Švýcaři přepsali historii. Jako první obkroužili svět v letadle na solární pohon

ČTK ČTK
Aktualizováno 26. 7. 2016 11:10
V úterý dokončil první oblet zeměkoule švýcarský letoun na solární pohon Solar Impulse. Během zhruba 40 000 kilometrů dlouhé cesty strávil stroj ve vzduchu na 500 hodin (přes 21 dní). Za letu bylo překonáno 19 leteckých rekordů, k nimž se řadí nejdelší nepřerušený sólový let. Průměrná rychlost letu se pohybovala kolem pouhých 80 kilometrů v hodině. Při 17 etapách strávilo ve vzduchu téměř 500 hodin, letělo nad čtyřmi světadíly, třemi moři a dvěma oceány.
Piloti Solar Impulse 2 se fotí pomocí selfie tyče
Piloti Solar Impulse 2 se fotí pomocí selfie tyče | Foto: Reuters

Začátek projektu

S myšlenkou na letoun poháněný sluneční energií přišel švýcarský vynálezce a vzduchoplavec Bertrand Piccard na podzim 2003, maketu stroje pak veřejnosti představil v červnu 2005 na letecké přehlídce na letišti Le Bourget u Paříže. Letoun byl hotový o čtyři roky později, kdy ho Piccard ukázal na vojenském letišti nedaleko Curychu. Stroj, nesoucí jméno Solar Impulse, měl rozpětí křídel 63,4 metru (zhruba jako Boeing 747), připraven k letu ale vážil jen dvě tuny.

Foto: Reuters

Na první dvouhodinový zkušební let se Solar Impulse vydal 7. dubna 2010, o tři měsíce později pak již letoun, který byl díky bateriím schopen létat i v noci, absolvoval 26 hodin dlouhou zatěžkávací zkoušku ve vzduchu. Během roku 2011 s ním Piccard letěl do Paříže nebo například Bruselu.

V létě 2012 následně podnikl dvouměsíční cestu dlouhou přes 6000 kilometrů, při které během několika etap dolétl ze Švýcarska přes Španělsko do Maroka a zpět. V červenci 2013 stroj přeletěl napříč USA. Cesta, rozdělená do pěti částí, mu zabrala také dva měsíce.

Solar Impulse 2 nad Rudým mořem během poslední části letu
Solar Impulse 2 nad Rudým mořem během poslední části letu | Foto: Reuters

Oblet zeměkoule

Předloni v dubnu Piccard a jeho kolega André Borschberg představili vylepšený Solar Impulse 2, přichystaný na oblet zeměkoule. V porovnání s předchůdcem je mírně větší (rozpětí křídel je 71,9 metru) a také o necelé půl tuny těžší. První zkušební let vykonal stroj v červnu 2014, loni v březnu se pak vydal na cestu kolem světa, rozdělenou do 17 etap. Zahájil ji 9. března přeletem z Abú Zabí do Ománu, odkud pokračoval do indického Ahmadábádu. Následně přeletěl Indii a 30. března přistál v Číně.

Solární Impuls nad Gízou
Solární Impuls nad Gízou | Foto: Reuters

Na přelet nejlidnatější země světa se Solar Impulse 2 vydal kvůli čekání na vhodné počasí až 21. dubna 2015, kdy doletěl do Nankingu. Pak následovalo více než měsíční čekání, aby se na přelomu května a června pokusil o přelet Tichého oceánu na Havajské ostrovy, kvůli špatnému počasí ale nakonec přistál v japonské Nagoji. Na přelet Pacifiku se nakonec letoun řízený Borschbergem (oba piloti se v jednomístném kokpitu střídali) vydal 28. června a po pěti dnech a nocích přistál na Havaji. Překonal přitom 8200 kilometrů.

Už během prvního dne letu z Japonska se ale stroji přehřály baterie, což ve výsledku znamenalo kvůli opravě a čekání na vhodnou roční dobu téměř roční přestávku. Na devátou etapu se Solar Impulse pilotovaný Piccardem vydal 21. dubna, v San Francisku přistál o 62,5 hodiny později. Následovalo pět etap napříč Spojenými státy, po kterých přelétl Atlantik, aby 23. června po třech dnech ve vzduchu přistál ve španělské Seville. Předposlední etapa vedla do Káhiry, odkud letoun v neděli odstartoval do Abú Zabí ve Spojených arabských emirátech na závěrečnou etapu obletu světa. V úterý v Abú Zabí přistál.

Během obletu zeměkoule, dlouhého zhruba 40 000 kilometrů, strávil Solar Impulse 2 ve vzduchu na 500 hodin (přes 21 dní). Průměrná rychlost stroje se pohybovala kolem pouhých 80 kilometrů v hodině. Nejdelší etapa měřila 7212 kilometrů, byl jí Borschbergův přelet Tichého oceánu z Nagoje na Honolulu a trval přesně 117 hodin a 52 minut. Piccard pak strávil ve vzduchu nejvíce času během 6765 kilometrů dlouhého přeletu Atlantiku (71 hodin a osm minut).

