Příslušník tajné služby v dánských novinách vystupuje pouze pod pseudonymem Joakim, protože nemůže uvést své pravé jméno. Dánská rozvědka (FE - Forsvarets Efterretningstjeneste) má ve světě zpravodajských agentur dobré renomé právě díky tomu, že se jí daří udržovat kontakty v Rusku a získávat od nich informace.
"Putin podstupuje hormonální léčbu a jedním z jejích typických příznaků je přehnané mínění o svých schopnostech a možnostech, způsobené touto medikací," uvedl Dán, který v rozvědce vede sekci sběru a vyhodnocování informací o ruském prezidentovi a jeho zemi.
"Věřím tomu, že léky, které užívá, ovlivnily jeho rozhodnutí zaútočit na Ukrajinu," tvrdí v rozhovoru Joakim. Dodává také, že na základě jeho informací Putin podstupoval hormonální léčbu kvůli onkologickému onemocnění a trpí rovněž velkými bolestmi zad. To je podle zpravodajce vidět například na fotografiích nebo záznamech, kdy se Putin drží stolu a sedí na židli velmi těsně přisunuté ke stolu.
Dánská rozvědka má za to, že i přes veškeré problémy a chyby Rusové nebyli na začátku loňského března daleko od proniknutí do centra Kyjeva. Rozhodující bylo, že vojáci poté, co po tvrdých bojích ovládli letiště Hostomel u Kyjeva, nedostali včas posily. "Rusové nemohli přesunout k metropoli další síly, protože se báli ukrajinské protivzdušné obrany. To rozhodlo," říká Joakim.
"Putin nenávidí pocit, že vypadá jako slaboch"
Dostupné informace podle něj ukazují, že o záměru zahájit invazi věděl dopředu jen nejužší okruh lidí kolem Vladimira Putina a velitelé ruské armády se o něm dozvěděli na poslední chvíli, což přispělo k ruskému neúspěchu. "Prezident osobně vydává rozkazy nebo rozhodnutí, která náleží níže postaveným důstojníkům," dodává Dán.
Toto jeho vyjádření koresponduje s dřívějšími zprávami o tom, že se Putin snaží přímo velet, což způsobuje Rusům problémy. Šéf Kremlu například osobně zakázal armádě stáhnout se z měst Lyman a Cherson, ale kvůli beznadějné situaci je ruští vojáci později stejně museli opustit.
"Putin nenávidí pocit, že vypadá jako slaboch. Nemůže to snést," domnívá se dánský zpravodajský důstojník s tím, že jeho instituce v dalších bojích věří více Ukrajině. Podle Joakima ruská armáda vyplýtvala mnoho zbraní i munice a má obrovské lidské ztráty, takže nyní není ve stavu vést velkou ofenzivu. Nakolik bude Kyjev úspěšný při osvobozování svých okupovaných územích, záleží na tom, kolik a jaké množství zbraní dostane ze Západu, soudí důstojník.
Putinův novoroční projev
Jeho ukrajinský protějšek, ředitel ukrajinské vojenské rozvědky Kyrylo Budanov, řekl v rozhovoru pro britskou televizi BBC, že válka je v takzvaném mrtvém bodě a Ukrajina ani Rusko zřejmě v dohledné době nezískají žádná velká území. Domnívá se, že Vladimir Putin vyhlásí letos další kolo mobilizace, protože ztráty na životech vojáků jsou obrovské. "Nemůžeme je najednou porazit na všech frontách, ale ani oni nás," prohlásil Budanov.
Nebezpečí nového ruského útoku na Kyjev z Běloruska podle něj nyní nehrozí, protože na běloruském území má nyní Rusko jen deset tisíc vojáků, což je na takový pokus málo.
Putin nicméně v novoročním projevu naznačil, že nemá v úmyslu válku ukončit. Řekl, že pravda je na straně Ruska, které prý chrání své lidi. Řeč výjimečně nepronesl na pozadí Kremlu, ale během návštěvy vojáků Jižního vojenského okruhu v Rostově na Donu. Den předtím ministr obrany Sergej Šojgu uvedl, že nepochybuje o ruském vítězství.
