


Rada EU, která zastupuje členské státy, schválila v pátek český plán na využití prostředků z evropského finančního nástroje SAFE, který byl zřízen loni a umožňuje půjčky na vojenské vybavení, informovala rada. Česko může využít částku 2,06 miliardy eur (50,3 miliardy korun). Česká strana dokument ještě v lednu upravovala, proto se schvalování protáhlo.

Schválen byl rovněž i francouzský plán. Jediný plán, který tedy stále čeká na posouzení od Evropské komise a následný souhlas Rady EU, je plán Maďarska.
„Pro Česko Evropská komise přidělila maximální výši půjčky ve výši 2,06 miliardy eur, která zahrnuje počáteční platbu v rámci předběžného financování ve výši 309 milionů eur, zatímco Francie má obdržet maximální výši půjčky přibližně 15,09 miliardy eur. Z této celkové částky činí platba předběžného financování zhruba 2,26 miliardy eur,“ stojí v prohlášení Rady EU.
Česko podle dřívějších informací českého ministerstva obrany poslalo komisi plán na využití právě až dvou miliard eur z programu SAFE, a to na tanky Leopard 2A8, vozidla Tatra T-815 a část výstavby dálnice D11. Plány se odevzdávaly loni do konce listopadu, tedy v době, kdy byla v ČR u moci ještě vláda Petra Fialy.
Nová vláda Andreje Babiše (ANO) poslala eurokomisi v lednu dopis týkající se úpravy projektů. Tím se celý proces pozdržel a následně vznikly nesrovnalosti. Podle některých unijních zdrojů se objevily potíže, které se netýkaly samotných projektů, ale výše částky, o kterou Praha žádala – ta se totiž lišila od toho, co Česko původně avizovalo. Podle jiných zdrojů se měnily jen částky, které Česko na jednotlivé projekty požaduje, nikoli celková suma. Babišova vláda by chtěla podle všeho přesunout více peněz na výstavbu dálnic a dát méně na vojenské vybavení.
V polovině ledna schválila Evropská komise plány prvních osmi zemí, konkrétně Belgie, Bulharska, Dánska, Španělska, Chorvatska, Kypru, Portugalska a Rumunska. Celkově se jednalo o 38 miliard eur. O několik dní později odsouhlasila dalších osm plánů pro Estonsko, Finsko, Řecko, Itálii, Lotyšsko, Litvu, Polsko a Slovensko v celkové hodnotě 74 miliard eur. Polsko přitom žádalo nejvíce peněz – 43,7 miliardy eur. Následně tyto plány schválila i Rada EU. Český a francouzský plán schválila komise až 25. března.
Maďarsko požádalo o jednu z největších částek – o 17,4 miliardy eur. Komise nyní tuto žádost detailně prověřuje zejména kvůli dlouhodobým obavám z korupce i netransparentním veřejným zakázkám.



Výkonná rada ODS odebrala licenci místnímu sdružení ODS Moravská Ostrava. Rozhodnutí zdůvodnila spory uvnitř organizace a snahou o její větší otevřenost novým členům. V úterý o tom informoval regionální manažer ODS Jan Kuchař. Někteří zástupci místního sdružení rozhodnutí kritizují a považují ho za účelové a netransparentní.



Teherán žádal ukončení války, zrušení americké námořní blokády a uvolnění íránského majetku, který zahraniční banky na nátlak USA zmrazily. V pondělí to podle agentury Reuters sdělil mluvčí íránské diplomacie Esmáíl Baghájí. Americký prezident Donald Trump v neděli označil návrh zaslaný Teheránem, který byl odpovědí na americký návrh, za zcela nepřijatelný.



Spisovatel, dramatik a signatář Charty 77 Milan Uhde popisuje v souvislostech, pro někoho možná překvapivých, jak se zrodil nápad pozvat do Brna sudetské Němce. V obsáhlém rozhovoru se ale nevrací jen k bolestivým vzpomínkám z časů svého dospívání, glosuje i aktuální politickou diskusi a pozici vládních stran včetně premiéra Andreje Babiše.






Meziroční růst spotřebitelských cen ve Spojených státech v dubnu zrychlil na 3,8 procenta z tempa 3,3 procenta v předchozím měsíci. Inflace se tak dostala na nejvyšší úroveň za téměř tři roky. Vyplývá to z úterní zprávy amerického ministerstva práce. Inflaci tlačí vzhůru výrazný nárůst cen pohonných hmot, který je důsledkem konfliktu na Blízkém východě.