


Ruský prezident Vladimir Putin poprvé veřejně připustil, že ukrajinské útoky narušují zásobování pohonnými hmotami v Rusku. Zároveň ovšem tvrdí, že Moskva situaci dostává pod kontrolu a benzin bude. Ruské rafinerie přitom nyní zpracovávají nejméně ropy od roku 2005.

Putin to připustil na pondělním fóru Všeruské lidové fronty nazvaném „Vše pro vítězství“, kde uznal, že ukrajinské ozbrojené síly Rusku „způsobují určité problémy s ropnými produkty“. Podle něj se však situace postupně zlepšuje, informovala ruská agentura TASS.
Agentura Bloomberg odhaduje, že za posledních sto dní Ukrajina podnikla přibližně 50 útoků na ruská palivová zařízení. Terčem se stalo nejméně 24 z 34 hlavních rafinerií. Protože Moskva přestala zveřejňovat statistiky o palivovém průmyslu, analytici skutečný rozsah škod vyhodnocují pomocí satelitního sledování ropných polí a skladovacích zařízení i monitorování logistických toků v reálném čase.
Ruský prezident později dodal, že Moskva připravuje nový systém zásobování okupovaného Krymu pohonnými hmotami. „Pro nepřítele bude velmi obtížné jej zasáhnout,“ uvedl a současně pohrozil další eskalací války. Podle Putina budou ruské odpovědi na ukrajinské útoky „symetrické“ a několikanásobně silnější. „Nepřítel to pocítí ve stále větším měřítku,“ prohlásil.
Nedostatek paliva se podle odbojového hnutí Ateš promítá už i přímo na frontu. Ruské velení na jihu Ukrajiny údajně omezilo dodávky pohonných hmot mobilním palebným skupinám a jednotkám protivzdušné obrany, uvedl ukrajinský zpravodajský server RBC-Ukraine.
Ruští představitelé přitom už začínají o problému mluvit otevřeně. Místopředseda vlády Alexandr Novak označil za hlavní příčinu krize opakované ukrajinské dronové útoky na rafinerie.
Podle dostupných odhadů nyní domácí produkce benzinu pokrývá jen asi 65 procent sezonní poptávky. Rusko proto začalo ve velkém dovážet benzin ze zahraničí, nově i z Indie, které přitom za zvýhodněných podmínek prodává surovou ropu.
Putinova slova přicházejí v době, kdy se dopady ukrajinské kampaně proti ruským rafineriím stávají stále viditelnějšími. Podle agentury Bloomberg zpracovaly ruské rafinerie od začátku měsíce v průměru jen 3,91 milionu barelů ropy denně. Jde o nejnižší úroveň od března 2005 a o více než 1,4 milionu barelů denně méně než ve stejném období loni.
Ruské úřady už kvůli nedostatku paliv zakázaly až do konce července vývoz většiny motorové nafty. Kreml už dříve omezil také export benzinu a leteckého paliva.
Protože Rusko patří mezi největší světové vývozce motorové nafty, omezení jeho dodávek rychle vyhnalo světové ceny na několikaletá maxima. Situaci na trhu navíc zhoršují výpadky dodávek ropných produktů z Blízkého východu.



Česká republika má před sebou tropický víkend, v sobotu budou maximální teploty stoupat až k 36 stupňům a v neděli ještě o stupeň výše. Na západě a severu ČR by ale měly být teploty nižší, kolem 30 stupňů.



Poplach na východním křídle Severoatlantické aliance v Lotyšsku zasáhl v pátek i stovky poutníků v Agloně, kteří se před hrozbou ukryli ve sklepě katolického gymnázia. Zásah spojeneckých stíhaček NATO nakonec incident ukončil a lotyšské úřady oznámily, že nejsou hlášena žádná zranění ani škody. Podobné situace se ovšem mohou podle armády opakovat.



Oblíbený chorvatský Omiš se během noci proměnil v město v sevření plamenů. Silný vítr hnal požár k domům, stovky lidí musely pryč a nejméně 19 lidí utrpělo zranění. Na místě pomáhají také čeští policisté, kteří v Chorvatsku hlídkují s místními kolegy.



Nastává další víkend, kdy teploty překročí třicet stupňů, v sobotu i třicet pět. Problémy s vyprahlou zemí a klesajícími zásobami vody se tak prodlouží. Voda se už i ve střední Evropě stává strategickou surovinou.



Dva lidé v pátek ráno zemřeli při ruském dronovém útoku v severoukrajinské Sumské oblasti. Podle regionální vojenské správy je obětí 29letá žena a její devítiletý syn. Ve čtvrtek večer Rusko podniklo rozsáhlý útok na Kramatorsk a jeho předměstí, úřady hlásí jednoho mrtvého a 17 zraněných.