Umělá krev nebo čipy pro lepší myšlení? Lidé jsou k moderním technologiím skeptičtí

Zahraničí Zahraničí
31. 7. 2016 15:01
Rozsáhlý průzkum amerického think-tanku Pew Research Center ukázal, že veřejnost nesouhlasí s využitím moderních technologií k vylepšování lidských schopností. Výzkumníci se v něm 4700 respondentů ptali na názor na možnosti, které by mohla v budoucnu poskytnout moderní věda: upravování genů, implantaci čipů nebo využití transfuze syntetické krve. Ačkoliv by technologie prospěly v ochraně proti nemocem nebo k lepší fyzické kondici, většina se jich v otázce kultivace lidí děsí. Názory na technologické novinky podle výzkumníků ovlivňuje náboženství. Daleko progresivnější jsou ateisté, věřící technologiím tolik nedůvěřují.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Microchips

Washington - Jakkoliv technologie v posledních desetiletích výrazně pokročily kupředu, veřejnost se k nim stále staví skepticky.

A konzervativní jsou lidé i v pohledu na využívání vědeckých poznatků k "vylepšování" lidského druhu. Poukázal na to rozsáhlý výzkum renomovaného amerického think-tanku Pew Research Center.

Většina Američanů, kteří se studie účastnili, uvedla, že představa kultivace lidí za pomoci technologií je děsí.

Výzkumníci se respondentů ptali na názor na tři věci, které by mohla v budoucnu poskytnout moderní věda: upravování genů za účelem ochrany dětí před nemocemi, implantaci čipů pro lepší schopnost myslet a využití transfuze syntetické krve, která by zvýšila lidem rychlost, sílu a vytrvalost.

Výsledky překvapily. Nejpřijatelnější pro dotazované byla úprava genů dětí - souhlasilo by s ní 48 procent dotázaných. Naproti tomu jen zhruba třetina lidí by chtěla, aby jejich myšlení vylepšily implantáty s čipy či by akceptovala umělou krev.

Progresivnější jsou ateisté

Názory na technologické novinky do značné míry ovlivňuje náboženství. Daleko progresivnější jsou ateisté nebo agnostici, podle očekávání se daleko konzervativněji k vymoženostem moderní vědy staví věřící. Barva pleti pak roli nehraje žádnou.

Obavy veřejnosti překvapily šéfku výzkumného týmu Cary Funkovou. "Jedná se přece o atraktivní nápady: Kdo by nechtěl být zdravější, chytřejší nebo výkonnější?" cituje ji deník The New York Times.

Většina Američanů ve výzkumu uvedla, že jejich opatrnost pramení z faktu, že modifikace lidských schopností nebo těla pro ně představuje "něco nepřirozeného". Tuto možnost zvolilo nejvíc (63 procent) bělochů, kteří se hlásí k protestantismu, naopak osm z deseti ateistů se domnívá, že využití moderní vědy je k těmto účelům přijatelné.

Vylepšování je rizikové

Necelá polovina účastníků uznala, že by si dokázala představit transfuzi umělé krve, pokud by obnovila špičkové schopnosti jednotlivce. Už daleko méně jich ovšem souhlasí s vylepšováním schopností člověka být rychlejší nebo silnější.

"Naše kultura je posedlá tím, že by lidé měli být větší, silnější, rychlejší - takoví, aby všechny předčili," řekl například jeden z účastníků průzkumu, 35letý muž z Atlanty. Podle něj je vylepšování schopností člověka "vysoce rizikové."

Výzkum se uskutečnil na reprezentativním vzorku 4700 lidí, které organizátoři rozčlenili do skupin, v nichž do detailů jednotlivé možnosti probírali.

 

Právě se děje

Další zprávy