Putin zkritizoval Lenina. Vůdce bolševické revoluce prý položil pod Rusko atomovou bombu

ČTK ČTK
Aktualizováno 21. 1. 2016 20:45
Ruský prezident Vladimir Putin se ve čtvrtek před vědci ostře vyslovil o roli vůdce bolševické revoluce z roku 1917 Vladimíra Iljiče Lenina v ruských i sovětských dějinách. "Položil atomovou bombu pod budovu, která se nazývá Rusko, a ta se potom rozpadla," prohlásil šéf státu. Dnes si ruští komunisté připomínají 92. výročí Leninovy smrti.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Aktuálně.cz

Moskva - Ruský prezident Vladimir Putin zkritizoval vůdce bolševické revoluce z roku 1917 Vladimira Iljiče Lenina. "Položil atomovou bombu pod budovu, která se nazývá Rusko, a ta se potom rozpadla," prohlásil Putin.

V den 92. výročí Leninovy smrti reagoval na vystoupení šéfa Kurčatovova ústavu Michaila Kovalčuka, který na zasedání prezidentské rady pro vědu a vzdělávání recitoval báseň Borise Pasternaka Vznešená nemoc, v níž jsou verše věnované i Leninovi. Kovalčuk z básně vyvodil, že Lenin dokázal ovládnout myšlení svých současníků, a tím i zemi, a navrhl věnovat se ovládání mysli ve vědeckém výzkumu.

Putin poznamenal, že jde o správný nápad, ale "je důležité, aby tato idea vedla ke správným výsledkům, a ne jako u Vladimíra Iljiče". Leninovo učení podle prezidenta v konečném výsledku vedlo ke zničení historického Ruska i k rozpadu Sovětského svazu. Ani vývoz "světové revoluce" Rusové nepotřebovali, poznamenal Putin, který za sovětských dob býval důstojníkem tajné služby KGB ve východním Německu.

Komunista: Putin na Leninovi staví

Valerij Raškin z vedení komunistické strany, která je druhou nejsilnější v ruském parlamentu, v rozhlasovém rozhovoru Putinovi vzkázal, že se hluboce mýlí. "Je možné, že nedočetl knížky o Leninově činnosti a životě. Ale podle mého názoru Putin ve svém životě stále využívá ty základy, které položil Vladimír Iljič," řekl Raškin stanici Govoriť Moskva.

Vůdce nacionalistů Vladimir Žirinovskij naopak prohlásil, že vždy si přál očistit Rudé náměstí "od hrobů zločinců". Za nejstrašnějšího z nich označil Lenina, který podle něj zničil carské Rusko, naprogramoval rozpad Sovětského svazu a zavinil i nynější krveprolití na Ukrajině, a tak by měl být vynesen z mauzolea a pohřben "v zastrčeném koutku" - ať už v Uljanovsku, nebo v Petrohradě, anebo za Moskvou.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov poznamenal, že prezident jen vyjádřil osobní názor, a ujistil, že Leninův pohřeb se nezvažuje.

Lenin zůstává v mauzoleu

Ruský prezident před lety označil rozpad Sovětského svazu za "největší geopolitickou katastrofu" 20. století, přičemž zároveň ujišťoval, že nepomýšlí na obnovu sovětské říše. Nicméně také prohlásil, že hlavní chybou po rozpadu Sovětského svazu bylo, že Rusko nehovořilo o svých národních zájmech.

Putin sice vyřadil z kalendáře státních svátků výročí bolševické revoluce, nicméně Leninova nabalzamovaná mrtvola stále spočívá v mauzoleu u moskevského Kremlu. Leninovy sochy dodnes zdobí ústřední náměstí ruských měst, jejichž hlavní ulice často nese Leninovo jméno.

Rusko také odsuzovalo jako "barbarství" kampaň odstraňování Leninových pomníků na Ukrajině, která následovala po svržení proruského prezidenta v únoru 2014. Paradoxně, proti strhávání Leninových pomníků na Ukrajině protestovali i pravoslavní publicisté a duchovní, ačkoli v dějinách ruské církve se sotva vyskytl větší škůdce.

