Putin hledí na mapu. Zvažuje, co dál s Ukrajinou i se světem

Zahraničí Timothy Heritage, Reuters, Zahraničí
24. 2. 2015 7:55
Ruský prezident má v konfliktu mezi Ruskem a Západem navrch, píše v analýze agentura Reuters. Separatistům navíc může pomoci získat další území.
Fanoušek Vladimira Putina ve Stavropolu
Fanoušek Vladimira Putina ve Stavropolu | Foto: Reuters

Analýza – Prezident Vladimir Putin se rád stylizuje do role spasitele ruského národa. V Evropě a USA je na něj naopak nazíráno jako na hrozbu, která může zničit světový pořádek.

To, k čemu se šéf Kremlu odhodlá v nejbližších týdnech na Ukrajině, rozhodne nejenom o budoucnosti země, nýbrž také o budoucnosti Evropy. Ale v neposlední řadě o jeho vlastní.

V daném stadiu vývoje konfliktu se zdá, že má navrch Putin - navzdory ekonomickým sankcím, které poškozují ruské hospodářství. Prozápadní lídři Ukrajiny totiž rychle ztrácejí kontrolu nad situací a vidina toho, že by se jejich země mohla stát součástí Evropské unie, se tak rozplývá.

Krymu se Putin zmocnil již před rokem, východ Ukrajiny mají v rukou proruští separatisté už dlouhou řadu měsíců a moskevský vládce jim teď může zajistit, aby - s pomocí Kremlu - uchvátili další území.

Kyjev se obává, že se povstalci chystají k nové ofenzivě podél pobřeží Azovského moře. S jediným cílem: vytvořit koridor ve směru na Krym.

Další krok Vladimira Putina

Putin učiní právě to, o čem se domnívá, že je pro něj nejlepší. A bude ignorovat fakt, že Západ jeho politiku označuje za expanzionistickou.

Pro něj je podstatné to, že Rusové v jeho krocích budou spatřovat snahu o ochranu národních zájmů.

"Všechny možnosti jsou otevřeny," tvrdí význačný západní diplomat působící v Moskvě. "Putin se však bude snažit podržet si svou moc. A udělá vše pro to, aby tohoto cíle dosáhl."

Podle stejného diplomata, který má podrobné informace o průběhu vyjednávání v Minsku, existuje jen malá šance, že pro Ukrajinu skončí celý konflikt šťastně.

Nejlepší řešení

Tím nejlepším, čeho může Kyjev dosáhnout, je návrat k situaci z roku 2013.

Všechna ostatní řešení znamenají dlouhou, vleklou válku. Nebo permanentní konflikt ve východních oblastech, kde mohou každým okamžikem vzplát nové boje. V takovém případě bude ukrajinská vláda, neschopná získat tato území zpět pod svou kontrolu, čelit hrozbě rozpadu země.

Skutečnost, že se separatisté mohli zmocnit strategicky důležitého města Debalceve - které podle nich nebylo zahrnuto do dohod podepsaných v Minsku -, přiměla amerického prezidenta Baracka Obamu, aby znovu vyzval k dodávkám těžkých zbraní pro Kyjev.

"Putin si nepřeje, aby Ukrajina byla součástí Evropy, a jeho strategie zatím slaví úspěch," řekl v neděli v televizním interview republikánský senátor John McCain.

Ruská mapa

Pro Putina, který popírá, že by na východ Ukrajiny dodával zbraně, je pohled na mapu Ruska a jeho nejbližšího zahraničí mnohem příjemnější než ještě před rokem.

Krym se Rusku podařilo získat zpět. A snaha Ukrajiny stát se součástí EU - a pokud možno i NATO - narazila na rozhodný odpor Kremlu.

Rusky hovořící východ Ukrajiny se sice nestal součástí Ruska, je teď však více součástí ruské sféry vlivu nežli té ukrajinské.

Rusko také kontroluje Jižní Osetii a Abcházii, dva separatistické regiony Gruzie. Moskva uznala jejich nezávislost po pětidenní válce v roce 2008 a vláda v Tbilisi tehdy nebyla schopna odtržení těchto území zabránit.

Minulý týden podepsalo Rusko s Jižní Osetií hraniční smlouvu, která podle Tbilisi přiblížila riziko toho, že se území stane součástí Ruska. Dohodu o "strategickém partnerství" uzavřel Kreml s Abcházií již loni v listopadu.

Výhody destabilizace Ukrajiny

Mnohem dál na západ se Rusko angažuje v Podněstří, kam vyslalo "mírotvorné" jednotky, aby podpořily separatisty usilující po dvacet let o odtržení svého území od Moldavska.

