Chce být „architektem změny“. Putinův oligarcha nastínil pět poválečných scénářů

Jeden z nejbohatších ruských podnikatelů Andrej Melničenko, jehož byznys tvoří jedno procento HDP celé země, představil v článku pro The Economist pět možných scénářů budoucnosti Ruska po konfrontaci se Západem. Už jen fakt, že oligarcha, který žije převážně v Rusku a je na sankčním seznamu, napsal sloupek pro západní médium, je neobvyklý. Proč se rozhodl promluvit?

Melničenko za posledních 35 let vybudoval obří průmyslové impérium s hnojivy, těžbou, energetikou a logistikou. Dlouho se držel v ústraní, dokonce i když Rusko začalo válku proti Ukrajině a čekalo se, zda oligarchové, jejichž byznys zasáhla válka a sankce, promluví.

Muž, který je na osmém místě žebříčku nejbohatších Rusů podle časopisu Forbes, se veřejně vyslovil až nyní. A zjevně není ani protiválečným hrdinou, ani proválečným fanatikem.

Podniky, které vede, pomáhají udržovat válečnou ekonomiku. Amoniak produkovaný v jeho závodech se používá v munici. Spolupracuje s armádou na obraně svých továren před útoky dronů a spolupracuje s bezpečnostními službami, aby zabránil sabotážím.

Válku nekritizuje a – jak poznamenává The Economist – „nesnaží se zpochybnit ruský systém moci, ale nabízí své služby vládě v naději, že se stane architektem změny“. Ve svém sloupku Melničenko nastínil své názory na to, jak by mohlo poválečné Rusko vypadat – a proč by se Západ neměl snažit odebrat mu jeho „suverenitu“.

Melničenkovou ústřední myšlenkou je, že až skončí válka na Ukrajině, Rusko by se mělo stát plnohodnotnou součástí nové bezpečnostní architektury. Podle něj moderní svět ztratil mechanismus, který „kdysi umožňoval velmocím koexistovat v rámci jednotného bezpečnostního systému“. S tím, že poptávka po mezinárodní bezpečnosti je nyní vyšší než kdy jindy.

Většina scénářů je nepříznivá

Podle The Economist se většina z pěti scénářů, které miliardář nastínil, jeví pro největší zemi světa nepříznivě: závislost na vnějších mocenských centrech, rostoucí vliv Číny, vnitřní krize nebo transformace Ruska na izolovaný, militarizovaný stát podle vzoru Severní Koreje.

První scénář zahrnuje návrat Ruska do západního systému, byť v druhořadé roli. Podle Melničenka by se v tomto případě Moskva ocitla zcela závislá na Západě.

Druhou možností je přeorientování se na Čínu. Pokud se události budou vyvíjet tímto způsobem, Rusko se stane surovinovým přívěskem a nárazníkovou zónou v rámci sféry vlivu Pekingu. Podle odhadu miliardáře spočívá rozdíl mezi prvním a druhým scénářem pouze v tom, kde bude hlavní centrum vnější moci.

Třetí scénář zahrnuje vnitřní destabilizaci země, doprovázenou bojem mezi různými elitními a bezpečnostními frakcemi o zdroje. Vzhledem k ruskému jadernému statusu považuje Melničenko tuto možnost za jednu z nejnebezpečnějších.

Čtvrtou cestou je transformace země v uzavřený stát podle vzoru Severní Koreje charakterizovaný militarizací, represemi, přídělovým systémem a neustálou vnější konfrontací. Podle podnikatele by se v takovém případě idea vnějšího nepřítele a ohrožení stala hlavním nástrojem domácí politiky. Zmínil přitom i riziko rozšíření vojenských konfliktů do dalších zemí.

Melničenko považuje za jediný příznivý scénář Rusko jako „suverénní“ stát, ačkoli tomuto konceptu připisuje jiný význam než Kreml. Zatímco pro Vladimira Putina je suverenita spojena s geopolitickou konfrontací se Západem, podle miliardáře by měla znamenat stabilní ekonomiku, vládu zaměřenou na blaho ruských občanů, předvídatelnou zahraniční politiku a vytváření podmínek, za kterých budou lidé chtít v zemi žít a vracet se do ní.

„Volba pro externí hráče není mezi přátelským a nepřátelským Ruskem. Je to mezi Ruskem, jehož chování je předvídatelné, a Ruskem, jehož trajektorie je neznámá. Ve světě, který se rozvíjí, je předvídatelnost důležitější než sympatie,“ píše miliardář.

Odklon od vlády jednoho muže

Jak poznamenává The Economist, Melničenko nevolá po přímé změně moci, ale model, který navrhuje, zahrnuje odklon od systému vlády jednoho muže. Podle jeho názoru by se do klíčových rozhodnutí měli zapojit zástupci podnikatelské komunity, technokratických kruhů, občanské společnosti a různých politických sil.

Podle časopisu taková prohlášení odrážejí rostoucí neklid mezi částí ruské elity. Místo řečí o vítězství se diskuse stále více zaměřují na scénáře, v nichž zachování současného kurzu vede ke zvýšené závislosti, mezinárodní izolaci nebo hluboké vnitřní krizi. Podle této logiky je pozitivní budoucnost Ruska možná pouze tehdy, pokud se země zřekne svého současného chápání „suverenity“, které je založeno na neustálé konfrontaci se Západem.

Andrej Melničenko je pod západními sankcemi. Tvrdí, že se rozhodl promluvit, protože tyto sankce zničily jeho předchozí životní styl, který mu umožňoval podnikat v Rusku a žít na Západě. Dlouhodobě pobýval ve Švýcarsku a v Dubaji.

V roce 2023 se ruská generální prokuratura pokusila znárodnit Melničenkovu obří energetickou společnost Sibeko. Tyto pokusy ovšem skončily poté, co podnikatel daroval 32 miliard rublů (asi 8,43 miliardy korun) vzdělávacímu centru Sirius, které vzniklo z iniciativy prezidenta Vladimira Putina.