Vladimir Putin ve čtvrtek navštívil Kurilské ostrovy, které od konce druhé světové války patří Rusku, jako své území je ovšem označuje Japonsko. To první Putinova návštěva rozhodně nepotěšila, radost ovšem ruský prezident udělal zaměstnancům tamního závodu na zpracování ryb. A po schůzce s velitelem Tichomořské flotily se rozhodl zase pohrozit Západu – tentokrát „pirátům“.
„Západní země aktivně využívají k přepravě svého nákladu plavidla plující pod vlajkami třetích zemí. V podstatě se jedná o jejich ‚stínovou flotilu‘. Máme síly k inspekci a zadržení plavidel nepřátelských států a jejich ‚stínové flotily‘, spolupráce mezi agenturami je dobře zavedená a jsme připraveni začít tyto výzvy řešit,“ řekl po schůzce s Putinem na raketovém křižníku Varjag admirál Viktor Liina.
Poté se slova ujal vládce Kremlu, který připomněl, že úřady některých zemí se „v rozporu s mezinárodním námořním právem snaží omezit pohyb mírových plavidel patřících našim hospodářským subjektům“. A v poslední době otevřeně diskutují o možnosti zabavení obchodních plavidel a „prodeje uloupeného majetku jiných zemí“.
„Konečně uvedl věci na pravou mírovou cestu,“ všiml si ruský provládní deník Komsomolskaja pravda. Rusům totiž leží v žaludku způsob, jakým západní země stále častěji zastavují lodě ruské stínové flotily. Právě s její pomocí Rusko obchází západní sankce.
Pirátství a loupež
„Samozřejmě, jedná se o pirátství a loupež,“ prohlásil ruský prezident. „Pokud se to uplatní v praxi, budeme nuceni reagovat stejnou měrou. A ne nutně ve vodách, kde se plánují nálety na naše lodě a plavidla. Ale tam, kde to sami považujeme za nezbytné a vhodné. Kdekoli, včetně oblasti odpovědnosti Tichomořské flotily,“ řekl šéf Kremlu svým typickým výhružným způsobem.
Velitel Tichomořské flotily měl strávit přípravou své zprávy pro Putina téměř čtyři měsíce, kdy rozvědka flotily 24 hodin denně monitorovala hustou námořní dopravu poblíž Jižních Kurilských ostrovů. Ta je v této oblasti poměrně hustá, rozvědka odposlouchávala rádiový provoz a identifikovala „nepřátelská“ západní plavidla. Prý aby poctivě zaznamenala každý potenciální cíl.
„To aby prezident a velitel flotily mohli dnes s fakty v ruce vydat Západu přímé varování. Na piráty si mohou hrát dva,“ přisadila si Komsomolskaja pravda.
List také podotýká, že samotná vzdálenost mezi Evropou a Dálným Východem je ruským spojencem. „Pošlou Britové šest svých torpédoborců na druhou stranu světa, aby chránili lodě na přepravu sypkých nákladů? Geografie může ve skutečnosti poskytnout strategickou výhodu, jak Írán úspěšně demonstruje posledních šest měsíců,“ vysvětluje deník.
Mnozí podle něj byli pobouřeni, že Rusko žádným způsobem nereaguje na obsazování jeho lodí. Toto je podle listu ostrá reakce, i když prozatím jde jen o varování.
Admirál Liina v závěru své zprávy oznámil, že jen od 24. dubna do 6. srpna 2026 proplulo ve výlučné ekonomické zóně Ruské federace v okolí Jižních Kuril přesně 1001 plavidel. „Z nich 379 plulo pod vlajkou nepřátelských států, včetně 273 lodí pro přepravu suchého nákladu a 71 tankerů. Z nich bylo 26 britských a devět francouzských,“ podotknul.
A právě tím bylo jasně určeno 379 západních cílů, dodala Komsomolskaja pravda.
Ruské verbální zastrašování
Jenže je riziko útoků na západní cíle ze strany Ruska reálné, nebo jde jen o plané vyhrožování?
Podle odborníka na mezinárodní bezpečnost Hynka Melichara jsou přímé útoky na stovky západních obchodních lodí v neutrálních či mezinárodních vodách spíše verbálním zastrašováním v reakci na zadržování tankerů ruské stínové flotily zeměmi EU.
„Ostatně, podobných dramatických varování a výhružek Západu už jsme z úst Dmitrije Medveděva (exprezident i expremiér, šéf vládní strany Jednotné Rusko a místopředseda Rady bezpečnosti Ruské federace – pozn. red.) či Vladimira Putina slyšeli v posledních letech celou řadu. Výhružky vnímám spíše jako strategický tlak s cílem zastrašit evropské země od zásahů vůči ruské stínové flotile obcházející mezinárodní sankce,“ míní Melichar, který působí na katedře politologie a evropských studií Univerzity Palackého.
Námořnictvo Spojených států, Velké Británie a dalších spojenců má podle něj dostatek kapacit, přesto nemohou fyzicky eskortovat každou jednotlivou z desítek tisíc obchodních lodí západních zemí či majitelů plujících po světových oceánech. Trvalý vojenský doprovod nákladních lodí a tankerů není v praxi příliš reálný. Kromě toho by taková opatření dramaticky zvedla cenu námořní dopravy.
„V případě, že by skutečně mělo dojít k přímým ruským útokům na západní obchodní lodě, pak předpokládám spíše asymetrickou odpověď, například další zostření sankcí, blokování ruského přístupu k námořním obchodním trasám uzavřením klíčových úžin a přístavů pro ruské lodě či údery na ruskou infrastrukturu,“ uzavírá Melichar.
Mohlo by vás zajímat: Ukrajinští „ptáci“ drtí ruské lodě. Ruský export se komplikuje, tankery hoří
Sdílet
Nejnovější videa
