Putin poslal Trumpovi novoroční pozdrav. Poděkoval i Zemanovi za dobré vztahy

ČTK ČTK
Aktualizováno 30. 12. 2018 12:37
Rusko je připraveno k dialogu se Spojenými státy o "rozsáhlé agendě". V novoročním poselství adresovaném americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi to podle Kremlu napsal jeho ruský protějšek Vladimir Putin. Kreml zároveň informoval o státnících čtyř desítek zemí z celého světa, které nejvyšší ruský představitel oslovil v souvislosti s vánočními a novoročními svátky. Je mezi nimi i český prezident Miloš Zeman.
Vladimir Putin
Vladimir Putin | Foto: Reuters

Ve vzkazu určeném Bílému domu "Putin zdůraznil, že rusko-americké vztahy jsou nejdůležitějším faktorem zajištění strategické stability a mezinárodní bezpečnosti, a potvrdil, že Rusko je otevřené dialogu s USA o tom nejširším okruhu otázek", oznámil úřad ruského prezidenta.

Před rokem Putin poslal Trumpovi obdobné novoroční přání, ve kterém napsal, že se těší na rok "spolupráce" mezi oběma zeměmi, poznamenala televize CNBC. Konstatovala přitom, že poslední rok byl poznamenán intenzivním vyšetřováním údajného vměšování Ruska do voleb v USA z roku 2016 i Trumpovým výrazným odklonem od předchozí americké zahraniční politiky na Blízkém východě a v Evropě, což jsou dvě oblasti, na něž se Putin nyní zaměřuje.

Možná nejpozoruhodnější ale podle CNBC byl červencový summit a následná tisková konference obou vůdců v Helsinkách, kde slíbili obnovení spolupráce svých zemí a stiskem ruky vyslali signál o navázání přátelských kontaktů.

V pasáži věnované České republice Kreml na svém webu uvádí, že ruský prezident ocenil Zemanovo "úsilí o zachování konstruktivních vztahů mezi oběma zeměmi a vyjádřil důvěru, že další rozvoj spolupráce založené na vzájemném respektu a vzájemném prospěchu odpovídá touze národů Ruska a České republiky a slouží k posílení stability a bezpečnosti v Evropě".

Putin podle Kremlu oslovil s blahopřáním představitele řady postsovětských republik; v kremelském výčtu jsou všechny s výjimkou pobaltské trojice - Litvy, Lotyšska a Estonska -, která má s Moskvou dlouhodobě napjaté vztahy, a rovněž Ukrajiny a Gruzie, se kterými trvají mimo jiné územní spory.

Putin ovšem blahopřál vedení Abcházie a Jižní Osetie, tedy dvou separatistických provincií, které se počátkem devadesátých let minulého století s ruskou pomocí odtrhly od Gruzie a jejichž nezávislost uznalo Rusko a několik dalších zemí.

Putinova blahopřání putovala mimo jiné také k nejvyšším představitelům Argentiny, Brazílie, Británie, Číny, Francie, Indie, Itálie, Izraele, Japonska, Jižní Koreje, Maďarska, Německa, Sýrie, Turecka a Venezuely.

Mezi dalšími adresáty byli například papež František nebo šéfové OSN a Mezinárodního měnového fondu a rovněž řady mezinárodních sportovních organizací - například olympijského výboru a fotbalové, hokejové či judistické federace.

Video: Zeman se chová jako Putinův agent, tvrdí Kolář

Český prezident je velmi potřebným a užitečným nástrojem ruské dezinformační kampaně, myslí si bývalý velvyslanec v Moskvě Petr Kolář. | Video: Emma Smetana
 

Právě se děje

před 20 minutami

Írán zatkl opozičního novináře Zama, spolupracoval podle něj se zahraničními tajnými službami

Íránské revoluční gardy oznámily, že zatkly íránského novináře Rúholláha Zama, který využíval komunikační aplikaci, aby posílil disent. Informoval o tom zpravodajský web BBC. Zam žil podle médií v exilu v Paříži. Okolnosti jeho zadržení jsou nejasné.

Šestačtyřicetiletý Zam, který je synem reformního duchovního Mohammada Alího Zama, byl podle revolučních gard dopraven do Íránu v rámci komplikované tajné operace. O jeho zatčení informovala íránská státní televize s tím, že krok představuje vítězství nad západními tajnými službami. Podle revolučních gard dostával novinář pokyny a ochranu od zpravodajských služeb Francie, Spojených států a Izraele. Jeho zadržení íránské úřady připsaly moderním a inovativním technikám, který byly využity k "oklamání" zahraničních tajných služeb.

Zam v minulosti odmítl, že by spolupracoval se zahraničními zpravodajskými službami. Novinář spravoval populární protivládní zpravodajský kanál Amadnews, kterému íránské úřady připisují podněcování protestů v letech 2017-2018 po sporných prezidentských volbách. Web sdílel videa z protestů, nelichotivé informace o íránských politicích a na šifrované komunikační aplikaci Telegram měl web 1,4 milionu sledujících. Íránské úřady uvedly, že kanál podněcoval násilné povstání, a následně jej zablokovaly. Později ale web začal fungovat pod jiným názvem.

Zdroj: ČTK
Další zprávy