Piloti Borschberg a Piccard po příletu na letiště
Piloti Borschberg a Piccard po příletu na letiště | Foto: Reuters

Historie obletů zeměkoule

Piccardův a Borschbergův výkon navazuje na dlouhou řadu předchůdců, kteří se snažili různými způsoby obletět zeměkouli. Jako první to dokázala od března do září 1924 skupina amerických vojenských letadel. Z Kalifornie tehdy vystartovaly čtyři letouny, do stejného cíle přiletěly po 175 dnech a 44 360 kilometrech pouze dva. O pět let později oblétla Zemi německá vzducholoď Zeppelin, zvládla to za 21 dní.

První sólový let kolem světa v letadle vykonal v roce 1923 Američan Wiley Post, jeho let trval sedm dní, 18 hodin a 49 minut. První nonstop oblet zeměkoule bez mezipřistání (ovšem s tankováním za letu) uskutečnil od 26. února do 2. března 1949 americký bombardér B-50 Superfortress, 37 743 kilometrů uletěl za 94 hodin a jednu minutu.

První oblet světa bez mezipřistání a doplňování paliva uskutečnili v prosinci 1986 Jeana Yeagerová a Dick Rutan. Zeměkouli obletěli za devět dní, tři minuty a 44 sekund průměrnou rychlostí 185 kilometrů v hodině.

I sám Bertrand Piccard se už jednou díky obletu Země zapsal do rekordních tabulek. V březnu 1999 spolu s britským kolegou Brianem Jonesem urazili v balonu bez mezipřistání za 19 dní, jednu hodinu a 49 minut celkem 42 810 kilometrů.

Další rekord přibyl minulou sobotu, 23. července, kdy Rus Fjodor Koňuchov překonal rekord v sólovém obletu Země balonem bez zastávky, když po 11 dnech a šesti hodinách letu dorazil do západní Austrálie. Překonal tak výkon Američana Steva Fossetta, který v roce 2002 svět balonem obletěl za 13 dní a osm hodin.

Letoun na solární pohon Solar Impulse 2 překonal Atlantický oceán a přistál ve čtvrtek ve španělské Seville. Z New Yorku vyrazil v pondělí. | Video: Reuters
 

Právě se děje

před 13 minutami

Sněmovna schválila posílení pravomocí ČNB při řešení krizí

Česká národní banka zřejmě získá novou pravomoc vyhlásit u finanční instituce ohrožené případnou krizí tzv. moratorium, tedy na určitou dobu pozastavení plnění jejích závazků. Cílem opatření je zabránit dalšímu zhoršení finanční situace dané firmy. Předpokládá to vládní novela zákona o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu, kterou schválila Sněmovna. Nyní ji dostane k projednání Senát. Novela reaguje na novou směrnici EU.

Moratorium umožňuje centrální bance nařídit firmě, aby pozastavila platby a plnění jejích závazků na nezbytně nutnou dobu. V tomto případě by moratorium nemělo podle směrnice trvat déle než dva dny. Cílem je podle materiálu poskytnout ČNB dostatek času ke zjištění, zda je řešení krize ve veřejném zájmu. Dále slouží také k tomu získat čas ke zvolení vhodných opatření k řešení krize.

Návrh zákona je podle materiálu předkládán především kvůli zavedení revidovaného rámce pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků (BRRD II) v rámci EU. Obecně je cílem BRRD zajistit harmonizaci při řešení selhání finančních institucí. Tím má být zaručeno, že náklady v případě selhání finanční instituce ponesou zejména společníci a věřitelé, nikoliv daňoví poplatníci. Česko mělo směrnici zavést do 28. prosince 2020.

Zdroj: ČTK
před 32 minutami

Petříček odstoupil z pražské kandidátky ČSSD do sněmovních voleb. Kritizuje narušení demokratické tvorby listiny či kšeftování s hlasy a trafikami

Zdroj: ČTK
před 41 minutami

V elektrárně Dukovany se smrtelně zranil pracovník, propadl střechou skladu

V Jaderné elektrárně Dukovany se ve středu smrtelně zranil zaměstnanec dodavatelské firmy. Propadl střechou pomocného skladu, která nebyla určená k pohybu osob. Ani přes okamžitý zásah kolegů a záchranářů se ho nepodařilo zachránit, sdělil mluvčí elektrárny Jiří Bezděk. Okolnosti neštěstí prověřuje firma ČEZ, inspektorát práce i policie.

"Oznámení jsme přijali," uvedla mluvčí krajské policie Dana Čírtková. Elektrárna je podle mluvčího připravená poskytnout veškerou součinnost a možnou podporu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy