Průzkumy ve Francii čeká další test. Věští, že vyhraje Macron, mohou se ale zmýlit

Francouzi půjdou už tuto neděli vybrat nového prezidenta. Podle průzkumů se má vítězem stát centrista Emmanuel Macron se ziskem zhruba 59 až 60 procent hlasů. V prvním kole se průzkumy trefily. Mohou se ale tentokrát zmýlit? Macronově soupeřce, krajně pravicové Marine Le Penové, by mohlo pomoci, kdyby byla účast během druhého kola voleb velmi nízká.
Marine Le Penová a Emmanuel Macron.
Marine Le Penová a Emmanuel Macron. | Foto: Reuters

Paříž - Marine Le Penová nemůže prezidentské volby ve Francii vyhrát. Emmanuel Macron je ale může prohrát, shrnuje francouzský novinář Jean-Francois Achilli ve dvojsmyslu atmosféru, která se vznáší nad druhým kolem voleb v zemi galského kohouta.

Francouzi půjdou k volebním urnám v neděli 7. května.

Všechny průzkumy veřejného mínění ukazují, že krajně pravicová Le Penová zůstane těsně před branami Elysejského paláce, sídla francouzských prezidentů.

Vítězství předpovídají centristovi Macronovi se ziskem zhruba 59 až 60 procent hlasů.

Průzkumům se podařilo správně odhadnout výsledky prvního kola voleb. Francouzská média nyní vyčkávají, zda se jim to povede i u kola druhého. To ještě není samozřejmostí.

Přeměna pod vedením Le Penové

Společnosti na průzkum veřejného mínění ve Francii si v roce 2002 prošly debaklem. Nedokázaly tehdy odhadnout, že se do druhého kola probojuje někdejší šéf Národní fronty Jean-Marie Le Pen, otec současné kandidátky na prezidentku.

V následujících letech agentury upravily svoji metodiku. Dotazují se například pečlivě vybraného vzorku lidí, kde jsou zastoupena jak velká města, tak i venkov, jak muži, tak i ženy.

Marine Le Penová v roce 2011 převzala po svém otci vedení strany a hned se pokusila Národní frontu očistit od image nenávistné partaje. Neváhala se kvůli tomu rozkmotřit i se svým otcem, který ji v 70. letech založil.

Dříve se Francouzi styděli přiznat, že budou volit Národní frontu, a to výsledky průzkumů zkreslovalo.

I přes její přerod pod vedením Le Penové si ale stále hodně Francouzů udržuje od strany odstup. Jde hlavně o starší generaci, která na minulost nezapomněla.

Potvrzuje to i francouzský politolog Pascal Perrineau. "Mnozí Francouzi navíc považují Národní frontu za partaj, která nemá dostatek znalostí a schopností na to, aby mohla vládnout," dodává. Strana zatím nemá takřka žádné zkušenosti s mocí - ovládá jen asi tucet měst.

Aféra Národní fronty může podrazit Le Penovou

Stranu dohnala minulost i nedávno. Le Penová se dočasně vzdala vedení strany a ve funkci ji měl nahradit dlouholetý spolustraník a europoslanec Jean-François Jalkh.

Jenže francouzská média odhalila, že v rozhovoru v roce 2000 Jalkh zpochybnil existenci nacistických vyhlazovacích táborů.

"Z technického hlediska není možné používat cyklón B k masovému vyhlazování," řekl údajně. Současně podpořil kontroverzního britsko-francouzského historika Roberta Faurissona, který zpochybňuje holocaust.

Jalkh sice odmítl, že by podobný rozhovor poskytl, přesto tato kauza vrhá negativní světlo na celou Národní frontu, která odpočítává poslední dny do voleb.

Odhalení francouzského tisku zpochybňuje snahu Le Penové o "dedémonizaci" Národní fronty. Podle médií to ukazuje, že očista proběhla jen navenek.

A nejen to. Francouze v červnu čekají navíc parlamentní volby.

Podle politologa Perrineaua si voliči uvědomují, že strana v nich dostane většinu jen těžko - aktuálně má pouhé dva poslance v 577členném Národním shromáždění. A bez většiny nemá ani Le Penová šanci prosadit svůj program.

