


Sociální sítě a média zaplavují snímky a videa hořících ropných rafinerií z různých částí Ruska. Problém s nedostatkem paliva v minulých dnech přiznal i ruský prezident Vladimir Putin. Jeho „úhlavní nepřítel číslo 1“ – britský finančník Bill Browder – si však nemyslí, že tvrdý dopad ukrajinských úderů něco ve válce změní. Varovná slova pak zní i z vlivné ruské banky.

„Za všechny ty roky jsem nikdy neviděl Putina ustoupit. Nikdy jsem ho neviděl dělat kompromisy. Nikdy jsem ho neviděl udělat cokoli, co by vypadalo jako slabost,“ píše Bill Browder v komentáři na britském webu The Independent, který vyšel na konci června.
Britský finančník amerického původu Bill Browder v Rusku na začátku milénia poměrně úspěšně podnikal s portfoliovým fondem Hermitage Fund, než jeho byznys ruský stát zásadně omezil. Při pátrání po detailech pak za dramatických okolností zemřel jeho právník Sergej Magnitskij a Browder se kvůli tomu pustil do ostrého souboje s ruskými úřady.

V 35 zemích světa proloboval v USA původně přijatý tzv. Magnitského zákon, který sankcionuje vysoké představitele (nejen) ruského režimu. To se Kremlu tuze nelíbí, proto se o Browderovi občas mluví jako o Putinově nepříteli číslo 1.
„Internet je právě teď plný dramatických záběrů. Ruské ropné rafinerie hořící celou noc. Dlouhé kolony lidí prchají z okupovaného Krymu. Podle různých zpravodajských zdrojů bylo 20 až 40 procent ruské ropné rafinerie vyřazeno z provozu a země nyní čelí vážnému nedostatku pohonných hmot,“ vyjmenovává ruské problémy Browder.
K tomu upozorňuje, že Maďarsku místo Putinovi blízkému Orbánovi vládne Péter Magyar, Zelenskyj je více než rok po ostudné schůzce s Donaldem Trumpem „na koni“ a průměrná délka života nového ruského rekruta – od příjezdu na cvičiště až po smrt v bojové zóně – se nyní pohybuje někde mezi deseti dny a třemi týdny.
Jenže ani všechny tyhle problémy nemusí stačit k tomu, aby se něco změnilo. „Putin řídí Rusko jako vězeňský dvůr. Abyste na vězeňském dvoře přežili, musíte být tím nejbrutálnějším, nejděsivějším a nejnebezpečnějším člověkem v něm. V okamžiku, kdy projevíte slabost, zaujme vaše místo někdo silnější. Putin ví, že pokud se mu to někdy stane, skončí v cele nebo v rakvi,“ vysvětluje jeho protivník s tím, že takový člověk nežádá o mír jenom proto, že mu hoří rafinerie.
„On (Putin) eskaluje. To bychom teď měli očekávat. Ne mírové rozhovory, ale plnou eskalaci, i když je to katastrofa pro Rusko i pro obyčejné Rusy. Bude to znamenat masivnější útoky na ukrajinské civilisty,“ varuje finančník.
Eskalací myslí všeobecnou mobilizaci uvnitř Ruska. „Nic z toho nezmění Putinův postoj ani o píď. Jen to, že zabije více Ukrajinců v jejich domovech a více Rusů na bojišti,“ poznamenává.
Válka kvůli tomu podle něj jen tak neskončí, ale bude pokračovat „korejským scénářem“. „Místo konce konfliktu očekávám nevyslovenou dohodu. Rusko tiše přestane bombardovat ukrajinská města, na oplátku Ukrajina tiše přestane bombardovat ruské ropné rafinerie a další ekonomické cíle. Nebude žádný summit, žádné podání ruky, žádný podepsaný dokument. Jen praktické rozhodnutí na obou stranách, hnané nutností,“ tvrdí Browder.
Přesně v této chvíli má podle něj na řadu přijít Západ, který na „tichou dohodu“ může mít vliv a měl by Rusům situaci co nejvíce zkomplikovat.
Jinými slovy, vyzývá Evropu a Západ k zásahu: „To znamená, že má dát Ukrajině zbraně, aby mohla nadále útočit na ruské rafinerie a celou válečnou ekonomiku. Znamená to zachovat sankce a zpřísňovat je. Znamená to peníze a trpělivost a také nechat Ukrajinu drtit Rusko, dokud zabíjení prostě nepřestane,“ míní.
Varovné signály kvůli následkům války v poslední době zaznívají i z dalších míst. Například předseda představenstva vlivného ruského finančního domu Sberbank German Gref na výroční valné hromadě akcionářů prohlásil, že hlavním zájmem Rusů je nyní „co nejrychlejší ukončení vojenských akcí“.
Podle Institutu pro analýzu Ruska (se sídlem v Kyjevě) 81 % Rusů podporuje ukončení války „již zítra“ – což je nejvyšší procento od začátku ruské invaze na Ukrajinu, podotýká exilový web Meduza.



Smrt republikánského senátora Lindseyho Grahama připravila Ukrajinu o jednoho z nejdůležitějších spojenců v Trumpově okolí. V Kyjevě panují obavy, že protiruského „jestřába“, který měl s americkým prezidentem mimořádně blízký vztah, nebude mít kdo nahradit.



V rakouském horském areálu Postalm u Salcburku zahynul při v pondělí turistické výpravě třiadvacetiletý Čech, uvedla místní horská služba. Incident prověřuje policie.



Série ukrajinských úderů na moři i v týlu dál dopadá na ruskou ekonomiku a logistiku. Hořící plavidla, omezený provoz v průlivech a problémy s vývozem obilí a ropy ukazují, jak citlivé jsou pro Moskvu vodní cesty kolem Azovského a Černého moře. Podle velitele ukrajinské dronové jednotky Roberta Brovdiho (známého jako „Maďar“) jeho „ptáci“ v útocích úspěšně pokračují.



Ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková v pondělí parlamentu předložila svou demisi, uvedla agentura Reuters s odvoláním na předsedu zákonodárného sboru Ruslana Stefančuka, podle něhož se poslanci věcí budou brzy zabývat. První kroky k vytvoření nové vlády by podle Reuters parlament mohl učinit už v úterý.



Střelba, do níž byl zapojen americký Úřad pro imigraci a cla (ICE), si ve městě Biddeford v americkém státě Maine vyžádala jednoho mrtvého, oznámila televizní stanice CNN a lokální americká média. O střelbě informoval předseda místního zákonodárného sboru Ryan Fecteau.