New York/Manila - Zatímco humanitární pracovníci na jihofilipínském ostrově Mindanao, kde už druhý měsíc pokračují boje mezi vládními jednotkami a muslimskými povstalci, hledí k příštím týdnům se vzrůstajícími obavami, vláda v Manile trvá na tom, že humanitární krizi přirovnávanou k té v súdánském Dárfúru zvládne i bez cizí pomoci.
"Mohu zodpovědně říci, že jsme a nadále budeme schopni postarat se o potřeby vnitřně přesídlených osob," prohlásil šéf kabinetu filipínské prezidentky Glorie Macapagalové-Arroyové Eduardo Ermita, citovaný listem Philippine Daily Inquirer (PDI).
I když se podle jeho slov filipínská vláda zahraniční pomoci nebrání, zatím ji prý vyloženě nepotřebuje.
Čtěte také: Na jihovýchodě Asie vzniká nový Dárfúr, civilisté trpí
Potřeby den ode dne rostou
Ermitovo vyjádření však ostře kontrastuje s tvrzením představitele Světového potravinového programu (WFP) Stephena Andersona, který se před několika dny vrátil z inspekční cesty po improvizovaných evakuačních táborech, jež vznikly na Mindanau poblíž zón konfliktu.
V zoufalých podmínkách tam živoří na půl milionu lidí a začínají přicházet zprávy o šířících se onemocněních a kritickém nedostatku potravin. Tábory navíc nemají žádná sociální zařízení, přestože v nich přebývá až pět tisíc lidí najednou.
„Ty potřeby den ode dne rostou. Vláda sice poskytuje značné zdroje, ale je vidět, že to nestačí. Do toho teď přišly záplavy a bezpečnostní situace se nelepší, naopak panují obavy, že by se mohla ještě zhoršit. Celé by to mohlo skončit mimořádně vážnou humanitární situací," postěžoval si Anderson v rozhovoru pro PDI.
Filipínská vláda se zjevně zdráhá požádat zahraniční dárce o pomoc v obavách, aby se problém na Mindanau nepolitizoval a neinternacionalizoval, přitom je ale zřejmé, že vojenské i humanitární operace začínají neúnosně zatěžovat státní rozpočet.
Vůdce vládní většiny v parlamentu Arthur Defensor dokonce připustil, že kvůli tomu bude muset být výrazně seškrtána částka, s níž se původně počítalo na rehabilitaci oblastí zasažených ničivým tajfunem Frank, který v červnu zdecimoval hned několik provincií v centrální části souostroví.
Obavy z konce ramadánu
Situace by se navíc mohla ještě zdramatizovat, až s příchodem října skončí muslimský postní měsíc ramadán, po dobu jehož trvání vláda slíbila omezit bombardování povstaleckých pozic.
Byla to totiž hlavně palba dělostřeleckých baterií a raket odpalovaných z bojových helikoptér filipínské armády, co koncem srpna zvedlo uprchlickou vlnu na Mindanau a co si také dosud vyžádalo nejvíc obětí mezi civilisty.
Počty zmařených lidských životů se v zóně konfliktu jen obtížně ověřují, ale má se za to, že za poslední měsíc bylo zabito už kolem tří set lidí včetně několika desítek civilistů.
Střety pokračovaly i tento týden. Filipínská armáda tvrdí, že během sedmihodinové bitvy v obci Datu Saudi Ampatuan v provincii Maguindanao padlo sedm povstalců a stejný počet jejich soukmenovců prý přišel o život v dělostřelecké palbě, kterou je vojáci zasypali.
Mluvčí MILF Eid Kabalu to odmítl. Žádný z "bangsamorských bojovníků za svobodu", jak si sami říkají, podle něj během posledních střetů nezahynul, pouze jeden měl utrpět zranění. Zato armáda podle něj ztratila nejméně dvacet mužů. Podobná protikladná tvrzení obou stran se v konfliktu na jihu Filipín už stala tradicí.
Prezidentka: Mír ano, ale...
Prezidentka Arroyová přesto v úterý ve svém projevu v sídle OSN v New Yorku ujišťovala světové společenství, že její vláda zůstává oddána mírovému procesu.
Zároveň ale jasně řekla, že „dialog bude obnoven teprve, až oblast bude zabezpečena a uvnitř Fronty islámského osvobození Morů (MILF) získají navrch zodpovědné síly".
Měla tím na mysli splnění požadavku na dopadení trojice vzbouřených velitelů MILF a jim věrných bojovníků, kteří mají podle filipínské vlády na svědomí sérii útoků na převážně katolické vesnice v několika provinciích na Mindanau.
Další Afghánistán?
Kvůli tomu také Manila minulý měsíc ukončila mírové rozhovory s MILF těsně před očekávaným podpisem dohody, která měla na Mindanau a přilehlých ostrovech vytvořit samosprávný (pod)státní celek. Za jeho ustavení tamní muslimové už téměř čtyřicet let bojují. O život za tu dobu přišlo přes 120 tisíc lidí.
Představitelům MILF se však nelíbí, že jsou nyní vládou tlačeni ke zdi. Odmítají požadavek na složení zbraní, dokud nebudou mít záruku, že Manila podepíše dohodu, která se pracně rodila celé roky a od níž nyní vláda dala ruce pryč.
"Vyzýváme mezinárodní společenství, aby zasáhlo," prohlásil minulý týden v rozhovoru pro televizi Al-Džazíra předseda MILF Al Haj Murad Ebrahim. "Nadále věříme, že tím nejlepším řešením je návrat k mírovému procesu," řekl a vyjádřil obavu, že další eskalování násilí by mohlo z Mindanaa učinit další Irák nebo Afghánistán. "A to nechceme," dodal.
