Amsterdam/Paříž - Parlamentní volby v Nizozemsku byly prvním testem, jak si v Evropě stojí populisté. Krajně pravicový Geert Wilders v nich překvapivě neuspěl a nedokázal naplnit svá očekávání.
Ještě před několika týdny průzkumy veřejného mínění ukazovaly, že volby ovládne lídr krajní pravice Wilders a jeho Strana pro svobodu (PVV). Jenže v posledních dnech začal ztrácet.
Nakonec ve volbách skončil druhý. Místo očekávaných 30 mandátů jich bude mít asi 20. Pořád by to byl ale pokrok oproti předchozím volbám z roku 2012, kdy Wildersova strana získala 15 křesel.
Opravdová zkouška ale populisty čeká až na přelomu dubna a května, kdy budou Francouzi vybírat nového prezidenta. Favoritkou je šéfka protiimigrační a euroskeptické Národní fronty Marine Le Penová.
Oba politici spolu dlouhodobě spolupracují a podporují se.
Le Penová ještě den před volbami Wilderse označila za svého "přítele" a veřejně ho podpořila. "Wilders není žádný krajně pravicový politik. Je to vlastenec," uvedla v rozhovoru pro francouzská média.
S Wildersem má ostatně šéfka Národní fronty mnoho společného. "Oba jsou velmi euroskeptičtí, chtějí například referendum o vystoupení z Evropské unie. Mají také podobný hospodářský program - požadují možnost návratu k národní měně a prosazují protekcionismus," uvedla nedávno Maria Demertzisová z bruselského think-tanku Bruegel.
V mnoha ohledech je ale Wilders radikálnější než francouzská politička. V Nizozemsku by chtěl například zakázat korán nebo zavřít mešity.
Úspěch Wilderse by byl vzpruhou i pro Le Penovou
Pokud by Wilders býval ve volbách vyhrál, Le Penové by to výrazně pomohlo. Jenže to se nakonec nestalo. Mnozí francouzští politici nyní neskrývají úlevu.
"Gratuluji Nizozemcům, že se jim podařilo potlačit nárůst krajní pravice," uvedl na svém Twitteru francouzský ministr zahraničí Jean-Marc Ayrault.
Félicitations aux Néerlandais d'avoir enrayé la montée de l'extrême droite. Volonté de travailler à une Europe plus forte.
— Jean-Marc Ayrault (@jeanmarcayrault) March 15, 2017
Prezident Francois Hollande pak blahopřál nizozemskému premiérovi Marku Ruttemu, který volby vyhrál, k "vítězství nad extremismem".
Přestože populisté v Evropě neprošli prvním testem, analytici se shodují, že opravdová zkouška je teprve čeká. Evropští politici by tak neměli oslavovat předčasně, uvedla pro agenturu Reuters profesorka Mabel Berezinová z Cornellovy univerzity v USA.
"Klíčové bude až to, jak dopadne snaha Le Penové uspět ve francouzských prezidentských volbách. A na ně bychom se měli soustředit," dodala.
Průzkumy veřejného mínění aktuálně ukazují, že v prvním kole prezidentských voleb by měla vyhrát právě Le Penová s 26,5 procenta hlasů, uvádí společnost Ifop-Fiducial.
Do druhého kola by se společně s ní měl probojovat exministr hospodářství a centrista Emmanuel Macron, kterého by volilo 25,5 procenta lidí.
Jenže ve druhém kole, které se koná 7. května, byl měl triumfovat Macron s 61,5 procenta hlasů. Le Penová by tak skončila před branami Elysejského paláce.
