Radikálové mi vyhrožují, chtějí mě vymazat ze zemského povrchu. Rozhovor s belgickým imámem

Marek Hudema Marek Hudema
23. 3. 2016 13:46
O tom, že má Belgie problém s radikálními islamisty, se mluví už dlouho. Dávno před útoky v Paříži a Bruselu. Belgický imám Sulayman Van Ael se snaží radikály přesvědčovat, že v Koránu sice jsou zmínky o válce, to ale neznamená, že mají odjet bojovat do Sýrie nebo páchat v Evropě džihád. Aktuálně.cz s imámem mluvilo při jeho návštěvě Prahy, kam přijel představit dokument Můj džihád v rámci festivalu Jeden svět. Tedy krátce před útoky v Bruselu, při nichž zemřelo 31 lidí a dalších 260 bylo zraněno.
Ilustrační snímek.
Ilustrační snímek. | Foto: Simona Holecová

Praha - Muslimové by neměli lhát, že v Koránu nejsou zmínky o válce. Musí se o nich mluvit, protože právě tyhle zmínky zneužívají radikálové, říká belgický imám Sulayman Van Ael. Aktuálně.cz poskytl rozhovor, když přijel do Prahy na festival Jeden svět (tedy před úterními útoky v Bruselu).

Odebírejte zprávy Aktuálně.cz přes aplikaci WhatsApp

WhatsApp

Nepoužíváte WhatsApp? Zjistěte více >>

Sulayman Van Ael teď nevychází bez svého osobního strážce. I když je muslimským imámem, vyhrožují mu smrtí radiální islamisté.

Vlastně právě proto. Snaží se totiž v Belgii odradit mladé muslimy od radikalismu a zlepšovat vztahy mezi muslimy a nemuslimy.

Sulayman v rozhovoru pro Aktuálně.cz vysvětluje, jak radikální muslimové Korán zneužívají, proč muslimové odcházejí bojovat do Sýrie a jak se on sám stal z "nesnesitelně ortodoxního" věřícího skutečným muslimem.

Na Jednom světě se promítá dokumentární film Můj džihád, v němž hraje hlavní roli.

Někteří muslimové tvrdí, že to, co učíte, není pravý islám. Že pravý islám je to, co se označuje jako radikální islám. Co jim odpovídáte?

Sulayman Van Ael: Dovolte, abych vás opravil. Pro mě neexistuje radikální islám, ale radikální muslimové.

To je rozdíl. Protože když řekneme 'radikální islám', znamená to, že existují dvě formy islámu. Pro mě je ale jediným pravým islámem islám, který není radikální. To bych rád zdůraznil.

Lidé, kteří říkají, že můj islám není správný islám, ukazují, že mají nedostatek znalostí o islámu a náboženských textech. S těmito lidmi diskutuji a odhaluji jim fakt, že se mýlí.

Sulayman Van Ael. Hraje hlavní roli v dokumentu Můj džihád. | Video:

Proč je pro radikály tak snadné islám zneužít?

Lidé, jako jsou členové Islámského státu, zneužívají současnou situaci. Snaží se muslimy přesvědčit, že současná válka v Sýrii, v Iráku, v Mali jsou války proti islámu.

Podle mě to ale není válka proti islámu. Tahle válka má politické důvody, které teď nechci detailně rozebírat. Ale není to válka proti islámu.

Islámský stát zneužívá toho, že většina obětí v těchto válkách jsou muslimové. A říká, podívejte se, co Západ dělá muslimům. Snaží se s lidmi manipulovat a zneužívá přitom náboženské texty, používá je mimo souvislosti.

Co to znamená, že je používá mimo souvislosti? Můžete to upřesnit?

Například nemůžu jako muslim popřít, že v Koránu jsou verše o válce a válčení. Jsou tam.

Muslimové, kteří říkají, že v Koránu nejsou zmínky o válce, lžou. Proč to popírají? Protože se bojí připustit, že v Koránu jsou verše o válce, protože mohou přinést negativní mínění o islámu a muslimech.

Neměli bychom tyhle verše popírat, ale pochopit v jejich původních souvislostech.

V Koránu je hodně předpisů týkajících se války, ale jde o dobu před 1400 lety, epochu, kdy muslimové, Římané a Peršané, vlastně všichni byli zapleteni do bojů.

Je třeba to ukázat a imámové to musí vysvětlit.

Když vezmete tyto verše a použijete je v naší době bez tehdejšího kontextu, zneužíváte je. Radikálové je nedávají do dobových souvislosti, ale chtějí je přímo aplikovat na současnost, i když je historický fakt, že v současnosti nejdou použít.

