reklama
 
 

Pryč s Mayovou. Kdo jsou rebelové, kteří chtějí pád premiérky? A jak dopadne brexit?

Aktualizováno 12. 12. 2018 16:53
Změna vedení v Konzervativní straně by nyní ohrozila budoucnost naší země, varuje britská premiérka | Video: Reuters |  00:47
Britskou premiérku Theresu Mayovou čeká hlasování o přežití. Rebelové v její vlastní Konzervativní straně dali dohromady potřebných 48 konzervativních poslanců, kteří chtějí, aby Mayová ve funkci skončila. Už ve středu tak budou hlasovat o odvolání premiérky. Británie se propadá do stále většího politického chaosu kvůli sporům o způsob vystoupení z Evropské unie. Přečtěte si nejdůležitější otázky a odpovědi.

Kdo je proti Mayové?

Jejími hlavními odpůrci ve vlastní straně jsou radikální euroskeptici, které vede poslanec Jacob Rees-Mogg. Podle nich chce Mayová udělat z Británie "vazalský stát", protože dohoda o podobě brexitu, kterou vyjednala s Evropskou unií, prý Spojené království s EU příliš těsně sváže i po "rozvodu". Mayová ale čelí i kritice proevropských konzervativců. Ti by naopak chtěli, aby měla Británie po brexitu s EU užší vztah, než jaký premiérka dohodla.

Kdo bude o budoucnosti Mayové rozhodovat?

Nejde o hlasování celé Dolní sněmovny parlamentu. Hlasovat budou jen poslanci za Konzervativní stranu. Mayová přežije, pokud ji podpoří nadpoloviční většina poslanců a poslankyň. Musí tedy dostat aspoň 160 hlasů. Podle agentury Reuters je jisté, že ji podpoří nejméně 158 spolustraníků.

Co na to premiérka?

Mayová uvedla, že nehodlá ustoupit tlaku a je připravena večer bojovat o udržení důvěry. Dohodu o odchodu Británie z EU považuje za správnou a za splnění vůle britských občanů vyjádřené v referendu. S unijními představiteli přitom projednává možné změny. "Jsem odhodlaná práci dokončit," řekla ministerská předsedkyně.

Kdy se bude hlasování o důvěře konat?

Už ve středu večer, mezi 19:00 a 21:00 středoevropského času.

Jakou šanci na přežití Mayová má?

Až donedávna téměř všichni znalci situace v Konzervativní straně očekávali, že Mayová rebelii ustojí. Jenže vše zkomplikoval fakt, že v pondělí zrušila plánované parlamentní hlasování o dohodě o brexitu, kterou dojednala se zeměmi EU. Část poslanců to považuje za urážku parlamentu.

Premiérka poslance nenechala hlasovat proto, že bylo jasné, že její plán jednoznačně zamítnou. Mayová chce místo toho vyjednávat s EU o úpravách plánu na brexit.

Co se stane, pokud konzervativci Mayovou v hlasování o nedůvěře odvolají?

Konzervativní strana by si pak začala hledat nového lídra. Případných kandidátů by možná bylo víc než 10, a výběr by tak podle vnitrostranických pravidel trval několik týdnů. Jenže to by mohlo způsobit průtahy, kvůli nimž by hrozilo, že Británie z EU v březnu příštího roku odejde bez jakékoliv dohody. Konzervativci by tak nejspíš pravidla museli upravit, aby nového lídra vybrali rychleji.

Kdo by mohl Mayovou nahradit?

Mluví se o spoustě kandidátů - z těch tvrdě protievropských je to například bývalý ministr zahraničí Boris Johnson nebo bývalý ministr pro brexit David Davis. Z opačného tábora by mohla kandidovat například současná ministryně práce Amber Ruddová.

Jasnou podporu ale momentálně v rámci strany nemá nikdo a těžko se tak dá očekávat, že by odvolání Mayové zmírnilo tvrdé boje uvnitř strany ohledně brexitu. Premiérka Mayová proto své stranické kolegy varuje - když se mě zbavíte, "jednání o brexitu to nijak neusnadní a nijak se nezmění ani rozložení sil v parlamentu".

Mají odpůrci Mayové vlastní plán brexitu?

Radikální zastánci brexitu se na žádném konkrétním plánu nedokázali shodnout. Tvrdí, že by Británie měla s EU dojednat obchodní dohodu podobnou té, jakou má Kanada. Nevysvětlili ale, jak by si představovali vyřešení některých sporných otázek, které takové dohodě brání, především otázky hranic na irském ostrově.

Někteří proevropští konzervativci naopak chtějí, aby Británie měla s EU stejné vztahy jako Norsko - to znamená, že by platila do evropského rozpočtu a měla plný přístup na jednotný evropský trh. Neměla by ale v EU žádná hlasovací práva.

Na čem se vlastně Mayová s EU dohodla?

Drtivá většina bodů dohody o podobě brexitu byla dávno známá - občané EU žijící v Británii a Britové, kteří bydlí na kontinentu, si zachovají svá dosavadní práva. Británie zaplatí vše, co unii dluží, což je odhadem 40 až 45 miliard liber (až 1,3 bilionu korun). Bude moci skončit s volným pohybem občanů ze zemí EU. To znamená, že už nemusí Čechům a dalším občanům unie dovolit, aby na ostrovy jezdili za prací.

Nakonec se podařilo vyřešit i hlavní spornou otázku, tedy jak zajistit, aby nehrozilo obnovení hranice mezi Irskem, které jako samostatný stát zůstává v EU, a Severním Irskem, jež je součástí Spojeného království a z EU odchází.

Jak vypadá řešení pro Irsko?

Británie a EU chtějí uzavřít obchodní dohodu, díky které nebude obnova hranic na irském ostrově nutná. Pokud ji ale nestihnou dojednat do konce roku 2020, kdy končí přechodné období po brexitu, zavázali se k tomu, že Spojené království zůstane členem evropské celní unie. To znamená, že nebude moci uzavírat samostatné obchodní dohody s třetími zeměmi. Zároveň se zavázalo, že se bude řídit evropskými pravidly například pro práva zaměstnanců, ochranu životního prostředí nebo státní pomoc firmám. A to přesto, že o nich, na rozdíl od členů EU, nebude moci hlasovat.

Podívejte se na video k odložení hlasování o podobě brexitu

Britská premiérka zrušila hlasování o brexitu. Chce opět jednat s EU | Video: Reuters |  01:01

autor: Ondřej Houska | 12. 12. 2018 9:42

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama