Putin byl Si Ťin-pchingův vzor. Teď je z něj „junior“, trpí tím podnikatelé

Ruský prezident Vladimir Putin před svou květnovou návštěvou Číny, kde se počtrnácté setkal se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem, veřejně naznačil, že obě země podepíší průlomovou energetickou dohodu.

Hlavním cílem bylo přesvědčit čínského prezidenta, aby schválil nový plynovod – takzvaný Sibiř 2 – spojující Rusko a Čínu. Moskva tento projekt, na kterém se pracuje již dvě desetiletí, zoufale potřebuje.

Související

Diktátor Putin má problém. Špatná zpráva pro Rusko přichází od bývalých spojenců

Ruská delegace, která do Pekingu odletěla před Putinem, se však v jednáních dostala do slepé uličky. 

Podle zdrojů deníku The Wall Street Journal čínští představitelé jasně uvedli, že dohodu podepíší pouze tehdy, pokud jim Rusko bude prodávat plyn za nižší než tržní cenu, za jakou se prodává na ruském domácím trhu. Peking v podstatě požadoval, aby Kreml projekt dotoval.

Aby zdůraznili svůj postoj, pekingští představitelé zakázali Rusům o tématu vůbec mluvit, dokud se nezmění podmínky. O den později Putin opustil čínskou metropoli poté, co podepsal 42 dohod a společných prohlášení. Dohoda o plynovodu mezi nimi nebyla a Peking k ní nepodal žádné veřejné vysvětlení.

„Si přivítal Putina jako císař, který vítá hosta ve svém paláci. A pak ho prostě poslal domů,“ komentoval deníku návštěvu Joerg Wuttke, vysoce postavený německý manažer s dlouholetými zkušenostmi ve vztazích mezi Čínou a Ruskem.

Partnerství se nehroutí, Číňané se poučili

Nic však nenasvědčuje tomu, že by se strategické partnerství mezi Pekingem a Moskvou hroutilo – naopak, čínská podpora Ruska se od invaze na Ukrajinu dokonce prohloubila.

Peking udržuje ruskou válečnou ekonomiku nad vodou: nakupuje ropu se slevou, dodává komponenty potřebné pro obranný průmysl a poskytuje finanční infrastrukturu, která Moskvě umožňuje vyrovnat se se západními sankcemi, vyjmenovává list.

WSJ poznamenává, že se Si zřejmě poučil ze zkušeností ze 60. let, kdy arogantní postoj Sovětského svazu k Číně jako k „malému bratrovi“ přispěl k rozpadu tohoto partnerství. Si dává pozor, aby se k Putinovi na veřejnosti choval s respektem, i když se v zákulisí snaží vymáčknout ústupky.

Plynovod Síla Sibiře 2

• Jeho kapacita má dosáhnout 50 miliard metrů krychlových plynu ročně, má přepravovat zemní plyn z ruského poloostrova Jamal přes Mongolsko do Číny.

• Trasa má měřit přibližně 2600–2800 kilometrů, Rusko chce jeho pomocí nahradit část ztraceného exportu do Evropy.

• Plynovod by využíval naleziště v západní Sibiři, zatímco už fungující Síla Sibiře 1 využívá ta z východní Sibiře.

• Výstavba je ale zatím v nedohlednu.

Květnová návštěva se však radikálně lišila od prvního setkání obou mužů v roce 2013, kdy si Si Ťin-pching vybral Moskvu pro svou první zahraniční cestu jako čínský vůdce. 

Podle lidí obeznámených s rozhovorem Si Ťin-pching v té době vyjádřil obdiv ruskému vůdci a označil ho za svůj „vzor“. Si Ťin-pching obdivoval Putinovu schopnost zajistit si místo u „světového vrcholného stolu“, a to i přesto, že ruská ekonomika je silně závislá na ropě a plynu a není tak diverzifikovaná jako ekonomika Spojených států nebo Číny, uvedly zdroje.

Související

33:04

„Extrémně zranitelné.“ Expert varoval před problémy Putinova klenotu

Nyní však invaze na Ukrajinu nejenže zatáhla Rusko do války, ale také dala čínskému vůdci páku k dokončení strukturálního mocenského posunu, který již začal. Co bylo kdysi partnerstvím téměř rovnocenných, se stalo vztahem, v němž Čína dominuje téměř ve všech oblastech.

Dohoda nikdy nebude

Někteří analytici předpovídají, že i přes loňské memorandum o porozumění Čína nikdy nepodepíše s Ruskem dohodu o plynovodu. Důvody jsou strukturální. Svět má dostatek plynu a předpokládá se, že spotřeba dováženého plynu v Číně dosáhne vrcholu v polovině 30. let 21. století.

Peking ale nespěchá, ačkoli nedávná americko-izraelská válka v Íránu dala čínským představitelům důvod k zamyšlení nad tím, jak bezpečné jsou dodávky ropy a zemního plynu do regionu.

Související

Ukrajinci změnili strategii. Analytik hodnotí tvrdé údery, Kreml dopady tají

„Je lepší Rusy marinovat,“ popsal WSJ Alexandr Gabujev, ředitel Carnegieho centra pro Rusko a Eurasii, když komentoval čínský přístup k jednáním. „Počkejte, až se ruská ekonomická situace dále zhorší a oni budou v podstatě na kolenou, aby mohli vnutit podmínky, které budou pro Čínu výhodné.“

„Rusové nám naruší světové šachy“

Peking je podle listu znepokojen prohlubujícím se vojenským zapojením Ruska do Severní Koreje, která vyslala vojáky bojovat na ruské straně na Ukrajině. Tento vývoj znepokojil čínské představitele, kteří dlouhodobě považovali Pchjongjang za oblast své sféry vlivu.

Peking se zejména obává, že jakýkoli ruský transfer technologií by zlepšil severokorejské jaderné nebo ponorkové schopnosti, což by následně Jižní Koreu a Japonsko ještě více posunulo do náruče Spojených států. To by přímo podkopalo snahy Pekingu zneužít napětí mezi Soulem a Washingtonem a vtáhnout Jižní Koreu do oběžné dráhy Číny.

Mohlo by vás zajímat: Ruský vojenský expert Jurij Fjodorov hodnotí ukrajinské útoky na Rusko v pořadu Spotlight (červenec 2026)