My se snažíme, aby lidé tyto verše pochopili i s dobovými souvislostmi, a zároveň varujeme muslimy před nebezpečím neporozumění těmto veršům a možností jejich zneužití.

Odkud získávají mladí radikálové informace o islámu?

Mladí lidé často například sednou k internetu a mluví třeba s některými imámy ze Saúdské Arábie s odlišným názorem. Je to teď velký problém, náboženské rady evropským muslimům často pocházejí z mimoevropských zdrojů.

Máme třeba imámy ze Saúdské Arábie, Jordánska nebo z Kuvajtu, kteří radí našim mladým a tyto rady nejsou v souladu s našimi názory. A to je důvod, proč jsem pro to, aby v Evropě byli neimportovaní imámové.

Imámové, kteří tady byli vychováni, kteří znají hodnoty země, ve které žijeme, kteří vědí o důsledcích rad, které lidem dávají, kteří zkrátka působí v rámci našeho práva, našich hodnot a naší kultury. Minimálně by mělo jít o lidi, kteří mají univerzitní vzdělání.

Mluvíte s muslimy z Evropy, kteří chtějí odejít například do Sýrie. Proč tam odcházejí?

Oni většinou přicházejí mluvit se mnou a já se snažím zabránit odchodu lidí do Sýrie.

Jde o tři kategorie lidí. První jsou ti, kteří mají nemocnou mysl, kteří chtějí zabíjet. Jen využívají situaci v této a dalších zemích.

Připojují se k organizacím, jako je Islámský stát, a dalším teroristickým skupinám.

Druhou skupinou jsou lidé, kteří mají vnitřní lidské pohnutky. Říkají 'nechceme vidět lidi tam trpět, chceme jim pomoci'. Bojují po boku syrských občanů proti tamnímu prezidentovi Bašáru Asadovi a podobně.

Oběma těmto kategoriím lidí říkám, aby do Sýrie neodcházeli a zůstali tady.

A konečně jsou tu lidé, kteří jdou do Sýrie s humanitární pomocí, s léky, ošacením a tak dál. Ale i tady varuji před tím, aby do Sýrie šli, pokud se tam nevypraví s uznávanou humanitární organizací.

Snažím se lidi odradit od odchodu do války a bránit jejich radikalizaci. Dávám dětem informace o islámu a šířím vzdělání a informace i mezi dospělými. Mojí metodou je vzdělávání a to je pro muslimy i nemuslimy.

Diskutujete i s nemuslimy? Co říkáte těm, kteří tvrdí, že muslimové jsou radikálové, a bojí se jich?

Ano, mluvím s nimi a pokouším se jim nejprve ukázat, že je rozdíl mezi světem, který je v médiích, a reálným světem.

Když se podíváme na svět ve zprávách, jsou tu všechny důvody bát se muslimů a islámu. Když se podíváme na svět, ve kterém žijeme, nikoliv přes televizní obrazovku nebo noviny, vidíme, že se nestává často, že bychom měli problémy s muslimy kvůli islámu.

Žijeme s muslimy desetiletí, a jak často se stává, že se setkáte s muslimem, který vám dělá problémy, protože je muslim?

Je rozdíl mezi věcmi, které vnímáme skrze televizi, a věcmi, které vnímáme skrze naše vlastní oči.

Za druhé, vždycky se snažím, aby si lidé uvědomili fakt, že většina lidí, kteří byli oběťmi Islámského státu, byli muslimové.

Kdo se tedy má bát muslimů? Například já. Pro tyhle lidi z Islámského státu nemá můj život žádnou cenu. Měl bych být podle nich vymazán ze zemského povrchu. Lidé by se neměli bát muslimů, ale těch muslimů, kteří zneužívají islám.

Co přesně tedy chcete nemuslimům vysvětlit?

Snažím se vysvětlovat nemuslimům, že ne každý muslim je potenciální terorista. Pokud se mi podaří změnit mínění o muslimech v současném světě, budu šťastný člověk.

Dám vám jeden příklad. Před lety tu byl pilot, který záměrně i s pasažéry na palubě naboural letadlem do země. První věc, na co muslimové pomysleli, když se dozvěděli tu zprávu, bylo "doufám, že to nebyl muslim".

Protože víme, že když jeden muslim něco spáchá, je to bráno tak, že jsme za jeho činy jako muslimové zodpovědní. Ale v demokratické zemi bych měl být zodpovědný jen za své vlastní chování. Ve společnosti není dobrá atmosféra.

