Helsinky - Dobrý začátek, úspěšné jednání, možnost učinit společně skvělé věci. Prezidenti Ruska a USA Vladimir Putin a Donald Trump na summitu ve Finsku podle očekávání neuzavřeli žádnou dohodu a omezili se na proklamace, že konání schůzku je samo o sobě úspěchem a pozitivním posunem.
Kdo z obou politiků získal v Helsinkách více? Soudě podle výroků na tiskové konferenci je zřejmé, že Vladimir Putin.
Minimálně ve dvou bodech mu americký prezident v jednání vyšel vstříc. Trump akceptoval Putinovo tvrzení, že Rusko nezasahovalo do amerických prezidentských voleb v roce 2016.
"Nevidím důvod, proč by Rusko mělo zasahovat do prezidentských voleb. Mezi mnou a ruským prezidentem nebyla žádná dohoda," prohlásil americký prezident. Za Putinovy přítomnosti tak popřel zprávy amerických tajných služeb, které naopak ruské pokusy ovlivnit volby potvrdily.
Zjevně také Trump netlačil na Putina v otázce ruské anexe Krymu. Pro ruského prezidenta jde o zásadní otázku, protože anexi většina Rusů schvaluje. "Pro Rusko je Krym uzavřená věc," prohlásil po jednání Putin.
Není to velkým překvapením, neboť Trump už dříve naznačoval, že nevidí smysl ve zpochybňování ruské nadvlády nad Krymským poloostrovem.
V podobném duchu se patrně nesl celý rozhovor na ukrajinské téma. "Spojené státy mohou přesvědčit Ukrajinu, aby plnila Minské dohody o příměří," řekl ruský prezident.
Z toho vyplývá, že Trump zřejmě v debatě neobviňoval Rusko z toho, že samo Minské dohody o příměří z roku 2015 nedodržuje.
Totéž ale neplatí o Íránu. Putin oznámil, že Trump dal v rozhovoru najevo obavy o bezpečnost Izraele. Přeloženo z diplomatického jazyka: americký prezident vyzval ruského, aby omezil vliv Íránu a jeho ozbrojených sil v Sýrii.
Írán a Rusko vojensky podporují režim syrského prezidenta Bašára Asada a rozhodly o tom, že v sedm let trvající válce vyhrává. Zároveň je ale Írán nepřítelem Izraele a silně proizraelský Trump se s postojem židovského státu identifikuje.
Některá americká média před schůzkou spekulovala o tom, že Trump akceptuje udržení Asada coby ruského spojence u moci výměnou za stažení Íránu ze Sýrie.
Trump měl v Helsinkách těžší pozici, protože doma musí odrážet útoky za svoji vstřícnost vůči Rusku. Zejména v souvislosti s vyšetřováním, zda mu Moskva nepomohla do prezidentského úřadu.
Putin na novinářskou otázku, zda si přál vítězství Trumpa ve volbách v roce 2016 odpověděl, že ano. Tím však Trumpovi na domácí scéně moc nepomohl.
Ten se dopředu jistil tím, že jeho odpůrci ho budou kritizovat, ať dopadne jednání v Helsinkách jakkoliv. "Kdyby mi dali Moskvu, někteří lidé by mě kritizovali za to, že jsem nezískal ještě Petrohrad," vtipkoval prezident USA na svém oblíbeném Twitteru.
Naproti tomu Putin žádnému tlaku doma nečelí. Může vydávat za úspěch už samotný fakt, že se summit uskutečnil. Jako potvrzení, že Rusku se daří prorazit izolaci Západu kvůli událostem na Ukrajině.
Trump v Helsinkách znovu ukázal, že má rád pozici státníka, který přesvědčováním a diplomacií dosahuje průlomů. Nejprve v červnu schůzkou se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem, nyní dlouhým rozhovorem s Vladimirem Putinem.
"Dobře jsme si popovídali a doufám, že jsme se začali vzájemně více chápat. Jsem mu za to vděčný," prohlásil Putin při hodnocení několika hodin, které ve finské metropoli s Trumpem strávil.
Podívejte se na videozáznam schůzky Trump-Putin v Helsinkách.