Jednou z největších brzd, které Le Penové brání v úspěchu, je taky její odpor k Evropské unii a slib, že Francii vyvede z eurozóny.

"Ještě jsem se nerozhodla, jestli půjdu volit v druhém kole. Pokud ano, tak asi pro Národní frontu. Nejdřív si ale chci pořádně prostudovat jejich program. Mám strach z odchodu z eurozóny a návratu franku. Říká se, že by pak hrozila devalvace a přišli bychom o úspory," popsala Aktuálně.cz v Paříži důchodkyně Marie-Madelaine.

Průzkumy veřejného mínění už dlouhodobě ukazují, že asi třetina všech Francouzů je proti návratu franku. Obávají se hlavně chaosu, který by poté nastal.

Macron potřebuje vysokou účast

Ještě před prvním kolem prezidentských voleb se komentátoři a politologové obávali, že mnozí Francouzi budou znechucení situací na politické scéně a skandály prezidentských kandidátů, a tak raději zůstanou doma.

Obavy se ale nepotvrdily a volební účast v prvním kole dosáhla na zhruba 78 procent.

Jenže v druhém kole tak vysoká možná nebude. Na francouzských sociálních sítích se například šíří hashtag #7maisansmoi, tedy "7. květen beze mě".

Část voličů se totiž nedokáže ztotožnit ani s jedním kandidátem, a to je případ především příznivců krajní levice a jejího neúspěšného kandidáta Jeana-Luca Mélenchona. Ten skončil v prvním kole čtvrtý se ziskem zhruba 20 procent hlasů.

Dvě třetiny z jeho voličů k druhému kolu voleb nepřijdou vůbec, anebo hodí do urny neplatný lístek.

Navíc Francouze čeká prodloužený víkend a je jen otázkou, kolik z nich dá přednost volbám před osobním volnem.

To vše může zkomplikovat práci společnostem na průzkum veřejného mínění, které předpovídají vítězství Macrona. Ve Francii platí jednoduchá matematika - čím nižší volební účast, tím menší šance pro Macrona a větší pro Le Penovou. Právě ona má silnější podíl skalních voličů, a to přes 80 procent, zatímco u Macrona je to něco přes 60 procent.

Macron tak potřebuje mobilizovat co největší počet voličů. Není ale pro něj snadné zajistit si hlasy jak zmíněného Mélenchona, tak propadlého republikána Francoise Fillona, který skončil třetí.

Stoupenci pravice, kteří hlasovali v prvním kole pro Fillona, považují Macrona za "Hollandova dědice". Naráží tak na to, že Macron zhruba dva roky působil jako ministr hospodářství v mimořádně nepopulární vládě prezidenta Francoise Hollanda, který je socialistou.

A příznivci levice a krajní levice naopak považují Macrona za člena elit, který vystudoval prestižní univerzity, pracoval jako bankéř a stojí za jedním z nejméně oblíbených zákonů "la loi Macron", jenž dokonce nese jeho jméno. Tato reforma uvolnila například pro velké prodejny nedělní prodej.

Podporuje taky nepopulární reformu pracovního trhu, která zlehčuje pravidla pro propouštění a najímání nových zaměstnanců.

"V prvním kole jsem volila socialistu Benoita Hamona. Jestli půjdu volit teď, ještě nevím," říká šestadvacetiletá studentka Emanuelle. "Pokud ano, budu volit Macrona, aby volby nevyhrála Marine Le Penová. Je ale těžké se ztotožnit s jeho programem," dodává s tím, že vždy ve volbách hlasovala pro levici.  

Ve vyhrocené televizní debatě plné osobních útoků triumfoval Macron | Video: Reuters
 

Právě se děje

před 1 minutou

Airbnb kvůli pandemii ztrojnásobila čtvrtletní ztrátu na 1,2 miliardy dolarů

Americká společnost Airbnb, která zprostředkovává ubytování v soukromí, v prvním čtvrtletí hospodařila s čistou ztrátou 1,17 miliardy dolarů (24,6 miliardy Kč), což je meziročně nárůst na více než trojnásobek. Tržby se ale zvýšily o pět procent na 887 milionů USD (18,7 miliardy Kč), uvedla firma ve své výsledkové zprávě. Na hospodaření stále doléhají dopady koronavirové krize a s ní spojené omezení cest.

