První kolo prezidentských voleb v Rumunsku ovládl Ponta

ČTK ČTK
Aktualizováno 3. 11. 2014 10:42
Pontova strana už kontroluje parlament. Pozorovatelé se bojí, že jeho další vítězství oslabí demokracii v Rumunsku.
Victor Ponta
Victor Ponta | Foto: Reuters

Bukurešť - Dosavadní rumunský premiér Victor Ponta zvítězil v nedělním prvním kole prezidentských voleb.

Ve druhém kole 16. listopadu se utká se starostou města Sibiu Klausem Iohannisem, vyplývá podle agentury AFP z předběžných oficiálních výsledků po sečtení většiny hlasů.

Druhé kolo nemá podle komentářů jasného favorita.

Dvaačtyřicetiletý bývalý prokurátor a sociální demokrat Ponta získal asi 40 procent hlasů, zatímco jeho pravicový soupeř, etnický Němec Iohannis, si připsal přes 30,5 procenta.

Ostatních dvanáct kandidátů skončilo za Pontou a Iohannisem se značným odstupem, nejúspěšnější z nich obdržel necelých 5,5 procenta hlasů. Nikdo tak nezískal nadpoloviční většinu hlasů, a proto se oba nejsilnější kandidáti utkají ve druhém kole.

Někteří zahraniční pozorovatelé se podle AFP obávají, že v případě konečného vítězství Ponty, jehož strana již ovládá parlament, oslabí demokracie v Rumunsku.

Například předvídají, že politická moc v této bývalé komunistické zemi a nynějším členském státě Evropské unie bude v takovém případě nejspíš opět ovládat justici.

Pozorovatelé očekávají, že ve druhém rozhodujícím kole bude nejspíš vyrovnaný souboj mezi oběma kandidáty. Výsledek bude podle nich záležet hodně na tom, koho z nich podpoří kandidáti, kteří vypadli v prvním kole.

"Vyzývám Rumuny, kteří nechtějí dát veškerou moc jedné straně, aby mě podpořili," prohlásil po oznámení výsledku prvního kola Iohannis. Věří, že druhé kolo vyhraje.

Problémy s hlasováním v zahraničí

Hlasování bylo podle portálu Die Welt poklidné. S komplikacemi se ale potýkaly některé rumunské ambasády, kde se tvořily dlouhé fronty a nebyl dostatek volebních lístků.

Bývalý manažer tenisové legendy Borise Beckera Ion Tsiriac chtěl původně odevzdat svůj hlas na velvyslanectví v Paříži, což se ale nakonec ukázalo jako problematické, proto se rozhodl odletět do vlasti, aby mohl odvolit.

Organizační potíže na rumunském zastoupení v Paříži vyvrcholily večer s blížícím se koncem voleb, kdy několik desítek rozhořčených Rumunů násilím proniklo do velvyslanectví, aby mohli odvolit.

Podle rumunských zákonů je možné hlas odevzdat i po oficiálním ukončení hlasování, pokud již v té době byli voliči v budově, kde se hlasuje. Vedle Paříže hlásila problémy i rumunská zastoupení v Londýně a Mnichově, kde se kvůli tomu konaly demonstrace.

Hlas Rumunů pobývajících v cizině není zanedbatelný, voleb se jich v neděli zúčastnilo přes 120 000. Většina Rumunů v zahraničí nevolila sociálního demokrata Pontu, kterého považují za bývalého komunistu.

 

Právě se děje

před 21 minutami

Pomoc Červeného kříže Sýrii soustředí na obnovu pomocí osiva a ovcí

Humanitární pomoc Sýrii se začíná soustředit na menší projekty, jejichž cílem je pomoci obyvatelům válkou zdevastované země pěstovat zemědělské plodiny, chovat ovce a najít si způsob obživy. Podle agentury Reuters to dnes řekl šéf Mezinárodní federace společností Červeného kříže a Červeného půlměsíce (IFRC) Jagan Chapagain.