Je možné, že Putin bude stejnou strategii prosazovat i v dalších oblastech. Už proto, že záležitostmi Gruzie i Ukrajiny je pověřen týž Putinův poradce: Vladislav Surkov.

Destabilizace Ukrajiny, která znemožní, aby vláda v Kyjevě náležitě vykonávala svůj mandát a v budoucnu se pokusila zemi začlenit do NATO, může být pro Kreml výhodnější nežli se pokusit rozsáhlé části Ukrajiny dobýt vojensky.

Někteří západní činitelé se ovšem obávají, že Putin má ambice i v další části bývalého Sovětského svazu.

Britský ministr obrany Michael Fallon minulý týden prohlásil, že Putin představuje "reálnou hrozbu" pro Estonsko, Lotyšsko a Litvu. Valdis Dombrovskis, náměstek předsedy Evropské komise, řekl, že Rusko pomocí vojenské síly překresluje mapu Evropy.

Mluvčí amerického ministerstva obrany Jen Psakiová zase zdůraznila, že Rusko "podkopává mezinárodní diplomacii a multilaterální instituce – základy nového světového pořádku".

Hegemonie USA

Putin - jak sám říká - vzdoruje tomu, co označuje za hegemonii USA a světový pořádek postavený na amerických zájmech. A tvrdí, že Spojené státy vnucují druhým určité standardy, samy je ale nedodržují.

Pro Rusko a Putina je ale na Ukrajině v sázce mnohem více nežli v kterékoli jiné postsovětské republice: šéf Kremlu ji pokládá za součást Ruska a kolébku ruské civilizace.

Zpráva, kterou nedávno vydal výbor Sněmovny lordů, zabývající se záležitostmi EU, zdůrazňuje, že Unie tento aspekt nezohlednila v době, kdy se ke krizi teprve schylovalo. A hovoří v tomto smyslu o "tragickém nepochopení" toho, jak Kreml na Ukrajinu pohlíží.

Sergej Karaganov, který řídí nezávislý ruský think-tank s názvem Rada pro zahraniční a obrannou politiku, je přesvědčen, že po skončení studené války Západ přestal brát ohled na ruské zájmy na Ukrajině. A hlavně na to, že Kreml zabrání všemi prostředky, aby se tato země stala součástí NATO.

"Evropa prohrává"

Důsledkem této politiky je podle něj to, že Rusové znovu vzhlížejí s obdivem k silnému vůdci a zavrhují západní demokracii a její systém hodnot.

Změna politiky však podle něj musí nastat na straně EU, a ne na straně Ruska – jen tak bude možné snížit riziko eskalace konfliktu.

Ve svých komentářích Karaganov zdůrazňuje fakt, že rok po svržení proruského prezidenta Janukovyče a nepokojích na Majdanu, které vyvrcholily povstáním separatistů na východě země, je propast mezi Moskvou a Západem hlubší než kdy jindy, a to za dlouhou řadu let.

"Poté, co vyhrála studenou válku, Evropa tentokrát prohrává," napsal Karaganov minulý týden v listu Rossijskaja Gazeta. "Rozklad mezinárodních vztahů vstupuje do nové fáze, jsme na pokraji další konfrontace, a dokonce i rozsáhlejšího vojenského konfliktu."

 

Právě se děje

před 3 hodinami

Obránce Jeřábek dal v KHL dva góly a byl strůjcem výhry Podolsku

Jakub Jeřábek se po dvou letech opět zapsal v Kontinentální hokejové lize mezi střelce. Obránce, který se v létě vrátil ze zámoří do Viťazu Podolsk, se v domácím utkání s Čerepovcem trefil hned dvakrát, připsal si i asistenci a velkou měrou se podílel na výhře 4:1. Na jediný gól poražených přihrál další český bek Libor Šulák.

Brankář Marek Langhamer dlouho držel čisté konto a naději Chabarovsku na vítězství v Minsku, ale tři vteřiny před koncem prodloužení mu vstřelil jediný gól zápasu Kanaďan Marc-Andre Gragnani. Český brankář předtím zneškodnil 17 střel domácích hráčů.

před 4 hodinami

Americká centrální banka snížila základní úrok o čtvrt procenta

Americká centrální banka (Fed) dnes podle očekávání snížila svou základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu do rozpětí 1,75 až 2,00 procenta. Snaží se tak podpořit ekonomiku Spojených států, která se potýká s negativními důsledky slabšího globálního hospodářského růstu a obchodní války mezi Washingtonem a Pekingem.

Další zprávy