


Ruský prezident Vladimir Putin poprvé veřejně připustil, že ukrajinské útoky narušují zásobování pohonnými hmotami v Rusku. Zároveň ovšem tvrdí, že Moskva situaci dostává pod kontrolu a benzin bude. Ruské rafinerie přitom nyní zpracovávají nejméně ropy od roku 2005.

Putin to připustil na pondělním fóru Všeruské lidové fronty nazvaném „Vše pro vítězství“, kde uznal, že ukrajinské ozbrojené síly Rusku „způsobují určité problémy s ropnými produkty“. Podle něj se však situace postupně zlepšuje, informovala ruská agentura TASS.
Agentura Bloomberg odhaduje, že za posledních sto dní Ukrajina podnikla přibližně 50 útoků na ruská palivová zařízení. Terčem se stalo nejméně 24 z 34 hlavních rafinerií. Protože Moskva přestala zveřejňovat statistiky o palivovém průmyslu, analytici skutečný rozsah škod vyhodnocují pomocí satelitního sledování ropných polí a skladovacích zařízení i monitorování logistických toků v reálném čase.
Ruský prezident později dodal, že Moskva připravuje nový systém zásobování okupovaného Krymu pohonnými hmotami. „Pro nepřítele bude velmi obtížné jej zasáhnout,“ uvedl a současně pohrozil další eskalací války. Podle Putina budou ruské odpovědi na ukrajinské útoky „symetrické“ a několikanásobně silnější. „Nepřítel to pocítí ve stále větším měřítku,“ prohlásil.
Nedostatek paliva se podle odbojového hnutí Ateš promítá už i přímo na frontu. Ruské velení na jihu Ukrajiny údajně omezilo dodávky pohonných hmot mobilním palebným skupinám a jednotkám protivzdušné obrany, uvedl ukrajinský zpravodajský server RBC-Ukraine.
Ruští představitelé přitom už začínají o problému mluvit otevřeně. Místopředseda vlády Alexandr Novak označil za hlavní příčinu krize opakované ukrajinské dronové útoky na rafinerie.
Podle dostupných odhadů nyní domácí produkce benzinu pokrývá jen asi 65 procent sezonní poptávky. Rusko proto začalo ve velkém dovážet benzin ze zahraničí, nově i z Indie, které přitom za zvýhodněných podmínek prodává surovou ropu.
Putinova slova přicházejí v době, kdy se dopady ukrajinské kampaně proti ruským rafineriím stávají stále viditelnějšími. Podle agentury Bloomberg zpracovaly ruské rafinerie od začátku měsíce v průměru jen 3,91 milionu barelů ropy denně. Jde o nejnižší úroveň od března 2005 a o více než 1,4 milionu barelů denně méně než ve stejném období loni.
Ruské úřady už kvůli nedostatku paliv zakázaly až do konce července vývoz většiny motorové nafty. Kreml už dříve omezil také export benzinu a leteckého paliva.
Protože Rusko patří mezi největší světové vývozce motorové nafty, omezení jeho dodávek rychle vyhnalo světové ceny na několikaletá maxima. Situaci na trhu navíc zhoršují výpadky dodávek ropných produktů z Blízkého východu.



Tajfun Dolphin, nejsilnější tropická cyklona, která letos zasáhla Čínu, udeřil na východní pobřeží země a přinesl ničivý vítr, přívalové deště a rozsáhlé záplavy. Úřady před jeho příchodem evakuovaly více než milion lidí. Jen v oblasti města Wen-čou muselo své domovy opustit přes 900 tisíc obyvatel. Nebezpečí ale ani po zeslábnutí tajfunu nekončí.



Vlastivědné muzeum v Olomouci se ohradilo proti uvedení svého jména mezi institucemi, které podepsaly otevřený dopis vládě Andreje Babiše (ANO) kvůli nové Státní kulturní politice České republiky 2026–2030. Muzeum se k dopisu nepřipojilo, sdělila v pondělí ČTK jeho mluvčí Martina Vysloužilová.



Na vzniku Státní kulturní politiky 2026-2030+, kterou loni 8. října přijala vláda Petra Fialy (ODS), se podílely stovky odborníků. Na svém facebooku to v pondělí napsal bývalý ministr kultury Martin Baxa (ODS). Kontrastuje to podle něho s novou Státní kulturní politikou ČR 2026-2030, s níž nyní přišel úřad Oty Klempíře (za Motoristy). Její vznik Baxa označil za nehoráznost.



Západ Kolumbie v pondělí postihlo zemětřesení o síle 7,4 stupně, které bylo cítit i v Ekvádoru a v Panamě, informovala agentura AFP s odvoláním na kolumbijskou geologickou službu. Zemětřesení mělo epicentrum v departementu Chocó, jehož guvernérka na sociálních sítích píše o zraněných a vážných škodách. Počty zraněných zatím nejsou známy. Podle agentury Reuters nebylo vydáno varování před tsunami.



Zoufalé gesto reprezentantů Černé Hory obletělo sportovní svět. Mladí vodní pólisté tak chtěli upozornit na křivdu, kterou cítili při mistrovství světa do 16 let v Záhřebu.