Tržby jsou ale vyšší i ve srovnání s rokem 2019, tedy s obdobím před pandemií. Firma také zaznamenala nárůst počtu rezervací, což dává do souvislosti s ustupující pandemií a s očekávaným návratem k masovému cestování. K vysoké ztrátě v prvním čtvrtletí částečně přispěly i výdaje, které má firma s obsluhou dřívějších úvěrů.

Protipandemická opatření mají negativní dopady na tržby Airbnb v celém světě, zejména ale v Evropě. Růst poptávky po cestování firma zaznamenala ve Spojených státech, zájem registruje u pronájmů blízko pláže a na horách. U rezervací ve městech, kde byl před pandemií zájem tradičně velmi silný, se zatím nic zásadního nezlepšilo.

Zdroj: ČTK
před 32 minutami

Ministr Arenberger musí vysvětlit pronájem své nemovitosti vinohradské nemocnici, sdělil Babiš

Ministr zdravotnictví Petr Arenberger (za ANO) musí podle premiéra Andreje Babiše (ANO) do detailu vysvětlit záležitost týkající se toho, že pronajímal svoji nemovitost vinohradské nemocnici, kterou řídil. Upozornil na to ve čtvrtek server Seznam Zprávy. Babiš o tom s Arenbergerem ráno hovořil. Zároveň sdělil, že chce dokončit kontrolu hospodaření nemocnice.

"Ráno jsem seděl s panem ministrem a požádal jsem ho, aby do detailu ty věci vysvětlil," uvedl Babiš. "Je to pochybení, je to špatně a musí to vysvětlit. Já určitě dokončím nějakou kontrolu hospodaření nemocnice, kde byl ředitelem, abychom se přesvědčili, že je všechno v pořádku," doplnil.

Web Seznam Zprávy napsal, že Arenbergerovi patří areál bývalého státního statku v obci Netřeba na Mělnicku a v jedné z jeho budov sídlí archiv Fakultní nemocnice Královské Vinohrady. Arenberger objekt nemocnici pronajal v roce 2013. Nemocnici vedl od října 2019, předtím v ní byl náměstkem ředitele pro vědu a výzkum.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Lesy ČR loni díky státní podpoře měly zisk 44 milionů Kč po minulé ztrátě 790 milionů Kč

Hospodaření státního podniku Lesy České republiky (LČR) loni skončilo ziskem 44 milionů korun po předloňské ztrátě 790 milionů korun. Zakončit loňský rok v plusu podniku pomohly peníze od státu na kompenzaci snížení cen dřeva z důvodu kůrovcové kalamity ve výši 2,3 miliard korun, uvedla mluvčí podniku Eva Jouklová. Původně podnik v koncepci hospodaření počítal s tím, že kvůli kůrovcové kalamitě za loňský rok utrpí ztrátu až 1,9 miliardy. Kompenzace za nižší ceny dřeva dostali od státu i další vlastníci lesa. Lesům ČR patří téměř polovina lesů v zemi.

"Výsledek velmi pozitivně ovlivnily státní prostředky kompenzující snížení cen dřevní hmoty. Peníze ale hned lesům vracíme při obnově. Naše loňské náklady na pěstební činnost dosáhly bezmála 3,5 miliard korun a zvýšily se o 21 procent oproti roku 2019," uvedl generální ředitel podniku Josef Vojáček. Podnik podle něj také v souladu se Strategií rozvoje podniku z prosince 2020 opět začal tvořit podnikový rezervní fond. "Ten je zásadním zdrojem při nenadálých událostech a kalamitách," uvedl Vojáček.

Podnik loni vysadil 74 milionů sazenic a zalesnil 16.000 hektarů, z toho 3790 hektarů přirozenou cestou. Letos podnik plánuje zalesnit 21.000 hektarů holin a vysadit rekordních 85 milionů sazenic. Plocha holin kvůli masivní těžbě kůrovcového dřeva ke konci loňského roku ve státních lesích vzrostla o šest procent na 32 544 hektarů.

Zdroj: ČTK
Další zprávy