Prvním zdrojem je rakouský kancléř Karl Nehammer, který se nedávno s ruským vůdcem sešel v Kremlu. V rozhovoru pro televizi NBC poté řekl, že Putin dal jasně najevo přesvědčení o ruském úspěchu ve válce. "Řídí se vlastní válečnou logikou. Myslí si, že ta válka je nutná pro zajištění bezpečnosti Ruska," uvedl kancléř.
Americká rozvědka podle deníku New York Times dospěla nezávisle na rakouském politikovi ke stejnému závěru. "Putin si myslí, že Rusko vyhrává a že izolace, do které ho uvrhl Západ, s přibývajícím časem ochabne. Spoléhá, že Rusku pomůžou Čína, Indie a další asijské státy," cituje americký deník ze zprávy výzvědných služeb.
V podobném duchu cituje své zdroje obvykle dobře informovaný britský deník Financial Times. Odvolává se na lidi, kteří jsou obeznámeni s Putinovým rozhodováním.
Podle nich ruský prezident momentálně nechce konec války a diplomatická jednání, protože po potopení křižníku Moskva, vlajkové lodi ruské Černomořské flotily, by doma nevypadal jako vítěz. Věří však, že Rusko se nakonec ve válce prosadí.
"Nemá zájem o jednání a soustřeďuje se teď na to, jak dobýt co nejvíce území z Ukrajiny. Pořád vyhlíží velké vítězství," cituje deník svůj zdroj z Ruska.
Financial Times také citují jednoho z vlivných ruských obchodníků, který řekl, že Putin bude válčit tak dlouho, dokud nebude moci Rusům vykázat nějaký jasný úspěch. Už dříve se objevily spekulace, že Putin by se rád "pochlubil" 9. května, kdy se v Moskvě uskuteční vojenská přehlídka u příležitosti výročí konce druhé světové války.
Zkreslené informace
Když Putin minulý týden telefonoval s předsedou Evropské rady Charlesem Michelem, prohlásil, že na jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským teď není ta správná chvíle, a obvinil z blokování jednání Ukrajinu.
Do obrazu neústupnosti ruského prezidenta a odhodlanosti pokračovat ve válce, i když potrvá dlouho, zapadá i vyjádření generálmajora Rustama Minekajeva. V pátek citovala ruská agentura TASS jeho slova o tom, že Donbasem ofenziva nekončí a že je nutné dobýt celý jihovýchod Ukrajiny, odříznout ji od moře a ekonomicky oslabit. Generálmajorovo vyjádření sice nekomentoval nikdo z Kremlu, ale bez posvěcení shora by je nepronesl a nezveřejnila by je ani státní tisková agentura.
"Je zřejmé, že Putin měl od samého počátku zkreslené informace jak o vlastní moci a válečné kapacitě, tak o reálné síle a připravenosti Ukrajiny se bránit. Tato situace očividně pokračuje, když Rusové vyhlašují nerealistické cíle o propojení východních teritorií s Podněstřím, což odpovídá starému konceptu takzvaného Novoruska. To však neodpovídá reálnému stavu a bojové připravenosti ruských sil ani situaci na bojišti. I z toho důvodu pravděpodobně Putin situaci rétoricky eskaluje, aby vyvolal očekávání, což se mu však snadno může vymstít," řekl Aktuálně.cz expert na Rusko Pavel Havlíček z pražské Asociace pro mezinárodní otázky (AMO).
Příliš velké cíle
Kreml má oficiálně velké cíle i přesto, že se mu ve válce zatím nedaří. Armáda se stáhla po neúspěšném pokusu dobýt Kyjev a na východě na Donbasu zatím naráží na připravenou ukrajinskou obranu. Rusové pouze ovládli Chersonskou oblast na jihu a dobyli většinu přístavního města Mariupol za cenu jeho zničení.
Bývalý důstojník ukrajinské armády a vojenský analytik Mychajlo Samus řekl deníku Aktuálně.cz, že ruské vedení zjevně dostává špatné a zavádějící informace od svých výzvědných sil.
"Kdyby měli správné a realistické informace, nepustili by se do takové války na Ukrajině. Problém spočívá v tom, že původní zpráva se ztratí v ruském systému, a když se pak dostane nahoru do nejvyšších míst, je značně změněná. Někdo z blízkosti prezidenta - ať už z jeho administrativy nebo z velení armády - ji upraví. Každopádně rozvědka nezabránila Putinovi v jeho katastrofálním rozhodnutí pustit se do velké války," uvedl.
Putinův bývalý zahraničněpolitický poradce Sergej Karaganov v březnu v rozhovoru pro list Spectator varoval, že pro ruské vedení je porážka nebo cokoliv, co by vypadalo jako porážka, nepřijatelná a že by to vyvolalo konfrontaci mezi Ruskem a Západem.
Podle Havlíčka se může situace obrátit proti ruskému vůdci. "Putin udržuje vysokou úroveň napětí v ruské společnosti a jejích jednotlivých částech, včetně etnických regionů, odkud se prozatím rekrutuje nejvíce vojáků. Také ale uvnitř ruské elity, která si čím dál více uvědomuje, že tato cesta vede do slepé uličky a Rusko nemá šanci se z krize bez pomoci třetích stran dostat," soudí Havlíček.
