Putin dosáhl v Sýrii všeho, čeho chtěl. Zajistil si vliv - za zlomek ceny, kterou zaplatil Západ

Jan Gazdík Jan Gazdík
19. 4. 2016 10:51
Jak zatím dopadá půlroční ruské angažmá v syrském konfliktu? Analytici se shodují, že Rusům se vojenský zásah podařil lépe než Západu. V hodině dvanácté zachránili před pádem jim nakloněný režim Bašára Asada. Spolu s likvidací protiasadovských povstalců se podařilo zastavit i postup islamistů a vytlačit je z velké části dobytého území. Z Moskvy se navíc stal hlavní aktér pro jednání o poválečném uspořádání Sýrie.
Ruský pilot nad Sýrií.
Ruský pilot nad Sýrií. | Foto: Reuters

Damašek/Praha – Půlroční vojenské angažmá RuskaSýrii naplnilo prakticky všechny strategické cíle, pro které se prezident Vladimir Putin do zásahu v zemi pustil.

Rusko i po částečném stažení svého leteckého kontingentu tvrdě maximalizuje své zisky a je z něj hlavní aktér pokusů o vyřešení konfliktu v Sýrii. V porovnání s dosavadním několikaletým snažením Západu se navíc podle oslovených bezpečnostních expertů ukázala akce Ruska jako efektivnější.

Podle analytika Armádního technického magazínu Dušana Rovenského stálo Moskvu až dosud půlroční nasazení leteckého kontingentu v Sýrii v přepočtu 11,5 miliardy korun. Jeden a půl roku trvající letecká mise v Sýrii přišla jen USA podle oficiálních údajů na 156 miliard korun.

Ruská záchrana Asada přišla v hodině dvanácté

"Nechci shazovat úsilí spojenců v boji s Islámským státem, avšak v podstatě nevelký ruský kontingent čtyř tisíc vojáků byl a stále je v Sýrii velmi efektivní. V hodině dvanácté zachránil kolabující režim diktátora Bašára Asada v situaci, kdy jeho armáda kontrolovala už jen pobřežní území a okolí hlavního města Damašku,“ vysvětluje Rovenský.

Povstalci jsou dnes podle něj hlavně díky Rusům vytlačení ze značné části jimi dříve dobytého území a pod pokračujícími leteckými údery nejen ruského letectva stále ustupují.

Příčiny větší efektivity ruského letectva spatřuje například v tom, že v Sýrii působí i ruské jednotky zvláštního určení SPECNAZ, které navádějí letouny, ale i jejich vysoce přesnou munici na pozemní cíle. "Tohle tam Američané postrádají, což je při leteckých úderech dost limituje," objasňuje Rovenský.

Rusko se ekonomicky vyčerpává, ale stojí mu to za to

Třebaže pokračující letecká expedice i vzrůstající logistická a zbrojní podpora syrské armády Moskvu ekonomicky vyčerpává, tak jí získání vlivu na Středním a Blízkém východě stojí podle analytika Františka Šulce rozhodně za to. "S jeho využitím bude rozhodovat o podobě Sýrie i celého tamního regionu. Samozřejmě i na úkor Turecka," vysvětluje Šulc.

Bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý upozorňuje, že tím nejdůležitějším cílem ruské vojenské pomoci Sýrii je přístav Tartús, kde má Rusko dlouhodobě dislokovanou námořní základnu. Pokud by Bašár Asad padl, přišla by tím Moskva o velmi důležitý strategický vojenský post, z něhož může například kontrolovat Bosporský průliv z Černého do Středozemního moře.

Nemusí se nám to podle generála Šedivého líbit, ale Rusko se za pouhého půl roku leteckého bombardování stalo možná nejvýznamnějším hráčem při urovnání konfliktu v Sýrii.

A vojenský a bezpečnostní expert Lukáš Visingr se připojuje: "O koho se tam například mohou dnes opřít západní země? Příliš účinné zatím nebyly ani jejich letecké údery. A výsledek? Syrský režim se ještě více sblížil s Ruskem. Určitě to nevadí ani Izraelcům (žije tam silná ruská menšina - pozn. red.), byť by měl Sýrii dál vládnout problematický diktátor Bašár Asad. Z mnoha neznámých a riskantních možností vývoje tohoto konfliktu proto Izraelci sází na jistotu a předvídatelnost vývoje."

