Dva psychologové navrhli CIA metody výslechu vězňů, včetně waterboardingu. Měly být bezbolestné

Dominika Vřešťálová
23. 6. 2017 21:20
Dva psychologové, kteří navrhovali metody výslechů podezřelých pro americkou tajnou službu CIA, čelí žalobě. Na soud se obrátili bývalí vězni, podle kterých šlo o mučení. Oba psychologové doporučili CIA například dlouhodobé zabraňování ve spánku, tzv. waterboarding nebo další postupy. Ve výsleších, které zveřejnil deník New York Times, se brání, že i oni sami byli vystaveni nátlaku od tajné služby.
Na případy mučení v amerických věznicích upozorňují i neziskové organizace jako Human Rights Watch. Snímek zachycuje věznici na Guantánamu.
Na případy mučení v amerických věznicích upozorňují i neziskové organizace jako Human Rights Watch. Snímek zachycuje věznici na Guantánamu. | Foto: Reuters

New York - Americká zpravodajská služba CIA používá na vězně takové výslechové metody, které jsou někdy hodnocené jako mučení. Ať už jde o tzv. waterboarding, nebo dlouhodobé zabraňování ve spánku.

Za těmito metodami stojí mimo jiné dvojice zkušených vojenských psychologů John Bruce Jessen a James Mitchell.

Americký list The New York Times uveřejnil videa, na kterých psychologové líčí svou práci pro CIA a jaké výslechové metody pomáhali navrhnout po teroristických útocích z 11. září 2001.

Od agentury za to dostali 81 milionů dolarů (skoro dvě miliardy korun).

Tyto postupy měly za cíl přivodit zadrženým lidem výjimečný stres. Měly být bezbolestné a bez trvalých následků.

Někteří z bývalých vězňů ale tvrdí, že stopy po věznění v budovách CIA cítí dodnes. Na Jessena a Mitchella proto podali žalobu.

List New York Times získal výpovědi obou psychologů, které tak ukazují, jak podobné praktiky v amerických tajných službách fungují.

Jedenáct dní beze spánku

Dvojice psychologů začala pracovat pro CIA krátce po útocích ze září 2001, kdy se USA soustředily na boj proti islámskému terorismu. Bezpečnostní služba si je najala, aby přišli na způsob, jak získat informace od lidí podezřelých ze spolupráce s nebezpečnými skupinami.

Oba psychologové trvají na tom, že CIA poskytli "velmi efektivní" metody. Nicméně odmítají, že by porušili zákon.

"Celý život jsem pracoval pro armádu a jsem ochotný dělat, co mi nařídí," říká na videu James Mitchell. A dodává, že právě tak přistupoval i k tvorbě strategií pro vyslýchání vězňů.

Některé výslechové techniky, které doktor Mitchell doporučil, hodnotí dnešní právní systém v USA jako mučení. Sem patří především zmíněný waterboarding, při kterém vyšetřovatelé lijí zadrženému člověku vodu na obličej, brání mu v normálním dýchání a navozují pocit, že se topí.

Sporné jsou i jiné postupy, které CIA použila na radu psychologů. Při jednom z nich je vězeň opakovaně strkán proti stěně z pružného materiálu, což vyvolává silný pocit závrati.

Najatí psychologové taky prosazovali, aby zaměstnanci CIA bránili vězňům ve spánku, a to až po dobu 11 dní.

Nemít Ameriku na svědomí

U soudu bude bývalé vězně zastupovat americká organizace zaměřená na ochranu občanských práv.

Podle ní Mitchell a Jessen navrhli metody, které se trvale podepsaly na psychice vězňů, a navíc leckdy nebyly bezbolestné.

Například technika spánkové deprivace se prováděla zavěšením podezřelého do nepřirozené polohy. Postup nevyvolával jen nespavost, ale i "strašnou bolest okolo pasu, bolest zad a rukou", tvrdí jeden z propuštěných mužů na další soudní nahrávce.

