Oligarchové napojení na mocné firmy. Putinovi blízcí kontrolují majetek za 24 miliard dolarů

ČTK ČTK
25. 10. 2017 12:09
Téměř 24 miliard dolarů (522 miliard Kč) mají pod kontrolou blízcí ruského prezidenta Vladimira Putina. Je to desetina ruského státního rozpočtu. Jejich majetek vyčíslila nevládní organizace Centrum pro výzkum korupce a organizovaného zločinu. Mezi nejbohatší Rusy patří Putinovi příbuzní nebo přátelé, jsou napojeni na velké ropné nebo plynárenské firmy, případně jiné státní podniky.
Vladimir Putin.
Vladimir Putin. | Foto: Reuters

Moskva - Lidé z okolí ruského prezidenta Vladimira Putina mají pod kontrolou aktiva v hodnotě desetiny ruského státního rozpočtu. Uvádí to zpráva mezinárodní nevládní organizace Centrum pro výzkum korupce a organizovaného zločinu (OCCRP), o níž informují ruská opoziční média.

Souhrnný majetek Putinových příbuzných a blízkých zpráva odhaduje na téměř 24 miliard dolarů (522 miliard Kč).

Mnozí z lidí, které informace investigativních autorů označují za Putinovy "příbuzné, staré přátele či přátele, kteří se stali příbuznými", jsou napojeni na mohutné ropné a plynárenské firmy, případně jiné ruské státní podniky.

Ze známých oligarchů k nim patří například finančník Jurij Kovalčuk, majitel holdingu Novatek Gennadij Timčenko nebo bratři Arkadij a Boris Rotenbergovi, Putinovi přátelé z dětství.

Zvláštní skupinu tvoří lidé, kteří vlastní ohromné majetky, ale nedokážou vysvětlit jejich původ. Tento fakt, spolu s napojením na prezidenta, vyvolává otázku, zda jim jejich jmění skutečně patří, nebo zda jsou jen nastrčenými vlastníky.

Podle OCCRP jde o Michaila Šelomova, Sergeje Roldugina a Pjotra Kolbina. Tito lidé údajně nemají přehled o tom, jaké firmy jim patří, veřejnost je nezná a obchodním aktivitám se nevěnují.

Putin v červnovém rozhovoru s americkým režisérem Oliverem Stonem prohlásil, že nevlastní majetek, který se mu přičítá. Žádné peníze si prý s sebou do hrobu nevezme, protože "rubáš nemá kapsy".

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Účastníci berlínské konference se dohodli na dodržování embarga v Libyi

Účastníci konference o Libyi se v neděli dohodli na dodržování stávajícího zbrojního embarga a jeho lepší kontrole. Zavázali se také, že ukončí vojenskou podporu znesvářených stran. Na tiskové konferenci po skončení konference to uvedli generální tajemník OSN António Guterres německá kancléřka Angela Merkelová, která schůzku na nejvyšší úrovni svolala.

"Nemůžu dostatečně zdůraznit, že neexistuje žádné vojenské řešení konfliktu v Libyi, na tom se shodli všichni účastníci konference," řekl Guterres. "A dnes se také všichni účastníci této konference zavázali do tohoto ozbrojeného konfliktu nebo vnitřních záležitostí Libye nezasahovat," poznamenal.

"Můžu potvrdit, že všichni jsou zajedno, že chceme respektovat zbrojní embargo, a že bude také více kontrolováno než v minulosti," uvedla zase Merkelová, podle níž je důležité, aby závěry konference nyní potvrdila také Rada bezpečnosti OSN.

Berlínského jednání se zúčastnili mimo jiné ruský prezident Vladimir Putin, francouzský prezident Emmanuel Macron nebo americký ministr zahraničí Mike Pompeo.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Johnson mluvil s Putinem, Rusko označil za bezpečnostní hrozbu

Mezi Británií a Ruskem nedojde k normalizaci vztahů, dokud Moskva neskoncuje se svým "destabilizujícím jednáním" a dokud bude znamenat bezpečnostní hrozbu. Podle mluvčí britského premiéra to v neděli Boris Johnson řekl ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi na okraj summitu o Libyi v Berlíně.

"Dal mu jasně najevo, že britské stanovisko k Salisbury se nezmění," uvedla podle agentury Reuters mluvčí Downing Street. V anglickém Salisbury byli v březnu 2018 otráveni bývalý ruský dvojitý agent Sergej Skripal a jeho dcera Julija. Londýn z útoku na Skripalovy obvinil Rusko, Moskva vinu popírá.

Zdroj: ČTK
Další zprávy