Rusové přestanou Asada podporovat, jakmile pro ně nebude užitečný

Rusové by rádi v Sýrii podle všeho ponechali sekulární režim, byť ne nutně v čele s Bášárem Asadem. Přestanou ho podporovat, třeba nabídkou na slušný exil, jakmile jim už nebude užitečný. Rusko má navíc zájem na dohodě Izraele se Sýrií. Záleží jen na tom, kdo v této vyčerpávající, nákladné, ale i kruté válečné "hře" vydrží nejdéle. Čas a vyčerpání z konfliktu hraje přitom podle Františka Šulce zejména Rusům na ruku.

"V této ´hře´ vítězí - alespoň zatím - nekompromisní pragmatismus Rusů nad ideologickým přístupem Západu, který v Sýrii marně hledá neexistující demokratické síly," srovnává Dušan Rovenský. Anebo jinak: "Přání až příliš promítáme do vojenských operací, ale ono to pak i proto dopadne často zcela opačně," varuje Šedivý.

Rusy jsme znovu podcenili

Strategie - to je podle Šedivého schopnost realizovat své plány a rozhodnutí na základě reálných propočtů. A tato strategie Rusům - alespoň zatím - docela vychází. "Po okupaci Krymu jsme schopnosti Rusů opět podcenili. A nepřekvapuje mne už ani tak prezident Putin, jako naše neschopnost předvídat jeho kroky," dodává generál.

Ruský analytik a komentátor rádia Echo Sergej Parchomenko se domnívá, že odpoutání pozornosti Západu od Krymu či Ukrajiny bylo hlavním motorem dobrodružství Moskvy v Sýrii. Putin dosáhl toho, že se západní mocnosti začaly s do té doby izolovaným Ruskem znovu bavit. "Anektovaný Krym i problémy Ukrajiny jsou už zapomenuty," míní Parchomenko.

I František Šulc hovoří o návratu prestiže respektované mocnosti, která v Sýrii porazila islamisty, byť i s nimi smetla Asadovu opozici. Pokud se ale už dnes pomíjí například okupace Krymu, časem se může zapomenout i na tuto "vadu na kráse" ruské letecké mise v Sýrii. "A Rusové jsou za toto pardonování ochotni zaplatit poměrně vysokou cenu," míní Šulc.

Válka jako testovací střelnice

Stále zřetelněji vychází najevo i méně diskutovaný fakt: Rusové si v Sýrii úspěšně v boji zkoušejí nejmodernější supersoniky Su-34, Su-35 a nasazen je tam stále zřejmě nejdokonalejší protiraketový a protiletadlový systém S-400.

Třeba se stíhacím bombardérem Su-35S se Moskva hodlá podle Lukáše Visingra prosadit i na světovém trhu. Takže ne náhodou se tyto stroje staly reklamními symboly částečného návratu ruského letectva ze Sýrie.

Náhodou ostatně nebyl ani odpal křídlatých raket s plochou dráhou letu z bojových lodí v Kaspickém moři. Moskva tím Západu demonstrovala, že má stejné vysoce přesné a téměř nezničitelné střely jako Američané a že je v případě nutnosti i použije.

 

Právě se děje

před 4 hodinami

Tradiční novoroční oběd naplánovali Zeman s Babišem na 5. ledna

Na tradičním novoročním obědě se prezident Miloš Zeman s premiérem Andrejem Babišem sejdou v neděli 5. ledna. Ještě jednou se setkají do Vánoc. Ve středu spolu na pravidelné večeři ve středočeských Lánech probrali zahraniční politiku včetně prezidentova plánu jet na jaře do Moskvy na oslavy výročí konce druhé světové války.

"Pan prezident mne informoval, že chce navštěvovat kraje a že se chystá na oslavy v květnu do Moskvy, kde má být americký prezident a další prezidenti. Takže jsme nějak koordinovali zahraniční aktivity," uvedl Babiš po zhruba půldruhahodinové schůzce. S prezidentem hovořili také o aktuálních otázkách, jako jsou plány v jaderné energetice či schvalování rozpočtu na příští rok.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Na summitu NATO bude Česko zastupovat Zeman, chce navrhnout změny

Česko bude na summitu NATO v Londýně 3. a 4. prosince zastupovat pouze prezident Miloš Zeman. Premiér Andrej Babiš (ANO) se zúčastní projednávání rozpočtu ve sněmovně, dohodli se na tom při pravidelné večeři na zámku v Lánech. Předseda vlády po jednání novinářům řekl, že na Severoatlantickou alianci má s prezidentem stejný názor, naznačil, že by se její pravidla měla po sedmdesáti letech změnit. Mluvit o tom chce na Evropské radě.

"Je to důležitá aliance, ale je potřeba aby si evropské členské státy víceméně řekly, že možná nastal čas celkově mluvit o té smlouvě, která byla podepsána před sedmdesáti lety," uvedl Babiš.

Zdroj: ČTK
Další zprávy