Putinovi důvěřuje historicky nejméně lidí. Přesto je v Rusku zdaleka nejpopulárnější

ČTK ČTK
25. 5. 2019 12:44
Ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi v současnosti důvěřuje 31,7 procenta Rusů. V sobotu o tom informovaly deníky Kommersant, RBK a Vedomosti s odvoláním na údaje státní agentury VCIOM. Momentální úroveň prezidentovy obliby je nejnižší od roku 2006, kdy VCIOM začal tyto údaje zveřejňovat.
Ruský prezident Vladimir Putin.
Ruský prezident Vladimir Putin. | Foto: Reuters

Ještě před rokem Putinovi důvěřovala téměř polovina Rusů. Prezidentova obliba klesá od loňského června, kdy úřady oznámily, že zvýší věk pro odchod do důchodu.

O pár měsíců dříve, v březnu 2018, ovšem ruští voliči zvolili Putina počtvrté prezidentem, když mu hned v prvním kole dalo hlas 76,7 procenta zúčastněných voličů. Nový šestiletý mandát tak Putin obhájil v nejlepším výsledku pro kandidáta na hlavu ruského státu od roku 1991, kdy byl úřad ruského prezidenta zřízen.

I přes rekordní pokles obliby zůstává Putin s přehledem nejdůvěryhodnějším politikem v zemi. Po prezidentovi na aktuálním žebříčku popularity v podání VCIOM následuje s velkým odstupem ministr obrany Sergej Šojgu (s důvěrou necelých 15 procent dotázaných) a ministr zahraničí Sergej Lavrov (13 procent). Premiér Dmitrij Medveděv (7,6 procenta) skončil až na páté příčce, předstihl jej totiž předák nacionalistů Vladimir Žirinovskij (8,8 procenta).

Předchozí rekordní propad Putinovy popularity naměřil VCIOM loni v lednu, kdy šéfovi státu věřilo pouze 33,4 procent respondentů. Experti interpretovali rozdíl mezi Putinovou důvěryhodností a volebním výsledkem tím, že se ruští voliči obecně bojí náhlých zvratů a hlavně dosud nevidí k Putinovi žádnou alternativu. Cítí však "únavu z prezidenta" i "povolební kocovinu".

Video: Rusko oslavilo 9. května konec světové války. Zvýšíme prestiž armády, slíbil Putin

Rusko si připomnělo vojenskou přehlídkou na Rudém náměstí v Moskvě 74. výročí porážky nacistické třetí říše ve druhé světové válce. | Video: Reuters
 

Právě se děje

před 14 minutami

Praha o 30 procent zdraží svoz komunálního odpadu

Pražský magistrát zvedne o 30 procent cenu za svoz komunálního odpadu. Zastupitelé hlavního města ve čtvrtek schválili novelizaci vyhlášky, která cenu služby stanovuje. Město by mělo zdražením ročně získat 220 milionů korun navíc, což má významně snížit množství peněz, které musí na systém svozu a likvidace odpadu doplácet. Součástí změny je také zavedení služby svozu bioodpadu, jejíž cena bude proti současnosti o polovinu nižší.

Proti zdražení se postavila opozice. V současnosti domácnosti v metropoli platí za svoz běžného odpadu měsíčně od 86 do 5737 korun, podle četnosti a velikosti kontejneru.

Primátorův náměstek Petr Hlubuček (STAN) uvedl, že cena za svoz se neměnila od roku 2005, kdy vyhláška vstoupila v platnost. Náklady města na svoz komunálního odpadu ročně činí přes 977 milionů korun, na poplatcích vybere 723 milionů. Zbytek dotuje z rozpočtu. Náklady na svoz se navíc podle vedení magistrátu zvyšují. Po zvýšení, které má do rozpočtu města přinést asi 220 milionů korun navíc, by se finanční účast města měla snížit z loňských 26 na tři procenta.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

U zlínských hokejistů skončil kouč Stavjaňa, vrací se Svoboda

Hokejisty Zlína už nevede Antonín Stavjaňa, vedení klubu dnes hlavního trenéra večer odvolalo z funkce. Na lavičku posledního celku extraligy se po půlroce vrací Robert Svoboda. Berani o tom informovali na svých webových stránkách.

Zlínští hokejisté získali v 11 kolech jen šest bodů za dvě vítězství. Aktuálně mají na kontě sérii tří porážek při skóre 4:16. S celkovými 41 inkasovanými góly mají nejhorší obranu v soutěži.

"Členové prezidia, představenstva klubu a rady jednatelů se domluvili na změně trenéra. Po neúspěšném působení Antonína Stavjani se vrací Robert Svoboda, který do konce minulé sezony mužstvo trénoval a zná tak jeho kvality. Byla to logická volba," uvedl generální manažer klubu Martin Hosták.

Další zprávy