New York - Rada bezpečnosti OSN ve středu odmítla libyjskou žádost na zvláštní zasedání, které by se zabývalo zprávou Rady OSN pro lidská práva (UNHRC) obviňující Izrael a palestinské hnutí Hamás z válečných zločinů během války v Gaze na přelomu loňského a letošního roku.
Libyjci však dosáhli alespoň toho, že Rada bezpečnosti posunula svou pravidelnou debatu o Blízkém východě na 13. října, tedy o tři dny dříve.
"Musíme pohnout s touto zprávou kupředu," prohlásil libyjský delegát u OSN Abdurahmán Salgham.
Okolo zprávy se v posledních dnech rozhořela dalekosáhlá kauza, která ohrožuje především pozici palestinského prezidenta Mahmúda Abbáse. Toho k rezignaci vyzvali i někteří členové jeho vlastní organizace Fatah.
Abbás totiž ustoupil tlaku Spojených států a zřejmě i Británie a Číny, aby projednávání - k Izraeli velice kritické - zprávy sestavené skupinou pod vedením jihoafrického soudce Richarda Goldstona nedal svůj souhlas. A měly ho k tomu vést nejen státnické, ale také ryze oportunistické důvody.
Galerie z války v Gaze:
Soud za údajné válečné zločiny
V jádru celého sporu stojí pravomoc, kterou Rada bezpečnosti disponuje. Může totiž případ předat Mezinárodnímu trestnímu tribunálu (ICC), stálému haagskému soudu, v jehož kompetenci je zabývat se válečnými zločiny kdekoliv na světě.
Přestože jeho jurisdikci neuznává ani Izrael ani tři stálí členové Rady bezpečnosti (Čína, Rusko a USA), pouhá možnost soudní pře ohledně války v Gaze přidělává Washingtonu i Tel Avivu vrásky na čele.
Obamova administrativa, která se pokouší znovu nastartovat mírový proces na Blízkém východě, tak tlačila na Abbáse, aby jednání v Radě bezpečnosti o Goldstonově zprávě nepožadoval. Palestinský prezident nakonec souhlasil a debatu odložil na březen.
Jako důvod původně uvedl to, že je zpráva kritická i k hnutí Hamás a její podpora od palestinského vedení by mohla narušit probíhající rozhovory o ustavení vlády národní jednoty mezi Hamásem a Fatahem. Anonymní zdroje však ihned začaly prozrazovat skutečné důvody tohoto kroku a Abbásova pozice se začala otřásat.
"Co se stalo, byla chyba, ale může být napravena," prohlásil generální tajemník Organizace pro osvobození Palestiny (OOP) a blízký Abbásův spolupracovník Jásir Abd Rabbo. "Máme odvahu přiznat, že došlo k chybě."
Podporoval Fatah válku v Gaze?
Podle mnohých je však pozdě. Po Abbásově rezignaci nyní volá nejen Hamás, ale i někteří členové jeho strany a dokonce izraelské arabské partaje Balad a Chadaš, které obvykle Abbáse podporují. Na protest rezignoval i palestinský velvyslanec v Egyptě Nabil Amr.
"Někdo, kdo ignoruje zločiny okupanta a dokonce se je snaží zakrývat, nemůže být legitimním představitelem svého lidu," cituje z prohlášení Baladu izraelský deník Haarec.
Zákulisní palestinské, americké i izraelských zdroje tvrdí, že Abbás nejprve debatu o Goldstonově zprávě v Radě bezpečnosti podporoval, po tlaku však ustoupil. Podle palestinské agentury Šehab se tak údajně stalo i na základě hrozby Izraele, že zveřejní záznam telefonického rozhovoru usvědčujícího palestinské vedení z podpory ofenzivy v Gaze.
"Všichni volili Hamás, takže si svůj osud vybrali sami," komentoval údajně tajemník prezidenta Tajib Abdul Rahim v rozhovoru s izraelským činitelem pravděpodobné palestinské civilní oběti při tehdy hrozícím vstupu izraelské armády do uprchlických táborů Džabalíja a Šatíja v Gaze.
Libyjci, ne Palestinci
Rada bezpečnosti nakonec o možnosti zvláštního zasedání nad Goldstonovou zprávou jednala na popud Libye, jediného arabského zástupce v tomto nejvyšším orgánu OSN. Po libyjském návrhu obrátila i Palestinská samospráva a začala debatu podporovat.
Analytici nepředpokládají, že by mohla vzniknout rezoluce požadující vyšetření jednání Izraele a Hamásu v Gaze Mezinárodním trestním tribunálem. Mají však i jiné možnosti.
Jejich země nyní předsedá Valnému shromáždění OSN a mohou debatu otevřít i tam. To sice nemůže předat případ ICC, ale zase zde neexistují státy disponující právem veta.
