


Ruský prezident Vladimir Putin je připraven setkat se s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Ve středu to prohlásil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Zdánlivě vstřícné gesto má však podstatný háček.

„Putin prohlásil, že je připraven kdykoliv jednat v Moskvě,“ řekl Peskov ruskému médiu Vesti. „Klíčové je, aby existoval důvod ke schůzce, aby měla smysl a především byla produktivní. Sloužit může pouze k završení dosažených dohod,“ dodal.
Podle deníku Kyiv Independent tyto podmínky značí, že Rusko nadále nemá zájem vést skutečný diplomatický proces, ale spíše usiluje o přijetí svých podmínek ze strany Ukrajiny. Sám Zelenskyj Moskvu jako místo případných mírových rozhovorů opakovaně odmítl.
„Jsme připraveni na jakýkoli formát, kdykoli,“ uvedl ve středu ukrajinský prezident. „Nebojíme se setkat kdykoli a v jakékoli zemi, kromě Ruska a Běloruska. To chceme znovu zdůraznit. Jsem přesvědčen, že trojstranné jednání by mělo pokračovat,“ dodal.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov však minulý týden naznačil, že mírové hovory s Ukrajinou nejsou v současnosti pro Kreml prioritou.
„V tuto chvíli pro nás obnovení jednání není hlavním tématem. Nikomu jsme rozhovory nevnucovali,“ prohlásil. „Vždy jsme vycházeli z principu, že pokud je partner připraven, jsme připraveni i my.“
Poslední trojstranné rozhovory mezi Ukrajinou, Ruskem a Spojenými státy se uskutečnily v polovině února. Následné setkání plánované na konec února však bylo krátce před americko-izraelským útokem na Írán odloženo.
Podle šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Kyryla Budanova může k definitivní dohodě dojít až při přímém jednání Putina se Zelenským. Právě oni podle něj musí mít poslední slovo.
Oba prezidenti se naposledy osobně setkali na pařížském summitu normandské čtyřky v roce 2019. Od té doby Putin se Zelenským k jednomu stolu společně neusedli.
Po loňském summitu na Aljašce se jejich schůzku pokusil zprostředkovat americký prezident Donald Trump. Později však prohlásil, že se Putin setkání se Zelenským vyhýbá, protože „ho nemá rád“.
Pokrok v jednáních nadále brzdí zásadní rozpory, především ohledně ruských územních požadavků. Ukrajina zastává názor, že zmrazení současné frontové linie je nejrealističtějším základem pro příměří. Moskva naopak trvá na tom, aby se ukrajinské síly bez boje stáhly z částí Donbasu jako podmínce jakékoli dohody, což Kyjev odmítá.



„Jak je možné, že je vedoucím delegace premiér a prezident seděl za ním jako ministr?“ popsal slovenský prezident Peter Pellegrini zvláštní situaci v české výpravě na summit NATO. V jejím čele stanul předseda vlády Andrej Babiš (ANO), nikoliv hlava státu Petr Pavel. Podle Pellegriniho se česká účast stala terčem vtípků, názor má ale jasný – lídrem na summitech NATO má být tradičně prezident.



V Guatemale došlo k průlomovému objevu. Archeologové poprvé v historii rozluštili jméno mayského astronoma a matematika. Podařilo se to díky nápisům na nástěnných malbách v ruinách starověkého města Xultún, informovala agentura AFP. Podle guatemalského ministerstva kultury jde o první případ, kdy se podařilo konkrétnímu vědci z klasického období mayské civilizace připsat autorství vědeckého díla.



Americká armáda dokončila další vlnu úderů na Írán, kde útočila na pobřežní obranné systémy, odpalovací zařízení pro střely a drony a na námořnictvo. Na síti X to v úterý nad ránem oznámilo americké velitelství CENTCOM, které koordinuje síly USA na Blízkém východě.



Česká republika je letos podle statistik Eurostatu poslední ve výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů v Evropské unii. V prvním čtvrtletí činil podíl tuzemské produkce 12,7 procenta, což je nejméně v EU a zároveň méně než v předchozích letech. Upozornila na to v úterý Komora OZE.



Ukrajinské drony během noci zaútočily na petrochemický závod ve městě Salavat v Baškirsku, přibližně 1400 km od hranic, a napadly také rafinerii na jihozápadě Ruska, informují média a úřady. Rusko během noci na úterý zaútočilo střelami a drony na ukrajinskou metropoli Kyjev. Podle agentury Reuters nebyly po útoku na Kyjev hlášeny žádné oběti.