Měli bychom se v Evropě držet evropských hodnot, tedy posuzovat každého jednotlivě, a ne podle někoho, kdo se danému člověku podobá nebo kdo vyznává stejné náboženství.

Chápu, že ve společnosti je strach z terorismu - a není to nelogické. Ale je živen menšinou, která stigmatizuje muslimy. Nedostatek tolerance navíc tlačí lidi k radikalizaci.

Radikalizaci podporuje i angažmá ve válkách. Když někdo ztratil ve válce syna, manželku, dům, je těžké ho přesvědčit, že šlo o "vedlejší škody", a ne o válku proti němu. Tihle lidé pak nenávidí a chtějí odplatu, která nezná státní hranice.

Neříkám, že je to normální, chystat odplatu třeba v naší zemi, to určitě ne. Musíme to ale těm lidem vysvětlovat a musíme to brát v potaz, že něco takového existuje.

Vy sám jste konvertita. Co vás osobně motivovalo k přestupu k islámu a jak jste se dostal od velmi ortodoxního islámu k vašemu současnému pojetí víry?

Byl jsem vychován jako ateista a nemám žádné kořeny na Blízkém východě. Jsem skutečný Evropan s evropskými kořeny.

K islámu mě přitáhla jeho duchovní dimenze, snaha být lepším člověkem, pracovat na sobě, na své víře.

Zpočátku jsem byl ortodoxní muslim, tím myslím nenásilný muslim, ale zároveň osoba velmi striktní v chápání víry. Nešel jsem například na pohřeb svého dědečka.

Kdybyste mi to řekli dnes, odpověděl bych, že je něco takového nemožné. Ale v té době jsem si myslel, že to islám zakazuje, protože zemřel jako nevěřící.

Dokážete si představit, kam až lidé dokážou zajít.

Byl jsem totiž po své konverzi velmi rychle osloven lidmi, kteří brali text Koránu doslova. Tak, jak je napsán. Nevykládali ho.

Každý nový konvertita chce zahájit nový život, věří, že vytváří nové já, a chce ho oddělit od starého já. Vytvořit co nejlepší novou osobnost. Pokud neznáte arabštinu (ve které je napsaný Korán) a neznáte náboženství, může vás někdo v takové situaci snadno přesvědčit, abyste uvěřil tomu, co chce. Myslíte si totiž, že zná tyto věci lépe než vy.

Nakonec jsem ale nezůstal tak ortodoxním věřícím. Díky studiu a čtení jsem poznal jinou dimenzi islámu. Naučil jsem se arabsky a mám doma tisíce knih v arabštině, které jsem za dvacet let přečetl.

Jsem rád, že jsem prošel touhle evolucí a nyní dělám to, co dělám. Působím v hnutí proti tomu, aby lidé byli jako kdysi já. Aby neztratili svoji osobnost a sami sebe.

Mělo by být vzdělávání a vykládání islámu nějak regulováno? Mělo by být nějak stanoveno to, kdo může být v Evropě imámem?

Bezpochyby ano. Měla by existovat nějaká muslimská organizace, která by na to dohlížela. Je důležité mít ty správné lidi, kteří promlouvají k muslimům, k dětem stejně jako v mešitách. Mělo by jít o evropskou organizaci, která za to bude odpovědná.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Ukrajinská policie dopadla podezřelé z vraždy novináře Šeremeta. Zemřel při výbuchu bomby

Ukrajinská policie zadržela a obvinila podezřelé z vraždy novináře Pavla Šeremeta. Toho před třemi lety v centru Kyjeva zabil výbuch bomby nastražené v autě. Zadržení podezřelých ve čtvrtek oznámil ministr vnitra Arsen Avakov. Šeremet v minulosti pracoval jako novinář také v Bělorusku a v Rusku.

"Policie právě zadržela a se souhlasem generální prokuratury obvinila podezřelé z účasti na vraždě Pavla Šeremeta. Je to výsledek velmi složité a úporné práce skutečných profesionálů a důležitý krok k úplnému objasnění případu," napsal Avakov na Twitteru a poděkoval kriminalistům. Očekává, že soud na podezřelé uvalí vazbu. O podrobnostech případu slíbil novináře informovat později spolu s náčelníkem kriminální policie.

Mezi zadrženými je podle médií i hudebník a bývalý účastník bojů s proruskými separatisty na východě země Andrij Antonenko. "Právě mě obviňují ze Šeremetovy vraždy, přímo teď a na mém dvoře," napsal na sociální síti.

Zdroj: ČTK
Další zprávy