Sami doktoři se ale brání a o svých postupech zpětně pochybují. Očekávali prý, že každý rozumný člověk pečlivě zváží, jestli takové metody použije.

"Každý den nám říkali, že budeme mít na svědomí katastrofu ve Spojených státech," dodává pak Jessen. Tvrdí, že CIA naléhala na něj i Mitchella, aby vypracovali dostatečně účinné metody.

Oni sami je potom podle svých slov vyvinuli tak, aby byly bezpečnější než jiné metody, které zpravodajci k výslechu používají.

Kontrakt, který CIA uzavřela s Jessenem a Mitchellem, trval podle agentury AP až do roku 2009. Tehdy ho nechal zrušit prezident Barack Obama.

CIA v rámci snahy získat od zadržených lidí co nejvíce informací zřídila ve spojeneckých zemích globální síť tajných vězení, kde se výslechy odehrávaly. Jedno z nich bylo i v Polsku.

Přílišná moc USA se mi jevila nebezpečná, Američané potlačovali svobodu jiných zemí. Vycvičili zabijáky, kteří pak likvidovali opozici, říká Köcher. | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

před 5 hodinami

Erdogan navštívil strategické město, které získal Ázerbájdžán v bojích s Arménií

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes navštívil strategické město Šuša, které obsadil Ázerbájdžán v loňských bojích o Náhorní Karabach s Arménií. Erdogana přijal s vojenskými poctami ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev. Turecko a Ázerbájdžán jsou blízkými spojenci, a to také ve vojenské oblasti. Arménie označila návštěvu za provokaci, uvedla agentura AP.

Oba prezidenti podepsali ve městě společnou deklaraci, ve které se jejich země zavazují k širší spolupráci. "V tomto dokumentu je mimořádně významná naše spolupráce v oblasti obranného průmyslu a vojenské podpory," uvedl Alijev.

Erdogan je prvním zahraničním prezidentem, který navštívil město Šuša poté, co se dostalo pod kontrolou Ázerbájdžánu. Uvedl, že zde chce otevřít turecký konzulát. "Tím zajistíme, že naše aktivity budou rychlejší a efektivnější," prohlásil. Zároveň vyzval Arménii, aby se zapojila do spolupráce a budování společné budoucnosti v regionu, uvedl turecký tisk.

Arménie však návštěvu odsoudila. Její ministerstvo zahraničí ji označilo za provokaci, jež "výrazně poškozuje mezinárodní snahy o stabilitu v regionu".

před 5 hodinami

Macron: Evropa by měla mít 10 obřích technologických firem, aby konkurovala USA

Francouzský prezident Emmanuel Macron by v Evropě do roku 2030 rád viděl deset technologických gigantů s tržní hodnotou každého z nich přesahující sto miliard eur (přes 2,5 bilionu Kč). Macron dnes v Elysejském paláci hostil stovku evropských investorů a podnikatelů v oblasti nových technologií. Iniciativa Scale Up Europe, po níž akce převzala jméno, si klade za cíl narušit dominanci Spojených států v odvětví.

Podnikatelé musí vlády dotlačit k větší efektivitě, myslí si Macron, který přitom zdůraznil zejména americkou a čínskou konkurenci. Cílem zmíněné evropské iniciativy, kterou se Francie pokouší vést, je zlepšení financování start-upů, hlavně v pozdější fázi růstu, aby se dostaly do vyšší ligy, přitáhly další investice a špičkové zaměstnance.

Macron s ohledem na francouzské předsednictví Evropské unie od počátku roku 2022 apeloval na zavedení takzvaného evropského technologické ho víza, aby bylo možné do EU přilákat zahraniční talenty, a na zaměření velkých investorů na inovaci.

Francouzský prezident připomněl, že cílem Francie je mít 25 jednorožců, tedy firem s hodnotou přes jednu miliardu dolarů (zhruba 25 miliard Kč). Dnes jich má patnáct.

Další zprávy