Putin jednal s Lukašenkem. Chce v Bělorusku postavit vojenskou základnu

ČTK ČTK
19. 9. 2015 23:27
Ruský prezident Vladimir Putin podpořil plán ruského ministerstva obrany vybudovat v Bělorusku vlastní ruskou vojenskou základnu. V pátek se kvůli tomu sešel s běloruským prezidentem Alexandrem Lukašenkem v Soči, Lukašenko ale zatím Putinova slova nekomentoval. Ruská základna v Bělorusku je nejnovějším krokem k posílení ruského vlivu v zahraničí a zřejmě prohloubí bezpečnostní obavy Polska a pobaltských zemí.
Vladimir Putin (vlevo) a Alexandr Lukašenko (Ilustrační foto).
Vladimir Putin (vlevo) a Alexandr Lukašenko (Ilustrační foto). | Foto: Reuters

Minsk - Ruský prezident Vladimir Putin podpořil plán ruského ministerstva obrany vybudovat v Bělorusku vlastní ruskou vojenskou základnu. Putin pověřil ministerstva obrany a zahraničí, aby o tom sjednala dohodu se svými běloruskými protějšky, uvedla agentura AP. Ruská základna v Bělorusku je nejnovějším krokem k posílení ruského vlivu v zahraničí a zřejmě prohloubí bezpečnostní obavy Polska a pobaltských zemí.

Rusko už má v Bělorusku radarovou stanici a komunikační centrum pro námořní síly a jeho letadla využívají běloruské základny. S myšlenkou vybudování vlastní základny přišel v roce 2013 ruský ministr obrany Sergej Šojgu. Základna se má podle dřívějších informací vybudovat ve městě Lida asi 50 kilometrů jižně od běloruských hranic s Litvou a má tam být umístěn celý ruský letecký pluk, který má zhruba 60 strojů.

Minsk se doposud plánům na ruskou základnu vzpíral, Bělorusko je ale závislé na ruských financích a energetických surovinách, připomíná AP. Putin se v pátek sešel s běloruským prezidentem Alexandrem Lukašenkem v Soči, Lukašenko ale zatím Putinova slova nekomentoval.

Ruská armáda začala na konci roku 2013 využívat běloruskou leteckou základnu v Baranavičy na západě země, která se stala součástí společného rusko-běloruského systému protivzdušné obrany. Rusové tam již mají asi 30 stíhacích letounů Su-27.

Ruská reakce na růst vlivu NATO

Rusko a Bělorusko spojuje od roku 1997 svazová smlouva, která je platformou pro těsnou politickou, hospodářskou, celní a vojenskou spolupráci. V roce 2009 se pak Rusko dohodlo s Běloruskem na zřízení společné protivzdušné obrany na ochranu vnější hranice a vzdušného prostoru.

Posilování ruské vojenské přítomnosti při hranicích Severoatlantické aliance je podle ruských analytiků reakcí Kremlu na rozšiřování vlivu NATO východním směrem a odpovídá také na zvýšené napětí mezi Ruskem a Západem kvůli Ukrajině. Loni Rusko využilo vládního převratu na Ukrajině k anexi poloostrova Krym, kde je velká ruská námořní základna. Polsko a pobaltské státy v reakci na to opakovaně žádají alianci NATO o trvalé umístění jejích sil na jejich území.

Rusko má vojenské základny také v Kyrgyzstánu a Arménii a nyní posiluje svou vojenskou přítomnost v Sýrii. Plán základny v Bělorusku může být pro Západ signálem, že Rusko nebude tolerovat narušování jeho tradiční sféry vlivu. Také jej zřejmě vede snaha udržet si kontrolu nad nepředvídatelným Běloruskem, jehož prezident Lukašenko v poslední době hraje na obě strany, uvedla agentura Reuters.

 

Právě se děje

před 42 minutami

Na vládní čtvrť v Bagdádu dopadly tři rakety

Tři rakety dopadly v pondělí večer do ostře střežené zelené zóny v Bagdádu, ve které se nacházejí vládní budovy i diplomatické mise včetně velvyslanectví Spojených států. Nikdo nebyl zraněn. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na bezpečnostní zdroje. 

Podobné raketové útoky zažila vládní čtvrť za poslední měsíce již několikrát. Kdo za útokem stojí, nebylo jasné. Nicméně podle Washingtonu měly podobné akce v minulosti na svědomí proíránské milice.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Italský senátní výbor rozhodl, že Salvini má být vyšetřován. Čelí obvinění ze zneužití pravomoci kvůli blokádě lodí s migranty

Výbor italského Senátu schválil žádost soudu o zahájení vyšetřování lídra pravicové Ligy a bývalého ministra vnitra Mattea Salviniho, jenž čelí obvinění ze zneužití pravomoci v souvislosti s blokádou záchranných lodí s migranty. Pokud by soud shledal lídra nejpopulárnější italské strany vinným, hrozilo by mu až 15 let za mřížemi. Zároveň by mu mohlo být zakázáno zastávat politickou funkci, což by mu zabránilo usilovat o post premiéra.

Zdroj: ČTK
Další zprávy