Reklama
Reklama

Putinovi utekl důležitý spojenec. Moskva reaguje: po „bezmozcích“ udělala tvrdé kroky

Je to historické rozhodnutí. Od rozpadu SSSR byla Arménie pevným spojencem Ruska. V úterý ale arménský ministr zahraničí Ararat MIrzojan a jeho americký resortní kolega Marco Rubio podepsali Chartu o komplexním strategickém partnerství. Rusko už dříve na sbližování zakavkazské země reagovalo slovy o nevděku a „rusofobních bezmozcích“.

Armenia United States Rubio
arménský ministr zahraničí Ararat MIrzojan a jeho americký resortní kolega Marco Rubio podepsali v Jerevanu Chartu o komplexním strategickém partnerství.Foto: AP – Julia Demaree Nikhinson
Reklama

Diplomatické vztahy mezi USA a Arménií se dohodou posouvají na nejvyšší strategickou úroveň. Podepsaný balík smluv obsahuje tři zásadní pilíře, které překreslují geopolitickou mapu regionu, ve kterém je nyní mnohem méně prostoru pro tradičního hegemona – Rusko.

Tím prvním pilířem je tranzitní koridor TRIPP. Jedná se o rámcovou dohodu o 43 kilometrů dlouhém tranzitním koridoru přes jižní Arménii (symbolicky pojmenovaném Trump Route for International Peace and Prosperity – Trumpova cesta pro mezinárodní mír a prosperitu). Tento koridor má propojit Ázerbájdžán s jeho exklávou Nachičevan a následně s Tureckem. Pro globální trh to znamená vznik zásadní obchodní trasy z Asie do Evropy, která zcela obchází území Ruska i Íránu.

Druhým pilířem jsou kritické minerály a vzácné nerostné suroviny. Spojené státy si touto dohodou zajišťují přístup k arménským ložiskům mědi, zinku a železa, což jsou suroviny klíčové pro západní technologický a zbrojní průmysl. Jde o oblíbené téma Donalda Trumpa (podobnou dohodu uzavřel i s Ukrajinou), ale i o snahu zbavit se závislosti na surovinách kontrolovaných Čínou.  

A nakonec Charta otevírá cestu pro rozvoj civilního jaderného programu pod hlavičkou USA, včetně budoucího využití amerických malých modulárních reaktorů (SMR), které mají Arménii odstřihnout od technologické závislosti na ruském Rosatomu.

Reklama
Reklama

V Arménii, která nemá ložiska ropy ani plynu, zajišťuje jádro čtyřicet procent výroby elektřiny. Jediná jaderná elektrárna Mecamor stárne a nyní je možné, že nové jaderné zdroje budou stavět Američané, a ne Rusové, jak se dosud očekávalo.

Rychlá ruská reakce

V reakci na dohodu Kreml okamžitě vyhlásil plošný zákaz dovozu tradičního arménského zboží – na ruském trhu ze dne na den skončily arménské minerální vody, květiny a vyhlášený arménský koňak. Ruská vláda navíc jako obvykle vytáhla energetickou kartu a hrozí drastickým zvýšením cen za plyn. Pro arménskou ekonomiku to bude citelný šok.

Vztahy mezi oběma zeměmi prochází krizí již několik měsíců. Pašinjan a Putin se před více než měsícem střetli dokonce přímo před kamerami během návštěvy arménského premiéra v Kremlu. Ve zjevné narážce na situaci v Rusku Pašinjan řekl, že „Arménie je demokratická země. Naše sociální sítě jsou stoprocentně svobodné, bez jakýchkoli omezení. V našich věznicích není ani jeden politický vězeň.“

Když se Pašinjan sešel s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, okomentoval to bývalý ruský prezident Medveděv slovy: „Dva rusofobní bezmozci, kteří skvěle hovoří rusky, se spolu dnes v Jerevanu bavili špatnou angličtinou. Chybí už jen Trump a Vance, aby těm ignorantům dali zápočet z angličtiny.“

Reklama
Reklama

A hlavní ruská propagandistka Margarita Simonjanová (šéfredaktorka Russia Today), která je sama arménského původu, dokonce pohrozila Arménii odvetnými kroky: „Návštěva ukrajinského prezidenta v Jerevanu je výraz takového nevděku ze strany Arménie, kterou jsme tolikrát zachránili, že nemám slov. Je čas se zamyslet nad tím, jak ochránit ruskou populaci v Arménii a naše zájmy v zemi. Pokud ne Vladimir Vladimirovič (Putin), tak určitě jeho nástupce bude muset přijmout nějaké kroky.“

Arménie měla od rozpadu Sovětského svazu úzké vztahy s Ruskem. Vnímala ho jako spojence proti sousednímu Ázerbájdžánu, se kterým vedli Arméni válku o enklávu Náhorní Karabach. Po obsazení Karabachu Ázerbájdžánem a ukončení války na podzim 2023 obě země opatrně normalizují své vztahy a odvracejí se od Ruska, které už ve sporu nehraje roli arbitra.

Uklidnění situace v Zakavkazsku bedlivě sledují i Spojené státy – především kvůli geopolitickému významu Ázerbájdžánu s jeho obrovskými zásobami ropy a plynu. Američané chtějí z regionu vytlačit Rusko a Írán a také získat kontrolu nad klíčovými nerostnými surovinami.

Mohlo by vás zajímat: Čínský prezident Si Ťin-pching v Pekingu slavnostně uvítal ruského prezidenta Vladimira Putina i Donalda Trumpa

Reklama
Reklama
Reklama