Přímá humanitární pomoc Sýrii v podobě léků a potravin bude podle Chapagaina pokračovat. Doplnil, že je nutné přejít také k zajišťování nepřímé pomoci. "Chceme začít přecházet na podporu obživy," řekl v rozhovoru v Ženevě po návratu ze syrských měst Homs a Dúmá, jež byla povstaleckými baštami, ale dobyla je zpět vojska loajální k vládě prezidenta Bašára Asada.

Syrská občanská válka, kterou zažehlo potlačení prodemokratických demonstrací v roce 2011, si vyžádala statisíce obětí na životech a přiměla 11 milionů lidí, tedy zhruba polovinu populace, opustit domovy. Největší výzvou pro prezidenta Asada, kterému se podařilo obnovit kontrolu nad zhruba 70 procenty syrského území, je zdevastovaná ekonomika.

Někteří západní dárci ale nejsou ochotni financovat obnovu syrského území kontrolovaného Asadem. Ten minulý měsíc zvítězil ve volbách a získal čtvrtý mandát. Podle Západu však volby poznamenaly podvody.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Rusko odstoupí od dohody o otevřeném nebi v polovině prosince

Rusko odstoupí od dohody o otevřeném nebi 18. prosince, oznámilo podle agentury TASS ruské ministerstvo zahraničí. Záměr opustit skupinu tří desítek zemí, které si umožňují provádět vzájemné kontrolní přelety, v květnu schválil ruský parlament a tento měsíc příslušný zákon podepsal prezident Vladimir Putin.

Dohoda o otevřeném nebi, jejímž signatářem je i Česká republika a Slovensko, platí od roku 2002 a jejím původním cílem bylo posílit důvěru mezi Ruskem a západními státy. Loni od dohody odstoupily Spojené státy, což tehdejší americký prezident Donald Trump zdůvodnil porušováním závazků ze strany Ruska. Moskva obvinění odmítla s tím, že její omezování letů nad ruským územím dohoda připouští a že USA zavedly ještě přísnější omezení pro kontrolní lety nad Aljaškou.

Moskva doufala, že nový americký prezident Joe Biden, který dříve odstoupení USA kritizoval, k dohodě opět přistoupí. Minulý měsíc ale Washington oznámil, že se k dohodě o otevřeném nebi vrátit nehodlá. Rusko reagovalo rozhořčeně a náměstek ministra zahraničí Sergej Rjabkov to tehdy označil za "další politickou chybu" USA a "novou ránu systému evropské bezpečnosti". Rjabkov též popřel, že by Rusko dohodu porušovalo.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

K dohodě ohledně dolu Turów zatím nedošlo, jednání budou pokračovat příští týden

Expertní týmy České republiky a Polska zatím nedospěly k dohodě o hnědouhelném dole Turów poblíž českých hranic. Jednání o mezivládní smlouvě, která má obsahovat české podmínky pro případné zpětvzetí žaloby u Soudního dvora EU, budou pokračovat příští týden. V tiskové zprávě to po dvoudenním jednání uvedlo ministerstvo životního prostředí.

"Polští političtí představitelé ve čtvrtek nepochybně deklarovali snahu se mimosoudně dohodnout, stejně tak jako česká strana deklarovala, že nechce zavírat důl Turów nebo Polsku diktovat jeho energetický mix. Diskutujeme již konkrétní návrh dohody a podmínek a v jednáních budeme pokračovat i příští týden," uvedl náměstek ministra životního prostředí Vladislav Smrž.

V pátek odpoledne se bilaterálně znovu sešli ministři obou zemí - Richard Brabec (ANO) a Michal Kurtyka. "Jednání jsou velmi náročná, ale opět jsme si s ministrem Kurtykou potvrdili, že naším cílem je dohoda," řekl Brabec

Zdroj: ČTK
Další zprávy