Putin v Moskvě otevřel největší mešitu v Evropě. Apeloval na "pravé hodnoty islámu"

ČTK ČTK
23. 9. 2015 18:17
Prezident je přesvědčen, že se mešita "stane pro muslimy v Moskvě a v celém Rusku nejdůležitějším důchovním centrem, zdrojem osvěty, šíření humanistických idejí a původních pravých hodnot islámu" ku prospěchu společné věci se stoupenci dalších vyznání v Rusku.
Foto: Reuters

Moskva - Ruský prezident Vladimir Putin v Moskvě apeloval na "pravé hodnoty islámu".

Stalo se tak při slavnostním otevření staronové chrámové mešity, kterou kompletní přestavba za více než čtyři miliardy korun změnila v největší islámský chrám na starém kontinentu.

Kromě Putina na ceremonii promluvil i turecký prezident Recep Tayyip Erdogan a palestinský vůdce Mahmúd Abbás, mezi hosty byl i vatikánský velvyslanec a hlavy ruských regionů obývaných muslimy.

Ruský prezident je přesvědčen, že se mešita "stane pro muslimy v Moskvě a v celém Rusku nejdůležitějším důchovním centrem, zdrojem osvěty, šíření humanistických idejí a původních pravých hodnot islámu" ku prospěchu společné věci se stoupenci dalších vyznání v Rusku.

"Právem můžeme hovořit, že jsme právními následníky nejen Sovětského svazu, carské říše, Moskevské a Kyjevské Rusi, ale i Volžského Bulharska, Zlaté hordy a kavkazských státních útvarů, vytvořených ještě současníky proroka Mohameda," připomněl Putin, než si vyzul boty a vstoupil do mešity, následován svými hosty.

Zvětšena na dvacetinásobek

"V Turecku něco takového nemáme," prohlásil Erdogan podle agentury Interfax po prohlídce chrámu, zvelebeného ruskými muslimskými umělci. Podle serveru Newsru.com se však o výzdobu mešity postarali mistři z Turecka.

Původní mešita z roku 1904, jejíž stržení v roce 2011 vyvolalo polemiky, byla během rekonstrukce zvětšena na dvacetinásobek, z 908 na 19 000 čtverečních metrů, takže pojme až 10 000 věřících. Kupoli chrámu pokrývá tenká vrstva zlata, minaret se prý schválně podobá Spasské věži Kremlu. Na opravu uspořádali sbírku věřící, přispěl dagestánský miliardář Sulejman Kerimov i turecká vláda, která darovala dveře, lustry a modlitební koberečky.

Původní mešitu, postavenou jedním z tatarských kupců, svého času navštívil první indonéský prezident Sukarno, egyptský prezident Gamál Násir či libyjský vůdce Muammar Kaddáfí. Před moskevskou olympiádou v roce 1980 ji hrozilo zbourání, ale zachránili ji velvyslanci arabských zemí. Znovu měla být otevřena na jaře příštího roku, ale rekonstrukce byla uspíšena, aby se otevření stihlo "na počest veteránů" v roce 70. výročí vítězství ve druhé světové válce.

Ani to však nevyřeší všechny problémy s vyznáváním islámu v ruské metropoli. Na dva miliony muslimů v Moskvě připadá jen šest mešit.

Většina z přibližně dvou desítek milionů ruských muslimů žije na severním Kavkazu a v Povolží.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 5 hodinami

Biden chce prodloužit smlouvu s Ruskem o kontrole jaderných zbraní, Kreml to vítá

Americký prezident Joe Biden bude usilovat o pětileté prodloužení dohody s Ruskem o kontrole jaderných zbraní Nový START. Napsal to dnes deník The Washington Post (WP) a zprávu později potvrdila i prezidentova mluvčí. Smlouva byla podepsaná v roce 2010 v Praze a její platnost vyprší 5. února.

Antony Blinken, jehož Biden nominoval do funkce šéfa diplomacie, informoval Kongres, že Bidenova administrativa hodlá usilovat o pětileté prodloužení smlouvy. Kreml oznámil, že takové prodloužení uvítá.

Jak napsal WP, o prodloužení klíčového dokumentu, i když méně než o pět let, usilovala v posledních měsících i předchozí administrativa Donalda Trumpa. Nepodařilo se jí to kromě jiného kvůli tomu, že americký zmocněnec pro jadernou problematiku strávil měsíce přesvědčováním Číny, aby se k dohodě připojila. O možnosti zahrnout do prodloužené dohody Čínu se zmínil i generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.

Zdroj: ČTK
Další zprávy