Putin může válku zastavit kdykoli. Po příměří Evropa začne Rusko znovu objímat, varuje Pojar

Přidejte si Aktuálně.cz mezi preferované zdroje na GoogluPřidat Aktuálně.cz mezi preferované zdroje

Nečekejme rychlý konec války, říká bývalý národní bezpečnostní poradce vlády Tomáš Pojar: „Putin může chtít celou Ukrajinu a nám nezbývá než ho dál vyčerpávat.“ Varuje, že při brzkém příměří začne spousta Evropanů Rusko znovu objímat. Pozastavuje se nad tím, že i pátým rokem války vydávají státy EU ročně půl milionu víz pro ruské turisty, především „Svatá trojice“ – Itálie, Španělsko a Francie.

Vidíš nějakou šanci na ukončení války na Ukrajině v nejbližším roce?

Moc šancí nevidím. Naše představa, že jsou války rychlé a mají jasné vítěze, totiž neplatí. Většinou trvají dlouho a žádného jednoznačného vítěze nemají. Někdy se dokonce za vítěze prohlásí obě strany.

To ale nemusí být špatně. Pokud se obě strany dokážou cítit jako vítězové, může to naopak umožnit uzavření příměří, míru nebo přechod do nové etapy.

Co můžeme dělat my jako Západ?

Musíme pokračovat v tom, co děláme, a máme to dělat možná razantněji. Sankce mohou být ještě větší a podpora ukrajinské obrany taky. Dokud se Ukrajinci chtějí bránit a mají vůli k obraně, musíme je podporovat.

A co je cílem Rusů?

Nevím, jak je to pravděpodobné, ale pokud Vladimir Putin do roka dobude celou Doněckou oblast, může to znamenat buď ukončení bojů, anebo si řekne, že chce ještě celou Záporožskou a Chersonskou oblast. Pak by to trvalo několik dalších let.

A možná si nakonec řekne, že se vrací k původnímu plánu a chce ještě Oděsu a Kyjev. Zkrátka celou zemi, kde bude mít buď loutkový režim, nebo vlastní vojáky na slovenské hranici.

Nám nezbývá než ho dál vyčerpávat. Byla to ruská volba, ne naše. Putin může válku zastavit každý den.

Může Rusko akcelerovat akce proti Evropě? Třeba sabotáže?

Ano a taky vidíme, že jejich agresivita se zvyšuje. Ale ve chvíli, kdy Rusko něco takového udělá, tak musí přijít reakce.

Jaká?

Pokud se bavíme o sabotážích v Evropě, tak je poměrně často provádějí lidé, kteří sem přijíždějí na turistická víza. Spoustu akcí sice řídí diplomati, ale samotné operace nakonec vykonávají právě turisté.

Mohou si sice najímat i neruské občany, ale efekt bývá menší – ne všechno se dá zaplatit. Třeba takový Kolumbijec je amatér a nejde do toho srdcem. Pokud by akce prováděli profesionální agenti, škody by byly daleko větší. Jenže ti se sem velice často dostávají právě na turistická víza.

V souvislosti s tím, co se nedávno stalo v Německu, jsem si vzpomněl, jak to byli právě Němci, kdo po roce 2022 několik let vehementně blokoval omezení pohybu ruských diplomatů po Evropě. Všichni říkali, že to stejně zablokuje Viktor Orbán, ale ten to přitom neblokoval. Byli to Němci, kdo tento návrh minulé české vlády a dalších zemí brzdil.

Zároveň se tu ročně vydá zhruba půl milionu schengenských víz pro Rusy. Česko je ale jak na běžícím páse nevydává.

A kdo je vydává?

„Svatá trojice“ – Itálie, Španělsko a Francie. Je potřeba to pojmenovat přímo.

Proč? To tak touží po ruských turistech, kteří si koupí jejich kabelky a parfémy?

Jo, stojí o ruské turisty, kteří u nich nakupují kabelky a parfémy. Mnozí jsou zlobbovaní a tu a tam i ideologicky nastavení.

Zkrátka, tyto tři země vydají řádově po 130 tisících víz. V Itálii dokonce fungují cestovní kanceláře, které takto pro Rusy zařizují víza pro výlety do Karlových Varů. I takhle vypadá evropská solidarita.

Pokud to nebyl vždy Orbán, kdo blokoval protiruské kroky, jaké další země to byly?

Orbán sice nejčastěji blokoval sankce přímo na Evropské radě nebo v závěrečných fázích jednání, primárně si tím ale hlídal vlastní energetiku. Orbán si zkrátka chránil vlastní zájmy a občas se snažil vyjednat vyškrtnutí konkrétních lidí ze sankčních seznamů výměnou za ústupky jinde.

To ale nebylo nic zásadního. Byl to tedy Orbán, ale zdaleka ne sám – v některých otázkách o něj vůbec nešlo.

Kdo to tedy byl?

Plošně ukazovat prstem na ostatní ale nelze, vždy záleží na konkrétním tématu. Třeba zásah na stínovou flotilu blokovali Řekové jakožto významná námořní mocnost, kterou by to bolelo nejvíce.

Státy bez jaderných elektráren prosazovaly sankce na Rosatom, zatímco země závislé na ruském palivu upozorňovaly na riziko ohrožení provozu a požadovaly přechodná období. Sankce na dovoz LNG brzdili například Francouzi, kteří ho dovážejí obrovské množství.

Mimochodem, jsem přesvědčený o tom, že kdyby k příměří došlo dnes, spousta Evropanů začne Rusko znovu objímat. Sankce by sice nepadly naráz, ale postupně by mizely a došlo by k nějaké formě normalizace.