Bern/Brusel - Před týdnem Švýcaři rozhodli, že omezí zaměstnávání cizinců, včetně těch z Evropské unie. Jejich "ne masové imigraci" má první konkrétní dopady.
O víkendu švýcarská vláda informovala Chorvaty, že Bern nemůže podepsat pracně vyjednanou dohodu o rozšíření volného pohybu osob na Chorvatsko.
Evropská unie kontrovala o pár hodin později. Oznámila, že dala k ledu plány, které měly švýcarským vědcům přinést miliardy z unijních fondů.
"Hodina pravdy přichází dřív, než se čekalo," píše švýcarský list Neuer Zürcher Zeitung (NZZ). A upozorňuje: Švýcaři budou toho, jakým způsobem hlasovali, v budoucnu litovat ještě víc.
"Podepsat nesmíme"
Důvody, proč Švýcarsko nemůže Chorvatům otevřít svůj pracovní trh, vysvětlila chorvatské ministryni zahraničí Vesně Pusičové šéfka resortu spravedlnosti v Bernu, Simonetta Sommarugová.
Švýcarská vláda má na znovuzavedení kvót pro cizince celé tři roky. Podle Sommarugové ale týden staré referendum kabinetu s okamžitou platností zakazuje uzavřít jakoukoliv smlouvu, která by mohla mít za následek "ničím neomezenou imigraci".
Právě takovou smlouvou ale složitě dohodnutý protokol je - Chorvatům by za deset let umožnil volně cestovat do Švýcarska za prací.
Erasmus bez Švýcarů
Dokud Švýcaři chorvatský protokol o volném pohybu osob nepodepíší, Brusel je odmítá pustit do svého programu Horizon 2020, z něhož se v EU financují nové vědecké a výzkumné projekty. Švýcarští studenti se také nebudou smět zapojit do výměnného programu Erasmus Plus.
Jednání mezi Bruselem a Bernem prý budou obnovena až poté, co Švýcaři přestanou Chorvaty diskriminovat.
"Volný pohyb osob mezi EU a Švýcarskem je základní princip, který nechceme zpochybňovat," vysvětlil jeden z mluvčích Evropské komise. "Mimo jiné proto, že je součástí většího balíku, který Švýcarsku zajišťuje přístup k unijnímu vnitřnímu trhu."
Dostat se na evropský vnitřní trh je přitom pro Švýcary klíčové - jen do německé spolkové země Bádensko-Württembersko proudí tolik švýcarského zboží jako do Spojených států.
Jak ven z krize
Deník NZZ upozornil, že švýcarská vláda musí po referendu o cizincích přezkoumat i řadu - už podepsaných - mezistátních smluv. A to i těch, které uzavřela se zeměmi, jež nejsou členy EU.
Ohrožena je prý například švýcarská obchodní dohoda s Čínou.
List upozorňuje i na další dopady "imigračního" referenda. "V Curychu, Zugu a Bernu už jsou první firmy, které výsledkem plebiscitu odůvodňují propouštění či fakt, že se nechystají k žádným investicím," tvrdí.
Politické strany, které s iniciativou Stop masovému přistěhovalectví od začátku nesouhlasily a hlasování prohrály, se teď snaží najít způsob, jak verdikt voličů zvrátit. Švýcarští sociální demokraté například zvažují, že navrhnou referendum nové.
Švýcaři v něm mají dostat přímou otázku, zda souhlasí s vypovězením všech klíčových dohod s EU.
Podle šéfa sociální demokracie Christiana Levrata si prý voliči před týdnem neuvědomili, pro co vlastně doopravdy hlasují. Podle zatím posledního průzkumu veřejného mínění si 74 procent Švýcarů přeje, aby se na smlouvách a vztahu mezi Švýcarskem a Evropskou unií nic neměnilo.
