reuters to řekli experti na obchod a lidé blízcí Bílému domu. Zpráva způsobila, že se okamžitě prohloubil pokles na amerických akciových trzích, o zisky přišel dolar, zatímco zájem se zvedl o dluhopisy americké vlády.

Americký prezident Donald Trump a ministr financí Steven Mnuchin na tiskové konferenci 11. listopadu uvedli, že první fáze obchodní dohody by mohla být podepsána během pěti týdnů. Tato doba již uplynula, na podpis dohody se ale stalé čeká a rozhovory se podle zdrojů Reuters možná komplikují. Peking totiž požaduje výraznější snížení cel, na což Washington reaguje zvyšováním vlastních požadavků.

Dokončení dohody by mohly komplikovat rovněž diplomatické spory související s protesty v Hongkongu proti omezování svobod ze strany pevninské Číny. Americký Senát schválil zákon, jehož cílem je chránit v Hongkongu lidská práva. Čínské ministerstvo zahraničí si následně předvolalo představitele amerického velvyslanectví v Pekingu a vyzvalo Spojené státy, aby se do situace v Hongkongu přestaly vměšovat.

Další zprávy