Podle některých komentátorů více než Lenin zůstává v ruské politice stále přítomen jeho následník Josif Stalin, jakkoli jeho tělo bylo už před desítkami let vyneseno z mauzolea na Rudém náměstí a jeho pomníky strženy.

Před rokem v průzkumu sociologického střediska Levada více než polovina Rusů kladně ocenila Stalinovu roli v dějinách; diktátorova obliba se z 12 procent v roce 1989 vyšplhala na loňských 52 procent. Vyrovnaný souboj v průzkumu svedli poslední ruský car Mikuláš II. a Lenin: podle dvou pětin dotázaných car udělal pro Rusko více dobrého než špatného - a 36 procent mělo stejný názor i na Lenina. Putin do průzkumu zařazen nebyl.

České hrady a zámky jsou pro Rusy exotickou nemovitostí, chtějí mít ušlechtilý život, říká Natallia Makovik, která prodává české zámky Rusům. | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

před 1 hodinou

Pomoc Červeného kříže Sýrii soustředí na obnovu pomocí osiva a ovcí

Humanitární pomoc Sýrii se začíná soustředit na menší projekty, jejichž cílem je pomoci obyvatelům válkou zdevastované země pěstovat zemědělské plodiny, chovat ovce a najít si způsob obživy. Podle agentury Reuters to dnes řekl šéf Mezinárodní federace společností Červeného kříže a Červeného půlměsíce (IFRC) Jagan Chapagain.

Přímá humanitární pomoc Sýrii v podobě léků a potravin bude podle Chapagaina pokračovat. Doplnil, že je nutné přejít také k zajišťování nepřímé pomoci. "Chceme začít přecházet na podporu obživy," řekl v rozhovoru v Ženevě po návratu ze syrských měst Homs a Dúmá, jež byla povstaleckými baštami, ale dobyla je zpět vojska loajální k vládě prezidenta Bašára Asada.

Syrská občanská válka, kterou zažehlo potlačení prodemokratických demonstrací v roce 2011, si vyžádala statisíce obětí na životech a přiměla 11 milionů lidí, tedy zhruba polovinu populace, opustit domovy. Největší výzvou pro prezidenta Asada, kterému se podařilo obnovit kontrolu nad zhruba 70 procenty syrského území, je zdevastovaná ekonomika.

Někteří západní dárci ale nejsou ochotni financovat obnovu syrského území kontrolovaného Asadem. Ten minulý měsíc zvítězil ve volbách a získal čtvrtý mandát. Podle Západu však volby poznamenaly podvody.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Rusko odstoupí od dohody o otevřeném nebi v polovině prosince

Rusko odstoupí od dohody o otevřeném nebi 18. prosince, oznámilo podle agentury TASS ruské ministerstvo zahraničí. Záměr opustit skupinu tří desítek zemí, které si umožňují provádět vzájemné kontrolní přelety, v květnu schválil ruský parlament a tento měsíc příslušný zákon podepsal prezident Vladimir Putin.

Dohoda o otevřeném nebi, jejímž signatářem je i Česká republika a Slovensko, platí od roku 2002 a jejím původním cílem bylo posílit důvěru mezi Ruskem a západními státy. Loni od dohody odstoupily Spojené státy, což tehdejší americký prezident Donald Trump zdůvodnil porušováním závazků ze strany Ruska. Moskva obvinění odmítla s tím, že její omezování letů nad ruským územím dohoda připouští a že USA zavedly ještě přísnější omezení pro kontrolní lety nad Aljaškou.

Moskva doufala, že nový americký prezident Joe Biden, který dříve odstoupení USA kritizoval, k dohodě opět přistoupí. Minulý měsíc ale Washington oznámil, že se k dohodě o otevřeném nebi vrátit nehodlá. Rusko reagovalo rozhořčeně a náměstek ministra zahraničí Sergej Rjabkov to tehdy označil za "další politickou chybu" USA a "novou ránu systému evropské bezpečnosti". Rjabkov též popřel, že by Rusko dohodu porušovalo.

Zdroj: ČTK
Další zprávy